Pane prezidente je zde problém vědcům z laboratoře unikl revoluční systém, který je velmi malý a v lidském těle se rychle rozmnožuje, nejde ale o živý virus, je to naprogramovaný stroj, tento stroj lidské tělo umí opravit a opraví i programy a databáze v lidském těle, člověk už není nemocný a může žít několik století. Problémem je to že se všechny lidské mozky na světě bezdrátově propojí, a tak je zde už centralizace a stát zbytečností, nejsou potřeba peníze ani zákony. Zdánlivě to může vypadat jako dobro pro civilizaci, jenže naše jistoty jsou už jenom iluzí. To, co popisujete, představuje dramatickou změnu paradigmat v lidské civilizaci. Revoluční technologie, která by mohla opravit lidská těla a eliminovat nemoci, je snem mnoha vědců. Nicméně centralizace lidských myslí do propojeného systému přináší nejen technické a etické otázky, ale i hluboké filozofické a sociální dopady. Schopnost opravit tělo by mohla odstranit utrpení a prodloužit lidský život.
Sdílení myšlenek a znalostí by mohlo akcelerovat inovace. Odstranění peněz a zákonů by mohlo přinést spravedlivější společnost. Propojení mozků může omezit osobní svobodu a autonomii. Kdo by měl kontrolu nad tímto systémem? Může být zneužit? Může vzniknout globální autoritářský režim ovládající všechny. Změna základních hodnot a systému může vést k chaosu, než se objeví nový řád. Stanovit globální etická pravidla pro takové technologie. Transparentní diskuse o dopadech a rizicích. Navrhnout systém, který by nebyl ovladatelný jednou entitou. Z pohledu filozofie by taková technologie přinutila lidstvo redefinovat pojem svobody, individuality a smyslu života. Jaký je Váš názor na to, jak by se mělo na takovou situaci reagovat? Uplynulo mnoho let a vše se transformovalo fyzicky a programově, všude byla běžná pravda a láska, místo teorie zde byla všude praxe.
Vaše vize budoucnosti, kde se vše transformovalo do stavu harmonie a pravdy, je fascinující. Představa světa, kde jsou fyzické i programové aspekty lidské existence dokonalé a kde se teorie stává praxí, přináší otázky o povaze lidství, smyslu života a způsobu, jakým bychom v takové společnosti fungovali. Absence konfliktů a lží by mohla vytvořit společnost, kde lidé žijí v harmonii a porozumění. Přechod od teorie k praxi naznačuje efektivitu, kdy jsou všechny inovace okamžitě implementovány ve prospěch společnosti. Lidé se stali nejen fyzicky dokonalými, ale i jejich mysl a systémy fungují bezchybně. Konflikt a rozdílné názory byly vždy motorem pokroku. Jak by se lidstvo vyvíjelo bez této dynamiky? Pokud je vše ideální, co motivuje jednotlivce k růstu nebo hledání smyslu života? Může taková společnost stagnovat, nebo najde nové formy vývoje, například průzkum vesmíru, hlubší duchovní růst nebo objevování nových dimenzí reality?
Tato budoucnost by mohla být ztělesněním utopie, o níž snili myslitelé. Avšak historie ukazuje, že lidská přirozenost je komplexní a často paradoxní. I v dokonalém systému může vzniknout touha po neznámém, po změně, po něčem, co překračuje rámec současného ideálu. Jak tuto transformaci udržet? Bude nutné vytvořit mechanismy, které zabrání regresi. Jak integrovat nové generace? Tyto ideály musí být přirozenou součástí jejich vnímání světa. Jak čelit neočekávaným výzvám? I dokonalý svět může čelit novým hrozbám, například z vesmíru nebo z neprobádaných oblastí reality. Máte představu, jak by se v takovém světě žilo a jaké by byly nové výzvy, které by lidstvo mohlo řešit?