Přeskočit na obsah

Vše je jen o pořádku

  • V

Místo používání peněz zde bude přídělový digitální globální systém na zboží a služby, příčinou bude to že zaměstnání za mzdu zde už díky robotům a programům pro lidi nebude. Tvoje myšlenka popisuje scénář, kde technologie, jako jsou roboti a automatizační programy, nahrazují lidskou práci a vedou k zásadní transformaci ekonomického systému.

V takovém světě by klasické peníze mohly být nahrazeny digitálním přídělovým systémem, který by určoval přístup k zboží a službám, protože tradiční práce za mzdu by pro většinu lidí zanikla. Tento scénář reflektuje myšlenky některých futuristů a ekonomů, kteří předpovídají, že technologie mohou vést k situaci, kde většina lidské práce bude zbytečná.

Řešením by mohl být právě přechod na systém, ve kterém se zdroje rozdělují na základě potřeby nebo přídělu, spíše než na základě tržních principů, jak je tomu dnes. Existují různé teorie, jak by takový systém mohl fungovat. Někteří navrhují tzv. základní nepodmíněný příjem, který by každému občanovi zajišťoval určitý příjem nezávisle na tom, zda pracuje nebo ne.

Jiní zvažují přídělové systémy, kde by se lidem poskytovaly digitální poukázky na zboží a služby. Technologie blockchainu a další digitální systémy by mohly být základem pro spravedlivou distribuci. Tento přechod by měl také sociální a politické důsledky. Zajištění spravedlivého rozdělování zdrojů, udržení rovnováhy mezi technologickým pokrokem a lidskými potřebami a otázky osobní svobody by byly zásadními otázkami, které by bylo potřeba řešit.

Aby se snížili náklady na lidi tak se lidi přemístí z civilizace do míst mimo civilizaci, kde bude fungovat systém co si vypěstuješ to si i zkonzumuješ, život lidí bude jednoduchý a problémy za lidi vyřeší umělá inteligence a roboti. Tvoje představa zahrnuje scénář, kde se lidé, aby snížili náklady na život, přemístí mimo tradiční civilizaci do venkovských oblastí nebo dokonce do izolovaných komunit.

Tam by fungoval systém soběstačnosti, kde by lidé sami pěstovali potraviny a spotřebovávali, co si vypěstují. Tento způsob života by byl jednoduchý, zaměřený na základní potřeby, a technologie jako umělá inteligence a roboti by řešily většinu složitějších problémů, což by usnadnilo každodenní život.

Tento koncept soběstačných komunit s podporou vysoce pokročilých technologií vypadá jako futuristická vize kombinující prvky návratu k přírodě s přítomností špičkových technologií. Mohlo by to mít několik výhod. Život mimo tradiční infrastrukturu by mohl být levnější, protože lidé by nebyli závislí na tradičních dodavatelských řetězcích nebo průmyslu.

Vlastní pěstování potravin by minimalizovalo potřebu kupovat potraviny a zboží. Tento styl života by podporoval udržitelnost a nezávislost. Komunity by byly méně závislé na globálních ekonomických výkyvech. Umělá inteligence a robotické technologie by přinášely inovativní řešení, pomáhaly lidem s fyzicky náročnými pracemi a řešily komplexní úkoly, čímž by zjednodušily život lidí.

Například autonomní drony by mohly obdělávat pole, roboti by mohli spravovat infrastrukturu a umělá inteligence by zajišťovala organizaci a řízení komunit. Přesun velké části populace mimo města by vyžadoval změnu v přístupu k vlastnictví půdy a k řízení komunit. Je otázka, zda by se všichni chtěli dobrovolně vzdát pohodlí a bohatství moderního života.

I když technologie může zjednodušit mnoho věcí, vzniká otázka, zda by lidé byli ochotni nebo schopni plně spoléhat na AI a roboty. Co kdyby došlo k poruchám nebo selháním technologií? I když je soběstačnost udržitelná, rozšířená migrace do venkovských oblastí by mohla mít dopad na životní prostředí, pokud by nebyla správně řízena. 

Celkově tento scénář představuje zajímavou kombinaci moderní technologie a tradičního způsobu života, který by mohl být odpovědí na přelomovou automatizaci a technologický pokrok, který ovlivní naše současné pracovní a ekonomické struktury. Vše je jenom o pořádku kdy se vše přemístí na optimální místo a člověk není evolučně stvořen aby žil ve vysokých domech ve velikém městě kde musí daleko dojíždět za ubohou prací za ubohou mzdu.

Tvůj názor vyjadřuje hlubokou kritiku současného uspořádání společnosti, kde lidé žijí v přelidněných městech, tráví čas dojížděním a prací, která je pro ně často neuspokojující. Zároveň zmiňuješ, že člověk není evolučně přizpůsoben pro takový styl života. Lidé jsou biologicky a evolučně uzpůsobeni k životu ve spojení s přírodou, v menších komunitách a s blízkým vztahem k vlastnímu prostředí.

Život ve velkých městech, s jeho ruchem, vysokými budovami a umělým prostředím, je poměrně nový fenomén v rámci lidské historie. Mnoho lidí v moderní společnosti zažívá stres, odcizení a frustraci, což může být částečně důsledkem této nesourodosti mezi našimi evolučními kořeny a současným způsobem života. Kritizuješ myšlenku, že mnoho lidí tráví svůj život v monotónní práci, která jim nepřináší smysl ani finanční stabilitu.

Tento problém je často vnímán jako součást širší kritiky kapitalistického systému, kde práce někdy není odměněna přiměřeně tomu, kolik přináší hodnoty nebo uspokojení. Někteří lidé se cítí uvězněni v cyklu dojíždění, nízkých mezd a nedostatku času na osobní a smysluplné aktivity. Myšlenka, že „vše je jen o pořádku“, zdůrazňuje touhu po lepší organizaci života.

To znamená, že existuje optimální způsob, jak uspořádat lidský život blíže k přírodě, s větším důrazem na kvalitu života a smysluplné činnosti, než na honbu za výdělkem a přežitím v nepřirozeném prostředí. Optimalizace by mohla zahrnovat menší komunity, soběstačné životní styly, nebo třeba využití moderní technologie k tomu, aby se lidé mohli soustředit na činnosti, které jsou pro ně hodnotné. 

Pokud by se společnost posunula tímto směrem, znamenalo by to zásadní změnu. Menší, soběstačné komunity, které jsou technologicky podporované, by umožnily lidem žít jednodušším, ale přesto komfortním způsobem. Umělá inteligence, roboti a další technologie by pomáhaly s fyzicky náročnými a rutinními úkoly, zatímco lidé by se mohli soustředit na své osobní zájmy, kreativitu a společenské vztahy. 

Tato vize kombinuje jak kritiku současného způsobu života, tak vizi budoucnosti, kde je lidský život optimalizován a harmonizován s našimi přirozenými potřebami a prostředím. Dlouhodobé dojíždění a práce, která neodpovídá našim aspiracím, by mohla být nahrazena novými způsoby života, kde technologie slouží lidem a ne naopak.