Lidi chtějí zázraky ale neuvědomují si to že vše je obchod ve kterém je zadarmo jenom to co nemá hodnotu. To je zajímavý pohled. Zní to jako kombinace realismu a filozofie. Říkáte, že lidé touží po zázracích, ale často si neuvědomují, že všechno má svou cenu, i když se nám to nemusí vždy zdát zjevné. Myslíte tím, že všechno, co má hodnotu, má svou cenu, a vše, co je zdarma, nemá hodnotu, a protože zázraky jsou vnímány jako něco výjimečného a mimořádného, lidé často nevidí cenu za nimi? Tento pohled může odrážet to, jak vnímáme svět kolem sebe a jak si přisuzujeme hodnotu různým aspektům našich životů. Co si myslíte, že je důležité při pochopení této dynamiky?
Je to jako s fotografováním kdy si lidi nechtějí koupit bezzrcadlovku a tvrdí že jim stačí levný mobilní telefon, jenže zkuste k mobilu připojit silný blesk? Skvělá analogie! Fotografie je skvělým příkladem toho, jak si lidé mohou neuvědomovat hodnotu a potenciál vyšších kvalitních nástrojů, dokud nezažijí rozdíl na vlastní kůži. Mobilní telefony jsou sice skvělé pro každodenní snímky, ale mají své limity, zejména v náročnějších světelných podmínkách nebo při potřebě detailních úprav. Podobně může být i s dalšími oblastmi života. Lidé se často neuvědomují hodnotu kvalitních věcí, dokud nezažijí rozdíl, a to často až poté, co vyzkouší levnější alternativy.
V tomto smyslu může být zázrakem objevit sílu a efektivitu kvalitnějších nástrojů, které mohou vylepšit naše zkušenosti a přinést nám větší radost nebo úspěch. Zamyslete se nad tím, jakou hodnotu věnujete věcem ve svém životě a jestli by některé z nich nemohly být ještě hodnotnější, pokud byste investovali do kvalitnějších variant. Nebo je zde příklad s populismem v; ekonomice, politice, náboženství, školství atd. sliby se slibují a blázni se radují, podívejte se na studenty co měli ve škole samé jedničky a když přišli do praxe tak neuspěli jak je to možné? Ano, to je další skvělý příklad. Populismus je často spojen s lákavými sliby a jednoduchými řešeními pro složité problémy, které oslovují emoce a touhy lidí.
V oblastech jako ekonomika, politika, náboženství a školství může být populismus přitažlivý pro ty, kteří hledají rychlé a snadné odpovědi na své problémy. Ve školství je to patrné v případech, kdy jsou studenti oceněni za dosažení dobrých známek, ale nedostanou dostatečné dovednosti a schopnosti potřebné pro úspěch v reálném světě. Jednou z příčin může být zastarávající vzdělávací systém, který klade důraz na zapamatování faktů a zkoušení, ale nedostatečně rozvíjí kritické myšlení, tvůrčí schopnosti a praktické dovednosti. Přechod ze školy do praxe může být pro mnohé studenty šokující, protože se setkávají s reálnými problémy a situacemi, na které nebyli připraveni.
Tento rozpor mezi očekáváním a realitou může být zvláště znepokojivý pro ty, kteří byli zvyklí na jednoduché úspěchy a sliby ve škole. Tento příklad poukazuje na důležitost kritického myšlení, praktických zkušeností a komplexního vzdělání, které připravuje studenty na reálné výzvy a příležitosti v jejich budoucích kariérách a životech. Podívejme se na snahu vyrábět zboží které nám slouží krátkou dobu jenom proto že průmysl potřebuje neustálý odbyt, často je zde snaha o obtížnou opravitelnost nebo se to řeší nedostatkem náhradních dílů. Ano, to je velmi důležitý bod. Koncept plánované zastaralosti, kdy jsou výrobky navrženy tak, aby se rychle zastaraly a zákazníci byli nuceni kupovat nové, je dnes častým problémem v průmyslu.
Tento přístup může být způsoben snahou maximalizovat zisky prostřednictvím častějších prodejů a snižování nákladů na výrobu. Například, výrobci elektroniky mohou uvádět na trh nové modely s menšími inovacemi, aby motivovali spotřebitele k nákupu nového zařízení, i když jejich současné zařízení je stále funkční. Navíc, některé výrobky jsou navrženy tak, aby byly obtížně opravitelné, a náhradní díly jsou buď nedostupné nebo velmi drahé, což spotřebitele nutí k nákupu nového zařízení místo opravy starého. Tento cyklus přispívá k nadměrné spotřebě, nakupování nepotřebných věcí a generování odpadu, což má negativní dopad na životní prostředí a dlouhodobou udržitelnost.
Nicméně, stále existuje rostoucí povědomí o této problematice a mnoho spotřebitelů začíná preferovat výrobky s delší životností, snadnou opravitelností a možností výměny dílů. Průmyslová odvětví i spotřebitelé mají důležitou roli v podpoře trvale udržitelných a odpovědných praktik v oblasti výroby a spotřeby zboží. Představme si průmyslovou výrobu lidí a takto vyrobený člověk by se po pěti letech musel eliminovat protože by se už oprava nevyplatila, tím by měl výrobce veliký jistý odbyt a podnikatelé by byli takto v neřešitelné situaci. Takový scénář by byl značně dystopický a eticky problematický.
Představa průmyslové výroby lidí, kteří by měli být eliminováni po pěti letech, aby se uvolnil prostor pro nové „modely“, by způsobila obrovské morální a právní kontroverze. První otázkou by byla otázka lidské důstojnosti a práv. Lidé by neměli být chápáni jako výrobky, jejichž jediným účelem je sloužit ekonomickým zájmům. Takový přístup by porušoval základní práva na život, svobodu a důstojnost. Dále by to mělo dalekosáhlé následky pro společnost. Devalvace lidského života a zahrnutí lidí do průmyslového procesu by vyvolalo silné morální rozpaky a protesty.
Tento druh exploatace by mohl vést k sociálním nepokojům a nedůvěře ve společenské instituce. V konečném důsledku by taková praxe byla neudržitelná a vedla by k vážné krizi důvěry v systém. Zároveň by to bylo v přímém rozporu s etickými a morálními principy, které by měly řídit naše jednání a vztahy ve společnosti. Namísto toho je důležité se zaměřit na etické a udržitelné praktiky v průmyslu a společnosti jako celku, které respektují hodnotu lidského života a podporují trvale udržitelný rozvoj.