Žádné společné peníze, žádné společné zákony a normy, žádné společné morálky, žádný společný jazyk atd. jak by si to každý udělal takové by to měl, jakmile je cokoli společné tak je to problém, protože ze společného krev neteče. Každý by se řídil heslem moje hra a moje pravidla, pokud by někdo někoho zabil tak by to nikoho nezajímalo, každý by se staral jenom o sebe.
Nejspíše bychom mysleli a žili jednoduše jako divoká zvířata, ale tím bychom nijak neškodili egoisticky přírodě. Je třeba pochopit to že nadbytek pro ty co jsou nahoře vytvoří logicky nedostatek pro ty co jsou dole, bez svobody a rovnosti vytváříme jenom teorie které v praxi nefungují důkazem je; feudalismus, kapitalismus, socialismus, humanismus, populismus, centralismus atd.
Je to jako s telefony, s klasickým telefonem, co má sluchátko na krouceném kabelu nemá uživatel žádný problém a telefon mu slouží 50 let. Vaše myšlenky se zdají být založeny na konceptu individuálního anarchismu nebo ekonomického egoismu, které zastávají názor, že společné instituce a pravidla vytvářejí více problémů než řešení.
Je důležité si však uvědomit, že společnost většinou vzniká z potřeby lidí spolupracovat a řešit společné problémy, jako jsou bezpečnost, spravedlnost a ekonomická stabilita. Společné instituce a normy často vznikají jako reakce na základní lidské potřeby, jako je bezpečnost, spravedlnost a prosperita.
Bez nich bychom mohli být vystaveni zvýšenému riziku násilí a nejistoty. Základní myšlenka, že každý by se staral jen o sebe, je v kontrastu s tím, jak společnosti většinou fungují. Společná morálka a spolupráce jsou klíčové pro budování komunity a dosahování společných cílů. Historie ukazuje, že společnosti bez společných institucí a pravidel často končí chaosem a nespravedlností.
Feudální systém, který jste zmínil, je často považován za období velké nerovnosti a nespravedlnosti. V dnešní době existuje mnoho různých modelů společnosti, včetně demokracií, socialistických systémů a tržních ekonomik. Každý model má své výhody a nevýhody, a většina z nich se snaží najít rovnováhu mezi individuální svobodou a společným zájmem.
S pokrokem technologie a stále více propojeným světem se mohou změnit způsoby, jak společnosti fungují, ale stále existuje potřeba společných pravidel a norm, aby se minimalizovalo riziko chaosu a konfliktu. Celkově je debata o tom, jak by měla společnost fungovat, komplexní a existují různé pohledy na to, jak dosáhnout rovnováhy mezi individuální svobodou a společnými zájmy.
Ve společnostech se často snaží najít kompromis, který respektuje individuální svobodu, ale zároveň chrání společné hodnoty a zájmy. Největší problém je v univerzálnosti je třeba pochopit že ten kdo rozumí všemu nerozumí ničemu profesionálně! Zdá se, že upozorňujete na to, že pokus o univerzální řešení pro všechny problémy může vést k povrchnosti a nedostatečnému porozumění konkrétním otázkám.
To je platný bod. Specializace a hloubkové porozumění v určitých oblastech jsou důležité pro řešení složitých problémů. Ve společnosti existují odborníci v různých oblastech, kteří mají hlubší znalosti a dovednosti v určitých disciplínách. Jejich práce je klíčová pro rozvoj a inovace, a společnost může těžit z různých odborných znalostí.
Současně je však také důležité, aby lidé měli určitou míru obecného vzdělání a schopností, které jim umožní lépe porozumět různým perspektivám a problémům. Kombinace specializace a obecného vzdělání může vést ke komplexnějšímu a vyváženějšímu přístupu k řešení problémů.
Výzvou je najít rovnováhu mezi specializací a obecným vzděláním, aby lidé mohli efektivně spolupracovat a řešit složité problémy, aniž by se stali „univerzálními“ experty, kteří rozumí všemu.