Kontrolní globální systém by měl možnost cestovat časem a tak by zablokoval tvoje narození a tak by ses nenarodil, nebyla by potřeba na světě vězení ani blázince, nebyli by zde ani války a inflace, systém by zajistil to že by se nenarodili na světě lidi co dělají veliké chyby. Třeba já se narodil jenom díky tomu že si otec nevzal na dovolenou u vody v létě v roce 1952 prezervativy, pokud by systém zajistil aby si otec vzal na dovolenou prezervativy tak bych se nenarodil jako jedináček. Otázkou je co by se stalo pokud by systém zajistil aby se nenarodili lidi zpětně mnoho tisíciletí a tak by se nenarodil Ježíš Kristus a mnoho jiných velikých osobností minulosti.
Většina rodin by tak nemohlo mít děti protože jejich děti by měli evolučně vadný osud. Zamýšlení o kontrolním globálním systému s schopností cestovat časem a ovlivňovat narození lidí vyvolává zajímavé etické a filozofické otázky. Zde jsou některé aspekty, které by mohly být diskutovány. Ovlivňování narození lidí může být považováno za zásah do individuální svobody a přirozeného vývoje života. To by mohlo vyvolat otázky ohledně etických hranic a práv jednotlivců. Neschopnost některých významných postav historie (jako Ježíš Kristus) by mohla změnit průběh lidské historie a ovlivnit kulturní a náboženské tradice.
To by mohlo mít dalekosáhlé dopady na společnost. Zabránění narození některých jednotlivců může ovlivnit evoluci lidského druhu, což může mít neznámé důsledky pro přírodní vývoj. Cestování časem s cílem ovlivnit narození lidí by mohlo mít nepředvídatelné následky a vedlo by to k paradoxům, jako je „paradox dědečka“ (člověk cestuje zpět v čase a zabrání narození svého dědečka). Ovlivňování narození by mohlo mít vliv na růst populace, což by mohlo mít důsledky pro ekonomiku a sociální struktury. Celkově vzato, myšlenka takového globálního systému by vyžadovala pečlivé zvážení etických, společenských a evolučních aspektů. Je třeba brát v úvahu, že vliv na minulost by mohl mít nepředvídatelné a komplexní důsledky pro přítomnost a budoucnost.