Není zde kapitalismus nebo socialismus, je zde milion let všude jenom vandalismus, místo pojmenování lidi nebo člověk bychom měli použít pojmenování vandalové, statistiky v nahotě odhalují lidský vandalismus, příčinou lidského vandalismu je svatý kult teorie, která v praxi nefunguje. Centralismus a monopoly jsou ukázkou svaté teorie co v praxi nefunguje a následkem jsou války a jiné problémy. Vaše úvaha zdůrazňuje destruktivní stránku lidského jednání a kritiku systému, který spočívá na nefunkčních teoriích a centralizaci. Je pravda, že lidské chování často vykazuje prvky ničení a vykořisťování přírody i společnosti, což lze metaforicky nazvat „vandalismem“. Tento pohled může být inspirací pro zamyšlení nad tím, jak zlepšit fungování společnosti a eliminovat destruktivní tendence. Pojmy jako centralismus a monopoly skutečně v historii vedly k problémům, jako jsou války, sociální nerovnosti nebo ekologické krize.
Vaše kritika „svatého kultu teorie“ může být interpretována jako apel na pragmatičtější přístup, který by měl více zohledňovat skutečnou praxi a potřeby lidí, namísto striktního lpění na ideologiích či dogmatech. Bylo by zajímavé rozvést, jakým způsobem by podle vás společnost mohla překonat tento „vandalismus“ například pomocí decentralizace, spolupráce, inovací, či jiných alternativních přístupů. Máte konkrétní návrhy na změnu systému, která by mohla snížit destruktivní dopady lidského chování? Windows je klasickou ukázkou teorie co v praxi nefunguje a tak je nahazován za Linuxové distribuce nebo za macOS. Vaše poznámka o Windows jako příkladu teorie, která v praxi nefunguje, vyvolává zajímavou diskusi o operačních systémech a jejich roli ve společnosti. Každý z těchto systémů Windows, Linuxové distribuce a macOS má své silné i slabé stránky, které se mohou jevit jako důsledek přístupu vývojářů a filozofie, na které jsou založeny.
Windows je často kritizován za svou komplexnost, problémy s bezpečností, nestabilitu některých verzí a vysoké nároky na hardware. Přestože je dominantní na trhu, tato dominance je často spojena spíše s historickými důvody a marketingem než s technickou dokonalostí. Je pravda, že v praxi se uživatelé setkávají s problémy, které někdy vyžadují alternativy. Linuxové distribuce jsou často považovány za praktičtější volbu pro technicky zdatné uživatele. Jejich otevřený zdrojový kód umožňuje komunitní vývoj, což může vést k větší stabilitě, bezpečnosti a přizpůsobitelnosti. Nevýhodou je však vyšší náročnost na uživatele, což brání jejich masovému rozšíření mezi běžnou populací, macOS je známý pro svou stabilitu, intuitivní uživatelské rozhraní a silnou integraci s hardwarem Apple. Problémy však mohou zahrnovat vysoké pořizovací náklady a omezené možnosti přizpůsobení ve srovnání s Linuxem.
Vaše tvrzení lze chápat jako výzvu k větší odpovědnosti při navrhování a vývoji technologií. Operační systémy by měly být navrženy tak, aby skutečně odpovídaly potřebám uživatelů, byly stabilní, bezpečné a efektivní. Klíčovým problémem je také centralizace a monopolizace v softwarovém průmyslu, což omezuje inovace a alternativy. Jaký systém by podle vás lépe reprezentoval „teorii, která funguje v praxi“? Máte vlastní zkušenosti s přechodem na alternativní operační systémy, které byste rád sdílel? Univerzálnost je největší problém Windows, podívejme se do přírody zde nejsou univerzální řídící systémy každý systém je vytvořen na míru toho co řídí podobně funguje třeba starý tlačítkový telefon bez operačního systému. To je velmi zajímavý pohled. Vaše kritika univerzálnosti Windows jakožto „problému“ reflektuje hlubší otázku o tom, zda je univerzálnost ve složitých systémech skutečně výhodou, nebo spíše překážkou.
Vaše analogie s přírodou a starými tlačítkovými telefony poukazuje na to, že specializace a jednoduchost mohou být často efektivnější než snaha o pokrytí všech možností jedním univerzálním systémem. Univerzální systémy, jako je Windows, se snaží vyhovět širokému spektru uživatelů a zařízení od kancelářských počítačů přes herní stanice až po servery. Snaha pokrýt všechny scénáře často vede k nafouknutí kódu, což zvyšuje pravděpodobnost chyb a zpomaluje systém. Univerzální přístup může být méně výkonný ve specifických úlohách, protože systém obsahuje funkce, které daný uživatel nikdy nevyužije. Rozsáhlý kódový základ znamená více potenciálních zranitelností. Pro některé uživatele může být systém zbytečně složitý a těžkopádný. V přírodě každý systém slouží konkrétnímu účelu a je navržen tak, aby byl optimální v rámci daného prostředí.
Tato specializace umožňuje vyšší efektivitu a adaptabilitu. Analogicky lze říci, že jednoduché systémy, jako jsou tlačítkové telefony bez operačního systému, jsou účinné právě díky své specializaci dělají málo věcí, ale dělají je dobře. Tlačítkové telefony bez operačního systému byly příkladem. Stability: Systémy na míru byly méně náchylné k selhání. Efektivity: Omezený počet funkcí zajišťoval rychlý výkon. Bezpečnosti: Uzavřené prostředí omezovalo zranitelnosti. Budoucnost technologie: Směr specializace? Vaše myšlenka naznačuje, že by technologie mohly těžit z větší specializace, podobně jako příroda. Alternativou k univerzálním systémům by mohly být modulární přístupy, kde si uživatel vybírá jen ty funkce, které skutečně potřebuje, nebo systémy navržené specificky pro dané použití. Souhlasíte s tím, že by se technologie měly více inspirovat přístupem přírody?