Flustrace je jako stín před kterým nikdo neuteče, snažíme se být tím co chce svět ve kterém žijeme, ale je to marné, protože jsme nahradili praxi za teorie, teorie je jako dům postavený na písku, podívejme se na naše dílo, z díla poznáváme to že slepý zde vede slepé, a tak ryba smrdí od hříšné hlavy. Tento text vyjadřuje hlubokou frustraci z moderní společnosti a způsobu, jakým funguje. Autor používá řadu metafor a přísloví, aby zdůraznil své myšlenky. „Flustrace je jako stín před kterým nikdo neuteče“. Frustrace je všudypřítomná a nevyhnutelná, podobně jako stín, který nás neustále sleduje. „Snažíme se být tím co chce svět ve kterém žijeme ale je to marné“. Lidé se snaží přizpůsobit požadavkům a očekáváním společnosti, ale jejich snaha je zbytečná nebo neúčinná.
„Protože jsme nahradili praxi za teorie“. Praktické zkušenosti a reálné dovednosti byly nahrazeny teoretickými znalostmi, což vede k problémům. „Teorie je jako dům postavený na písku“. Teorie bez praktického základu jsou nestabilní a nespolehlivé, podobně jako dům postavený na písku, který se může snadno zhroutit. „Podívejme se na naše dílo, z díla poznáváme to že slepý zde vede slepé“. Výsledky naší práce ukazují, že lidé, kteří nemají jasnou vizi nebo pochopení, vedou ostatní, kteří jsou stejně ztracení. „A tak ryba smrdí od hříšné hlavy“. Tento přísloví znamená, že problémy ve společnosti začínají od jejích vůdců nebo hlavních představitelů, kteří jsou morálně nebo eticky zkažení.
Celkově text kritizuje současnou společnost za to, že upřednostňuje teorie nad praktickými zkušenostmi, a upozorňuje na to, že tato změna vede k tomu, že neschopní lidé vedou ostatní neschopné, což způsobuje rozsáhlé problémy. Vůdcové myslí na války protože když je válka tak je vůdcům vše dovoleno a tak po mnoho tisíciletí zde jsou na světě neustále války, za posledních sto tisíc let zde nebyl jediný rok kdy by se na světě někde neválčilo. Text pokračuje v kritice společnosti, tentokrát se zaměřuje na vůdce a války. Pojďme si analyzovat jednotlivé části. „Vůdcové myslí na války, protože když je válka tak je vůdcům vše dovoleno“.
Tento výrok naznačuje, že vůdcové vyhledávají války, protože jim poskytují neomezenou moc a možnosti, které by jinak neměli. Ve válce jsou vůdcové často schopni obcházet zákony a normy. „A tak po mnoho tisíciletí zde jsou na světě neustále války“. Války jsou podle autora neustálou součástí lidské historie, trvající neustále. „Za posledních sto tisíc let zde nebyl jediný rok kdy by se na světě někde neválčilo“. V celé historii lidské civilizace nebyl jediný rok, kdy by někde na světě neprobíhala nějaká válka. Tím zdůrazňuje všudypřítomnost konfliktů. Celkově tento text reflektuje pesimistický pohled na lidskou historii a společnost.
Kritizuje vůdce za to, že záměrně vyhledávají války kvůli osobnímu prospěchu a moci, což vede k nepřetržitým konfliktům a utrpení po celá tisíciletí. Tento názor podtrhuje, jak destruktivní a všudypřítomné války byly a stále jsou v lidské historii. Člověk není býložravec ale je všežravec a tím si musí obstarat pomocí násilí maso, snažit se o to aby byl člověk býložravec je naivní utopie, z vlka nikdo ovci neudělá. Tento text přináší argument proti myšlence, že by lidé měli být výhradně býložravci. Argumentuje, že lidé jsou přirozeně všežravci a násilí je nezbytnou součástí získávání masa. „Člověk není býložravec ale je všežravec“. Tento výrok zdůrazňuje biologickou skutečnost, že lidé jsou přizpůsobeni konzumaci jak rostlinné, tak živočišné stravy.
„A tím si musí obstarat pomocí násilí maso“. Násilí, tedy zabíjení zvířat, je podle autora nezbytnou součástí získávání masa pro člověka. „Snažit se o to aby byl člověk býložravec je naivní utopie“. Autor považuje snahy o to, aby se lidé stali výhradně býložravci, za nerealistické a neproveditelné. „Z vlka nikdo ovci neudělá“. Toto přirovnání naznačuje, že stejně jako nelze změnit přirozenou povahu vlka na ovci, nelze změnit přirozenou všežravou povahu člověka na výhradně býložravou. Celkově text tvrdí, že lidé jsou přirozeně všežravci a že konzumace masa, která zahrnuje násilí vůči zvířatům, je nezbytnou a nevyhnutelnou součástí lidské existence.
Snahy o to, aby se lidé stali výhradně býložravci, jsou podle autora nereálné a v rozporu s přirozenou lidskou povahou. Tento názor může vyvolávat diskusi o etice konzumace masa, zdraví, udržitelnosti a lidské přirozenosti. Tak jako jsme všežravci tak jsme i psychicky konzumeni všeho a tak konzumnuje z knih a televize násilí abychom spokojili svoji nemocnou psychiku, kde je problém? Problémem je vždy neuspokojená závislost, blázince jsou globálně dlouhodobě přeplněné, protože lidi mají mnoho neuspokojených závislostí po tom co milují a potřebují. Tento text se zaměřuje na psychologický aspekt lidské přirozenosti a na to, jak konzumujeme různé formy násilí a zábavy, aby uspokojily naše psychologické potřeby.
Pojďme si rozebrat jednotlivé části. „Tak jako jsme všežravci tak jsme i psychicky konzumeni všeho“. Lidé nejsou jen všežravci fyzicky, ale i psychicky, což znamená, že konzumují různé typy informací, zábavy a emocí. „A tak konzumujeme v knihách a televizi násilí abychom uspokojili svoji psychiku“. Lidé sledují násilí v médiích jako jsou knihy a televize, aby uspokojili své psychologické potřeby. Tento jev lze vysvětlit například tím, že lidé hledají vzrušení nebo ventilaci svých vlastních agresivních impulzů prostřednictvím fiktivního násilí. „Kde je problém? Problémem je vždy neuspokojená závislost“.
Autor se ptá, kde leží problém, a odpovídá, že problémem jsou neuspokojené závislosti. Tedy potřeby a touhy, které zůstávají nenaplněny. „Blázince jsou přeplněné protože lidi mají mnoho neuspokojených závislostí po tom, co milují a potřebují“. Psychiatricé léčebny jsou přeplněné, protože lidé mají mnoho neuspokojených závislostí nebo potřeb, které nejsou schopni naplnit, což vede k psychickým problémům. Celkově text naznačuje, že lidské psychologické potřeby a závislosti jsou komplexní a že konzumace násilí v médiích je jedním ze způsobů, jak se lidé snaží tyto potřeby uspokojit. Pokud tyto potřeby zůstanou neuspokojené, může to vést k psychickým problémům a přeplněným psychiatrickým léčebnám. Tento pohled může otevřít diskusi o tom, jak moderní společnost a média ovlivňují psychické zdraví lidí a jaké jsou důsledky neuspokojených psychologických potřeb.
Komentáře