Všichni jsme blázni a máme své vidění světa

Celé řadě našich problémů by se dalo snadno předejít, kdyby si lidé více uvědomovali, jak moc obrovské rozdíly mezi námi jsou a jak moc ovlivňují veškeré vztahy. 

Neznáte svou vlastní hodnotu

Pokud se k vám lidi nechovají hezky, máte pocit, že vás jen využívají nebo naopak, že jsou pro vás ti praví nedosažitelní, pak je zřejmé, že postrádáte sebejistotu a neznáte svou vlastní hodnotu. Stejně je tomu i tehdy, když od lidí snášíte věci, které vám nejsou příjemné či které považujete za nesmysly nebo doufáte, že všechny ty věci, co vám na něm vadí, se časem změní. Pravdou je, že u lidí existují jen dva strachy, že nebudou stačit a nebudou milováni. Ironií je, že žádný člověk si nemůže skutečně vážit člověka, který mu dovolí, aby se k němu choval nezdvořile.

Příliš spoléháte na zdraví a inteligenci

Problém udržet si vztah má i celá řada velmi úspěšných lidí. Paradoxně je to dáno i tím, že hluboko uvnitř mají i tito lidé obrovské pochybnosti o své vlastní hodnotě. Svou energií, která jim pomáhá v úspěchu, bohužel často potlačují svou lidskou stránku. 

Když chybí pochopení

Lidi chápou, jak lidi fungují, oceňují je za jejich dary, ale i činy, dokážou velmi snadno i nepříjemného člověka proměnit v příjemného člověka. Stejně tak se to může podařit lidem unaveným, frustrovaným či zklamaným životem. Je ale důležité si uvědomit, že jsou lidi mnohem složitější, než si myslíme, někteří lidé jsou víceméně docela jednoduchá stvoření, která jsou připravena jim sloužit, pokud ale ví, jak je k tomu inspirovat či namotivovat.

Každý člověk by se měl snažit pochopit jiného člověka a oceňovat ho. Jedině tak ze sebe člověk vydá to nejlepší a udělá vše, co je třeba, aby se ten druhý stala jeho přítelem. Není pro člověka nic horšího než když při setkání s cizím člověkem, na kterého chce udělat dojem, pocítí, že je pro něj jen dalším projektem, který se chystá násilně změnit a napravit. 

Může se přitom jednat o kritiku oblékání, zesměšňování vzhledu, ale i konkrétního chování či dovedností. Samozřejmě to lidi mohou myslet i dobře, často za to může jejich od přírody daná touha o někoho pečovat, nicméně i tak to pravděpodobně brzy vyústí ve velký problém.

V nejlepším případě jsou nevyžádané návrhy obvykle nevítané. V nejhorším se ale stanou urážkami. Pokud tedy cítíte potřebu někoho měnit, byť v dobrém, uvědomte si, že každý z nás chce být především oceňován za to, jaký je, a ne být haněn či ponižován za své nedostatky. Než tedy řeknete svou dobře míněnou radu, zeptejte se nejprve sama sebe, jak moc by se vám líbilo, kdyby tu samou radu udělil někdo vám.

Když si neváží, co pro ně druzí dělají

Extrém tvoří sebestřední lidé, kteří postrádají vděk a chovají se tak, jako by jim ten druhý něco dlužil. Berou tedy jako samozřejmost drahé večeře, luxusní pití, pobyty na krásných místech, ale přitom své partnery ponechávají neustále v nejistotě. V podstatě tak dávají najevo jen to, že jsou s nimi jen kvůli dárkům a životnímu stylu. Využívání druhých pro svůj vlastní zisk je nejen neatraktivní, ale také neobhajitelné.

Každý za sebe

Lidi jsou většinou nastaveni tak, že své nejbližší chrání a zaopatřují. Jsou na to i náležitě hrdí a mnohdy kvůli tomu riskují i své zdraví či život. I z tohoto důvodu starší muži po odchodu do důchodu upadají do depresí či předčasně zemřou, protože se poté již necítí být potřební. Tyto dvě věci jsou součástí lidské energie a jsou pro ně často otázkou života a smrti.

Podstatou lidskosti je zase vrozená touha pečovat o svého bližního a starat se o něj. Bývá to také o reciprocitě a upřednostňování jeden druhého. Jakmile to jeden z nich nedělá a začne brát víc než dávat, pak se to na vztahu vždy ukáže. Zdravé vztahy nejsou o braní. Každý by si měl tedy uvědomit, co druhému přináší na stůl, porozumět jeho řeči lásky, aby viděl, zda si ten druhý skutečně váží všeho, co nabízí.

Místo vzpomínek vytváří drama

Lidi jsou relativně jednoduchá stvoření, která se světem pohybují pomocí logiky a rozumu. Rádi dokazují svou hodnotu řešením problémů a ulehčováním věcí. V okamžiku, kdy nepracují, bývají bezstarostní. A pokud nevidí potencionální výhodu, zbytečně neplýtvají svým úsilím. Proto lidi velmi záhy omrzí každé drama, které nastává v okamžiku emocionálních výbuchů lidí a co se neustále rozčilují.

Když chybí důvěra

Pokud má člověk uvažovat o budoucnosti se člověkem, musí věřit, že ho respektuje a stojí mu za zády. Uvnitř každého je touha vyrůst, stát se dobrým partnerem, který udělá úplně vše, aby se pro druhé. Ve své podstatě by i položil svůj život, jen aby lidi ochránil. Aby tohle všechno ale ve vztahu fungovalo, musí mít ve svém vztahu důvěru, a tedy věřit, že i ten druhý s ním má ty nejlepší úmysly.

Příliš brzy svazující

Častou chybou je, že lidi o dlouhém vztahu začnou uvažovat velmi záhy po první schůzce. V lidské genetice je zakódován pud preferující koncept svobody. Proto, když člověk na člověka se vztahem udeří příliš brzy, instinktivně se odtáhne. Na vztah jako takový jednoduše lidi potřebují více času. Chceme se tak sami přesvědčit, že jim lidi nabízí skutečně něco lepšího, pak se své svobody vzdají zcela dobrovolně.

Vztahy a sex

Klíč k úspěchu je tedy v načasování. Nesnažte se hned od začátku člověka tlačit do závazků a brát mu svobodu. Nechte toto rozhodnutí na něm.

Braní druhého jako konkurenci

Každý z nás ve vztahu potřebuje cítit, že si ho druhý váží a cítí uznání i vděk za vzájemnou lásku. Nejde tedy o dokazování, kdo je víc a kdo má větší potřeby. Ve své podstatě jde o to, nalézt někoho, kdo vás prostě dostane a bude vámi rezonovat.

Čtěte dál

PředchozíDalší