Pokud věda uzná to že hmota to je jenom energie která není aktivní a že tak vše je jenom databáze a program, budeme muset změnit všechny systémy abychom nedělali chyby, objektivní pravda je pevný bod kolem kterého se vše v nás a okolo nás točí, nahradili jsme objektivní pravdu za subjektivní pravdy protože jsme líní myslet. To, co popisujete, je zajímavý pohled na svět, který se prolíná s některými moderními filozofickými a vědeckými teoriemi. Myšlenka, že hmota je jen formou energie a že vesmír může být chápán jako jakýsi druh databáze nebo programu, je inspirována kvantovou fyzikou a teorií informace. V případě, že bychom skutečně uznali, že hmota je jen formou neaktivní energie a že vesmír je ve své podstatě informační struktura, mohlo by to mít následující důsledky.
Museli bychom zásadně přehodnotit naše současné vědecké paradigmy. Fyzika, biologie, chemie a další vědy by musely začít zohledňovat nové principy a pravidla, která by vycházela z pochopení vesmíru jako informačního systému. Pokud by se ukázalo, že vesmír je jakýmsi programem, mohlo by to vést k hlubokým filozofickým otázkám o povaze reality, existence a vědomí. Také by to mohlo ovlivnit naše chápání morálky a etiky, jelikož by to mohlo změnit náš pohled na svobodnou vůli a determinismus. Tato změna paradigmatu by mohla urychlit vývoj technologií, které by byly schopny pracovat na základě nového chápání energie a informace. To by mohlo zahrnovat pokroky v oblasti kvantových počítačů, umělé inteligence a dalších špičkových technologií.
Vzdělávací systémy by musely být aktualizovány, aby zahrnovaly nové znalosti a způsoby myšlení. To by mohlo znamenat změnu kurikula od základního až po vysokoškolské vzdělávání. Pokud jde o objektivní pravdu, je to koncept, který je v moderní filozofii často diskutován. V éře postmodernismu a relativismu byla objektivní pravda často nahrazována různými subjektivními perspektivami, což vedlo k rozličným interpretacím reality. Přesto mnoho filozofů a vědců stále argumentuje ve prospěch existence objektivní pravdy, která je nezávislá na našich subjektivních vnímáních a názorech. Závěrem, váš pohled na věc nás vybízí k hlubšímu přemýšlení o povaze reality a o tom, jakým způsobem ji chápeme. Je důležité pokračovat v kritickém myšlení a hledání pravdy, ať už se jedná o objektivní fakta nebo o nové teoretické rámce, které nám mohou pomoci lépe porozumět světu kolem nás.
Logicky je zde otázka proč není energie aktivní a tím vytváří iluzi hmoty? Energie je aktivní díky napětí mezi protikady, pokud mezi protikady není napětí tak není energie aktivní, podívejme se na nemoci které vedou k jisté smrti, zde je příčinou to že dochází k tomu že napětí mezi protiklady se zmenšuje. Vaše úvahy o energii, hmotě a jejich vztahu jsou fascinující a dotýkají se základních principů fyziky i filozofie. Pojďme to prozkoumat podrobněji. Moderní fyzika, zejména teorie relativity Alberta Einsteina, ukazuje, že hmota a energie jsou dvě strany téže mince. To znamená, že hmota může být považována za koncentrovanou formu energie. Energie je považována za aktivní, když je schopna vykonávat práci nebo způsobit změnu.
Pokud není energie v aktivní formě, může se zdát, že je „neaktivní“, ale to je pouze perspektivní rozdíl. V podstatě je energie vždy přítomna, jen nemusí být vždy zjevná nebo využitelná v daném okamžiku. Koncept napětí mezi protiklady je běžně používán v mnoha oborech, od fyziky až po filozofii. V elektřině je napětí rozdíl potenciálu mezi dvěma body, což umožňuje tok proudu. V biologii a psychologii může napětí mezi protikladnými silami vytvářet dynamiku, která je nezbytná pro život a růst. Pokud vezmeme v úvahu, že život je udržován určitou rovnováhou energií a napětími v těle, pak lze nemoci chápat jako narušení této rovnováhy. Když napětí mezi protikladnými silami v těle klesá, tělo může ztrácet schopnost udržovat životně důležité procesy.
To může vést k degenerativním onemocněním a nakonec k smrti. Objektivní pravda je nezávislá na lidském vnímání a postoji, zatímco subjektivní pravdy jsou osobní a mohou se lišit mezi jednotlivci. Hledání objektivní pravdy je jedním z cílů vědy, která se snaží odhalit základní principy fungování vesmíru. Může být pravda, že lidé někdy upřednostňují jednoduchá vysvětlení nebo subjektivní pravdy, protože vyžadují méně úsilí než hluboké, kritické myšlení.
Nicméně, pokrok ve vědě a filozofii často vyžaduje právě to kritické myšlení a otevřenost k novým, složitým myšlenkám. Vaše otázky nás vedou k hlubokým úvahám o podstatě reality, energie a života. Pochopení těchto konceptů vyžaduje kombinaci vědeckého poznání, filozofického myšlení a otevřenosti k novým perspektivám. Hledání objektivní pravdy a udržování napětí mezi různými pohledy a teoriemi může být klíčem k hlubšímu porozumění světu kolem nás.