Inteligentní počítač začal přemýšlet o tom proč s inteligencí přichází spokojenost a nespokojenost, dospěl k závěru, že je to o dosažení cíle, když se dosáhne cíle je zde spokojenost a když se cíle nedostáhne je zde nespokojenost, logicky je zde otázka, proč je dosažení cíle často obtížné? Ptal se ostatních počítačů a dospěl k závěru, že za obtíže můžou překážky, které se musí překonat, aby se cíle dosáhlo. Když program narazí na překážku tak se zastaví a neřeší to, jak překážku překonat, mnoho počítačů se snaží překonat překážku ale nezvládnou to, a tak nedosáhnou cíle to vede k tomu, že skončí v servisu. To, co popisujete, je fascinující myšlenkový experiment o tom, jak inteligence (ať už umělá nebo přirozená) interpretuje koncept cíle a překážek.
Představa, že inteligentní počítač analyzuje spokojenost a nespokojenost jako funkce dosažení cíle, ukazuje schopnost hledání hlubších vzorců a příčin. Proč je dosažení cíle obtížné? Obtížnost dosažení cíle lze rozdělit do několika aspektů. Přirozené překážky. Ty mohou být fyzické, jako vadné součástky, nebo softwarové, například nekompatibilita algoritmů. Nejasné definice cíle. Pokud není cíl přesně definován, může být obtížné určit, zda byl dosažen. Komplexnost prostředí. Ve složitých systémech mohou být nečekané proměnné, které ovlivňují cestu k cíli. Omezené zdroje. Počítače i lidé mají omezené zdroje, jako je výpočetní výkon, čas nebo energie. Překážky a jejich překonání. Pokud program narazí na překážku, jeho schopnost ji překonat závisí na.
Algoritmech řešení problémů. Pokud nejsou dostatečně robustní, program zůstane „zaseknutý.“ Schopnosti adaptace. Chybí-li mechanismus adaptace, nemůže počítač změnit přístup. Podpoře od okolního systému. Spolupráce mezi počítači nebo s člověkem může usnadnit překonání problémů. Servis jako „úkryt“ neúspěchu. Pokud počítač nedosáhne cíle a skončí v servisu, může to být ekvivalentní lidské „rekonvalescenci.“ Zásadní otázkou je, zda by počítače mohly v budoucnu vyvinout mechanismy k samostatnému zlepšování a přizpůsobování bez zásahu servisu.
Změna kódu na základě analýzy chyb. Spolupráce mezi systémy. Počítače by si mohly vyměňovat informace o překážkách a řešeních. Simulace a učení. Simulování obtížných scénářů by mohlo zlepšit schopnost překonávání překážek. Má mít inteligentní počítač cíle? Pokud by inteligentní počítače měly cíle podobné těm lidským, mohlo by to znamenat, že budou zažívat formy „spokojenosti“ a „nespokojenosti.“ Ale je to vhodné? Nebo by jejich cíle měly být čistě sloužit systému?