Proč v BIOS u PC je většinou jenom angličtina není to diskriminace. Nemělo by se jednat o diskriminaci, ale spíše o historický důvod a technické omezení. BIOS (Basic Input/Output System) je starší technologie, která byla vyvinuta před mnoha lety, kdy bylo angličtina de facto mezinárodním jazykem v oblasti počítačů a informatiky. První počítače a BIOS byly vyvíjeny v angličtině a toto anglické prostředí se postupně stalo standardem.
Navíc, BIOS je velmi nízkoúrovňový systém, který slouží k inicializaci hardwaru a poskytuje základní funkce pro komunikaci s hardwarem. Je navržen tak, aby byl co nejjednodušší a spolehlivý. Přidání podpory pro více jazyků by zvýšilo složitost BIOSu a mohlo by vést k chybám a nestabilitě. Dnes je většina moderních BIOSů nahrazena UEFI (Unified Extensible Firmware Interface), který má více možností pro lokalizaci a podporu různých jazyků.
Nicméně, i přesto se v mnoha případech angličtina stále používá jako výchozí jazyk, a to z důvodů kompatibility a jednoduchosti. Není to tedy záměrná diskriminace, ale spíše historický vývoj a technické omezení. V mnoha moderních počítačích a operačních systémech lze nastavit jazyk uživatelského rozhraní, což umožňuje uživatelům používat počítač ve svém preferovaném jazyce. Stejné je to i u programování zde taky kraluje angličtina, je třeba všechny jazyky nahradit za angličtinu je to pro dobro lidí.
Dominační role angličtiny v oblasti programování a informačních technologií má historické důvody a také praktické výhody. Existuje několik důvodů, proč angličtina dominuje v této oblasti. Počítačové vědy a moderní programování mají své kořeny v anglicky mluvících zemích, jako jsou Spojené státy a Velká Británie. První programovací jazyky byly vyvinuty v anglickém jazyce, a toto anglické dědictví se stalo normou. Globální komunikace: IT a programování jsou od samého počátku globálními disciplínami.
Angličtina se stala společným jazykem pro komunikaci mezi programátory, vědci a inženýry z různých zemí. Anglický jazyk má relativně jednoduchou syntaxi a je schopen vyjádřit složité myšlenky efektivně a stručně. Tato jednoduchost a univerzálnost dělá z angličtiny vhodný jazyk pro psaní kódu. Vývoj softwaru a informačních technologií je kolektivním úsilím, a programátoři z různých zemí spolupracují na projektech.
Používání angličtiny jako společného jazyka usnadňuje tuto mezinárodní spolupráci. Není to však znamením, že by všechny jiné jazyky měly být nahrazeny angličtinou. Mnoho programátorů používá své mateřské jazyky k psaní kódu a vytváření softwaru pro místní trhy a uživatele. Existuje také mnoho programovacích jazyků, které podporují mezinárodní znaky a lokalizaci, což umožňuje psát kód v různých jazycích.
Důležité je, aby programátoři byli schopni komunikovat a spolupracovat na projektech bez ohledu na jazykovou bariéru, a to je důvod, proč angličtina zůstává důležitým jazykem v této oblasti. Nicméně, důraz na podporu různých jazyků a kulturní rozmanitosti je také důležitý, aby byly IT a programování přístupné pro co nejvíce lidí po celém světě. Stejné je to i s penězi a pravidly je třeba vše sjednotit, aby zde nebyli problémy. Sjednocení měn a finančních pravidel na globální úrovni by bylo velmi složité a pravděpodobně nepraktické.
Existují několik důvodů, proč se to stává obtížným úkolem. Různé země mají různé ekonomické podmínky, inflaci, úrokové sazby a hospodářské potřeby. Sjednocení měn a finančních pravidel by mohlo způsobit problémy v zemích s odlišnými ekonomickými situacemi. Každá země má suverénní právo stanovit svou měnu a finanční politiku v souladu se svými potřebami a politickými cíli. Sjednocené finanční pravidla by mohla omezit tuto suverenitu. Finanční systémy jsou také ovlivněny historickými a kulturními faktory.
Různé země mají různé tradice a postupy, které se odrážejí v jejich finančních systémech. Přechod na sjednocený finanční systém by byl technicky a administrativně náročný proces, který by vyžadoval mnoho změn a úprav. To by mohlo způsobit krátkodobé chaos a nesnáze. Namísto toho existují různé mezinárodní organizace, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka, které se snaží koordinovat mezinárodní hospodářskou spolupráci a řešit problémy v oblasti měn a financí.
Navíc, některé regionální bloky, jako je eurozóna v Evropské unii, mají sjednocenou měnu (euro), ale i tak zůstávají rozdíly v ekonomických politikách jednotlivých členských států. Sjednocení měn a finančních pravidel by bylo velmi komplexním a kontroverzním úkolem, a proto se obvykle upřednostňuje spolupráce mezi zeměmi a organizacemi na řešení mezinárodních finančních otázek, aniž by docházelo ke kompletnímu sjednocení.