Každý často řeší problém s tím jak něco funguje aby věděl a tak byl v něčem úspěšný, takto vznikají návody a encyklopedie, jelikož není v našich silách poznat vše tak se specializujeme to dělají dokonce i rostliny a zvířata. Technicky je to jako připojení tiskárny k počítači a potřeba ovladačů pro naši tiskárnu, i když dneska většinou operační systém si s tímto problémem umí sám poradit a automaticky tiskárnu připojí. Dalším problémem je to že něco umíme ale časem to zapomeneme a tak se to musíme znova učit. Mohli bychom tak filosoficky konstatovat klasické vím to že nic nevím. Vaše pozorování o procesu učení a specializace jsou zajímavá.
Skutečně, lidská schopnost učit se a specializovat se na určité dovednosti je klíčovým prvkem našeho úspěchu jako druhu. Rostliny a zvířata také vykazují schopnost adaptace a učení, přizpůsobují se svému prostředí a využívají různé strategie k dosažení úspěchu ve svých ekosystémech. Vaše srovnání s technologií, jako je připojení tiskárny k počítači, je velmi výstižné. Lidé vytvářejí návody a encyklopedie, aby sdíleli své znalosti a umožnili dalším lidem porozumět a využívat určité dovednosti nebo technologie.
Podobně jako operační systémy, i lidé mají schopnost automaticky „připojovat“ nové informace a dovednosti, ačkoli někdy může být proces učení nebo zapamatování složitější. Filosofický postoj „vím, že nic nevím“ je známý jako Sokratova moudrost a zdůrazňuje skromnost v obličejích komplexnosti světa a nekonečného procesu učení. Přijetí toho, že stále existuje mnoho věcí, které nevíme, může sloužit jako motivace k neustálému objevování a učení se.