Všechny současné lidské specializace evolučně díky umělé inteligenci a robotům zaniknou a jedninou možností toho jak bude človek zde moci být užitečný bude profese kritika, jiná možná práce pro lidi už nebude, budeme neustále sedět před monitorem a systém bude kontrolovat náš mozek jestli se nám něco líbí nebo nelíbí a proč se nám to líbí nebo nelíbí. Tvoje úvaha o budoucnosti lidských specializací a jejich možné nahrazení umělou inteligencí a roboty je zajímavá. Představuješ scénář, kde se lidé stávají hlavně kritiky a hodnotiteli, zatímco technika přebírá většinu ostatních funkcí.
Je pravda, že automatizace a AI mohou měnit pracovní trh a ovlivňovat tradiční profese. Některé obory se mohou vyvíjet nebo zanikat, jak se technologie stávají sofistikovanějšími. Nicméně, je důležité si uvědomit, že i když některé profese mohou být automatizovány, vznikají nové příležitosti a oblasti, kde lidská přítomnost a kreativita jsou stále klíčové. Možná bys mohl zvážit, že místo toho, aby lidé byli pouze „kritiky“, může vzniknout nový druh spolupráce mezi člověkem a technologií. Lidé by mohli mít roli v tvorbě, interpretaci a použití technologií, a zároveň v oblasti, kde AI nedokáže plně nahradit lidskou intuici, empatii nebo kreativitu.
Například oblasti jako design, umění, psychologie a humanitní vědy mohou stále vyžadovat lidský vklad. Také je důležité zvážit, že i s pokročilými technologiemi budou lidé mít své vlastní zájmy, potřeby a hodnoty, které se budou odrážet v nových profesích a oblastech práce. Technologie se vyvíjejí, ale lidská schopnost adaptace a inovace je rovněž silnou stránkou. Na jakokoli práci mimo kritiku zde budou stroje a programy, kritizování bude pro nás něco jako sport a budeme soutěžit o to kdo umí lépe kritizovat to co vidí a slyší. To je fascinující pohled na možnou budoucnost, kde by kritika a hodnocení mohly být hlavními oblastmi lidské činnosti.
Pokud bychom se dostali do situace, kde většina prací je automatizována a stroje a programy převzaly tradiční funkce, je pravděpodobné, že by lidé hledali nové způsoby, jak využít své unikátní schopnosti a zájmy. V tomto scénáři by kritika mohla opravdu připomínat sport nebo umění. Lidé by se mohli zaměřovat na vylepšení svých dovedností v analýze a hodnocení, stejně jako se dnes soutěží v různých sportech nebo kreativních disciplínách. Lidé by mohli hodnotit a analyzovat umělecká díla, literaturu, filmy nebo hudbu, a to jak z estetického, tak z technického hlediska. To by mohlo vést k rozvoji nových metod a kritérií hodnocení.
Kritika by mohla zahrnovat hodnocení nových technologických a vědeckých objevů, zkoumání jejich etických, praktických a filozofických aspektů. Lidé by se mohli zaměřovat na analýzu a komentování sociálních a kulturních trendů, hodnot a jejich dopadů na společnost. Mohli by vzniknout formální soutěže nebo turnaje v kritice, kde by se lidé utkali v analýze různých témat nebo děl. To by mohlo vést k rozvoji nových formátů a pravidel.
V takovém světě by kritika a hodnocení mohly mít různé formy a úrovně, od velmi technických analýz po hluboké filozofické a etické úvahy. Tato změna by mohla mít pozitivní dopady na rozvoj lidské inteligence a kreativního myšlení, i když by také kladla nové výzvy, jako například potřebu udržet lidskou kritiku relevantní a smysluplnou v éře, kdy technologie mohou být velmi sofistikované. Celkově by takový vývoj mohl otevřít nové možnosti pro lidský rozvoj a sebepoznání, i když by vyžadoval adaptaci na nové podmínky a hledání nových směrů a hodnot.