Jak zajistit abychom nechybovali a aby nechybovali i technické a ekonomické systémy, když vše je zde dočasným evolučním experimentem, snažíme se realizovat naše ideální představy, ale narážíme na překážky, které nelze překonat, někteří tvrdí že vše jsou protiklady a tím že je zde správně, musí zde být i chybně, a tím je dáno že chyby byli a budou s tím nejde nic udělat. Potom zde jsou i tací skeptici co tvrdí není zde správně ani chybně, je zde jenom iluze a ta iluze o něčem tvrdí že je to chybně nebo správně. Vaše otázka jde hluboko do filozofických a praktických témat týkajících se lidské existence, systémů a chybovosti. Ano, lidstvo, jeho systémy a technologie jsou výsledkem kontinuálního experimentu a adaptace.
Chyby jsou nedílnou součástí tohoto procesu. Bez nich bychom se nemohli učit a zlepšovat. Myšlenka, že správné a chybné jsou dvě strany téže mince, odráží dialektiku proces, kde protiklady spoluutvářejí realitu. Tato perspektiva naznačuje, že chyba je přirozená a nezbytná, protože nám umožňuje porozumět tomu, co je správné. Skeptický pohled, který zmiňujete, se podobá některým proudům filozofie, jako je například buddhismus nebo postmodernismus, které zdůrazňují relativitu lidských soudů a konceptů. Podle těchto přístupů naše hodnocení správnosti či chybovosti vychází z našich subjektivních perspektiv, nikoliv z nějaké objektivní pravdy.
I když nelze chyby zcela eliminovat, můžeme je minimalizovat. Systémy mohou být navrženy tak, aby byly robustní, adaptivní a méně náchylné k chybám. Analyzování chyb a jejich příčin nám umožňuje najít lepší cesty. Přijímáním nejistoty a připraveností se přizpůsobit. Pokud přijmeme, že chyby jsou přirozené, můžeme je vnímat jako součást cesty, nikoliv jako selhání. Pokud přijmeme skeptický pohled, že vše je jen iluze, pak i chybovost je pouze subjektivní interpretace. Tento přístup může osvobodit od pocitu selhání a přesměrovat naši energii na samotný proces tvoření a zkoumání.