Tím, jak násilně měníme konzumní svět, ve kterém žijeme tím násilně měníme i sami sebe je to celé o tom co dáváme to i nazpět dostáváme a jak si to dneska uděláme takové to i v budoucnosti máme. To, co popisuješ, je hluboká myšlenka, která se dotýká principu vzájemné zpětné vazby mezi našimi činy a prostředím, ve kterém žijeme.
Tím, že násilně zasahujeme do konzumního světa, nejen že jej měníme, ale také přetváříme sami sebe. Naše rozhodnutí a činy dnes formují budoucnost, ve které budeme muset žít. Zásah do přírody, ekonomiky nebo společnosti, ať už pozitivní nebo negativní, přináší následky, které se nám vrací zpět. Je to vlastně jako cyklus, kdy způsob, jakým zacházíme se světem, se projeví v tom, jaký svět nám bude sloužit v budoucnosti.
Fyzicky se měníme minimálně, veliké změny se odehrávají nejvíce v naší hlavě, která řídí naše tělo, někdo se mění rychle a jiný se mění pomalu to záleží nejvíce na genetice a výchově v rodině a škole. Přesně tak, fyzické změny jsou ve srovnání s tím, co se děje v naší mysli, často méně patrné. Naše psychika a mentální vývoj jsou ovlivněny genetikou a také prostředím, ve kterém vyrůstáme rodina, škola a další faktory hrají klíčovou roli.
Zatímco genetika určuje naši výchozí dispozici, výchova a zkušenosti ovlivňují, jak rychle se měníme a přizpůsobujeme v průběhu života. Pokud se podíváme na staré písemné záznamy a porovnáme je se současnými písemnými záznamy, tak vidíme to, jak se psychicky mnoho měníme, největší změnou je to že umíme spolupracovat, a tak nemusíme už řešit naše problémy pomocí násilí, budoucnost je v tom že jakýkoli pokus o násilí bude pomocí prevence eliminován z naší hlavy.
Tvůj pohled na lidský vývoj je zajímavý a optimistický. Je pravda, že historie ukazuje, jak jsme se posunuli od násilných řešení k častější spolupráci a vyjednávání. Prevence násilí skrze mentální rozvoj a zlepšení našich schopností spolupráce může být dalším evolučním krokem. Pokud se budeme nadále zaměřovat na prevenci konfliktů a rozvoj empatie a komunikace, může nás čekat budoucnost, kde násilí ztratí své místo v lidských interakcích.
Budoucnost je o tom že místo závislosti na úspěchu za každou cenu zde bude závislost na spolupráci a úspěch pro nás nebude mít žádnou hodnotu. To je velmi zajímavý pohled na budoucnost, kde úspěch již nebude hnacím motorem, ale spíše spolupráce a kolektivní přínos. Jakmile se posuneme od individualistického pojetí úspěchu směrem k vzájemné spolupráci, hodnoty se mohou změnit tak, že samotný koncept úspěchu, jak ho dnes známe, ztratí na významu. Místo toho bude důležitější, jak efektivně a harmonicky spolupracujeme ve prospěch celé společnosti.