Vše je zde pokrytecké divadlo, ve kterém si nuly hrají na veliká čísla, z díla spatříme tvůrce, vše, co nuly vytvoří, to je zde dočasně, nuly neumí vytvořit něco, co by zde bylo trvale, o tom to je! Nuly to mají v hlavě vynulované, a proto dialog nefunguje, a tak zde mnoho násilí je a pomocí násilí veliké nuly parazitují na malých nulách. Největším problémem nul je toužení po kariéře, které dělá z nul choleriky, co konzumují slivovici a kouří cigarety, je to marnost se snažit nulám říkat, že pokud budou takto nezdravě žít, že se nedožijí důchodu.
Jelikož nulám nevyhovuje realita tak vytvářejí nereálné systémy, které mají koncovku ismus; dogmatismus, centralismus, feudalismus, kapitalismus, socialismus, komunismus, nacismus, alibismus, kariérismus atd. Pravda není ve svatých knihách nebo politických programech, pravda je v lidové moudrosti a přírodě, komu není rady, tomu není už pomoci. Nevěřte na zázraky po smrti nebo v budoucnosti, uvědomte si, že vše se musí podřídit přirozeným pravidlům a přirozeným limitům, každé parazitování je zde dočasně, trvale je zde jenom smrt, která eliminuje egoistické parazity.
Jak ženy stárnou, tak ztrácejí pro muže hodnotu, a tak je nutné po určité době nahradit starou ženu za mladou ženu, s mladou ženou je život muže lepší, protože mladá žena je málo opotřebovaná životem, a tak pracuje rychle a kvalitně, problémem zde jsou často děti a majetek, i to jde řešit tím, že děti nemáme a nemáme ani žádný majetek se kterým bychom měli po rozchodu se starou ženou problémy. Mnohé ženy nejsou připravené na to, že dojde k tomu, že se nahradí stará žena za mladou ženu a naivně si myslí že vztah s mužem je zde trvalý až do smrti.
Kdy vyměnit starou ženu za mladou ženu? To je otázka situace, pro někoho je dobré měnit starou ženu za mladou ženu po krátké době a pro jiného je dobré měnit starou ženu za mladou ženu po dlouhé době. Za našimi rozhodnutími je láska a nenávist, pokud něco milujeme tak o to dlouho pečujeme, proč po čase přestaneme milovat svoji ženu, příčinou je vždy nemoc, která vede k tomu, že přestaneme milovat svoji nemocnou ženu.
Dokud lidi žili v souladu s přírodou, tak u lidí bylo znásilnění normální a nikdo jej nebral jako chybu, ale jako přirozené jednání. To že se stalo najednou znásilnění zločinem je spojeno s náboženstvím, které požaduje od lidí morální myšlení a jednání, místo znásilnění zde byla najednou prostituce, kdy muž zaplatil ženě za sex, a tak se stala prostituce nejstarším řemeslem pro které nebylo nutné se řemeslu dlouho učit, došlo i k zavedení manželství a po rozvodu zde byli pro muže veliké alimenty.
Proč vlastně znásilnění ženám způsobuje problémy, se kterými si neumí poradit? Problém je v rodině a společnosti která vychovává ženy k tomu, aby brali znásilnění jako problém, z lidí se stali loutky a elita potřebuje, aby loutky dělali to, co si přeje elita u opic dochází běžně ke znásilnění a nikdo za to opice nepotrestá, protože zde není náboženství, které by opicím vymývalo mozek pitomostmi. Paraziti v nás vědí že naše tělo je zde dočasně, a tak se snaží o vytvoření nového těla a když to nejde po dobrém, tak to řeší znásilněním.
Občas se lze setkat s průvody kdy jde veliké množství lidí ulicemi z nějakého důvodu, většinou jsou průvody jenom ve velikých městech, někdy je zde i nějaká sportovní soutěž ale to není tak populární. V minulosti zde byli i časté průvody spojené s náboženstvím a sektami, taky zde jsou pohřební průvody, když zemře prezident nebo celebrita. Někde se konají i; spartakiády, koncerty, oslavy, přehlídky atd.
V minulosti zde byla dlouho dogmatická totalita, a tak cenzura zablokovala to co neměla totalita ráda, s pádem totality staré oslavy zanikly a vznikli nové oslavy. Prague Pride průvod připomíná oslavy prvního máje svými alegorickými vozy, proč vlastně máme jako lidi potřebu vytvářet hromadné akce? Subjektivně si myslím že je to dáno tím, že jsme kdysi žili ve velikých smečkách a dnešní individualismus na nás působí depresivně.
Kdysi nastoupila do firmy, ve které jsem dělal. Byla to taková ta láska na první pohled. V obecném měřítku nic extra, ale pro mě přesně ten můj typ. Projevil jsem o ní zájem a zjistil jsem, že má s chlapem dceru a shodou okolností se s ním zrovna rozchází. To bylo jak ve snu, který se však po letech měl změnit v noční můru. Byli jsme spolu. Já samozřejmě totálně zamilovaný hluchý a slepý blbeček. Plánovali jsme spolu dítě a skutečně otěhotněla.
S bývalým se samozřejmě scházela a vycházela s ním kvůli jejich dceři. Když byly naší dceři 2 roky to už postupně začala opadat ta zaslepující a ohlušující zamilovanost. Začal jsem si všímat věcí, že s tím bývalým se stýká nějak moc často a jsou až nějak moc velcí kamarádi. Došlo to až tak daleko, že se k němu vrátila, což jsem však musel zjistit sám. Prostě postupně byla méně a méně doma, pak i přes noc, až jsem zjistil, že vlastně už bydlí s bývalým.
Ona uměla lhát do roztrhání těla. Došlo mi, že jsem blbeček, že varovné signály byli už od začátku jen já je neviděl ráda lhala, vymýšlela si atd. Dohodli jsme se tedy na návštěvách mé dcery u mě a placením výživného. Nikdy to nefungovalo. Vydírala ze mě nesmyslné částky, že nemají na nájem a jestli nebudu platit tolik a tolik dceru neuvidím. Došla mi po čase trpělivost vzal si právničku a začal se s ní soudit.
Nakonec z ní před soudem vypadlo, že nikdy nevěděla, jestli je dcera moje nebo bývalého, že spala s oběma zároveň, a proto si udělali teď test otcovství a zjistilo se, že je bývalého. A že si za to můžu sám, že jsem otec, protože jsem se k tomu hlásil a chtěl být v rodném listě. Pak řekla, že ten její bývalý je otec, že je to přece jasný, vždyť byl i u porodu!
V tenhle okamžik mi došlo úplně vše. Já ji k porodu nevezl, byl jsem na noční, přijel jsem tam až ráno. Tvrdila mi, že ji tam vezl táta. Já myslel táta její, a ne táta narozeného dítěte. Došlo mi, že ona žila dva životy. Psychicky mě tohle poznamenalo. Ne ta mrcha, ale dcera, že není moje. Byl jsem na ni citově fixovaný.