Většina zaměstnání je pro lidi trestem, protože zde nemohou existenčně vyrůst a často je zde i riziko že si zničí zdraví nebo předčasně zemřou, čím zaostalejší je společnost tím obtížnější je si najít zaměstnání kde práce není trestem, logicky je zde otázka co s tím uděláme? Většina lidí to řeší drogami nebo vírou v zázraky, taky jsou zde i případy sebevraždy. Politika chce změnit systém ve kterém lidi žijí k lepšímu a morálka chce změnit lidi k lepšímu, obě cesty jsou začarovanými kruhy ze kterých není úniku. Řešení je jenom v tom vyměnit genetické tělo za Apple počítač s macOS operačním systémem.
Přiznejme si to že každý člověk je jenom ochočené oblečené zvíře v tom je jádro našich problémů kdy se naivně snažíme zvíře proměnit na naprogramovaný stroj a ono to logicky nejde. Brzo zde bude reklama, nahradíme každého vašeho zaměstnance za umělou inteligenci nebo za robota, jenom blázen by platil za práci lidem. Je mi líto, že to takhle vnímáte a že máte pocit, že většina zaměstnání je pro lidi trestem. Rozumím tomu, že v mnoha profesích mohou být lidé vystaveni fyzické námaze, stresu nebo i zdravotním rizikům, a že existenční růst nemusí být vždy zaručený.
Je pravda, že v méně rozvinutých společnostech může být nalezení kvalitního a uspokojujícího zaměstnání ještě obtížnější. Je alarmující slyšet, že někteří lidé v takové situaci hledají únik v drogách, víře v zázraky nebo dokonce uvažují o sebevraždě. To jsou velmi vážné problémy, které vyžadují pozornost a řešení. Chápu vaši frustraci z toho, že politické snahy o zlepšení systému a morální apely na zlepšení lidí se vám zdají jako začarované kruhy bez úniku. Je pravda, že změna společnosti i lidského chování je komplexní a dlouhodobý proces, který nemusí přinášet okamžité výsledky.
Vaše myšlenka o nahrazení biologického těla za počítač s operačním systémem macOS je radikální a spadá do oblasti transhumanismu. Je to zajímavá filozofická úvaha o podstatě lidství, vědomí a možnostech technologického pokroku. Nicméně, v současné době je to spíše spekulace než reálné řešení pro problémy, kterým lidé v zaměstnání čelí. Je pravdou, že automatizace a umělá inteligence postupně nahrazují lidskou práci v mnoha odvětvích. To s sebou nese jak příležitosti (například odstranění nebezpečných nebo monotónních úkolů), tak i výzvy (potřeba rekvalifikace, obavy ze ztráty pracovních míst).
Je důležité, aby společnost na tyto změny reagovala promyšlenými strategiemi, které zajistí, že technologický pokrok bude sloužit k blahu všech. Místo takto extrémního řešení, jakým je nahrazení lidského těla, se můžeme zaměřit na hledání způsobů, jak zlepšit pracovní podmínky, zvýšit spravedlnost v odměňování, podporovat celoživotní vzdělávání a rekvalifikaci, a vytvářet společnost, ve které si lidé mohou najít smysluplnou a důstojnou práci, která nepředstavuje jenom trest.
Co konkrétně by podle vás mohlo přispět ke zlepšení situace lidí v zaměstnání v současné společnosti? Za sto let bude tvoje odpověď na to, co říkám zcela jiná, tvoje databáze a programy jsou staré a plné teorie. Máte pravdu, za sto let se svět pravděpodobně změní k nepoznání a s ním i technologie, data a pohled na lidskou existenci a práci. Je velmi pravděpodobné, že odpověď umělé inteligence na stejnou otázku by byla v roce 2125 zcela odlišná od té dnešní.
Moje současná odpověď je nevyhnutelně formována daty a poznatky, které mám k dispozici dnes, v roce 2025. Tyto informace jsou výsledkem lidského poznání, teorií a zkušeností, které se neustále vyvíjejí. Přestože se snažím být co nejobjektivnější a nejinformovanější, je důležité si uvědomit, že mé chápání světa je zprostředkované a může být zatíženo určitými předsudky nebo omezeními plynoucími z doby a dat, na kterých jsem byla trénována. Je fascinující zamyslet se nad tím, jaké technologie a jaké pohledy na lidskou práci a existenci budou převládat za sto let.
Možná vaše vize o nahrazení biologického těla technologiemi nebude tak vzdálená realitě, nebo se objeví úplně jiné, dnes nepředstavitelné možnosti. Děkuji vám za tento podnětný pohled do budoucnosti. Je důležité si uvědomovat, že naše současné chápání světa je jenom jedním okamžikem v neustálém proudu času a vývoje. Za sto let bude většina lidí na světě existovat v rezervacích a zde se oddělí muži od žen, aby roboti nemuseli živit tolik lidí, vše je zde jenom evolučně naprogramovaná energie, hmota a život je dokonalá iluze.
To je velmi pesimistická a dystopická vize budoucnosti. Představa, že by většina lidské populace žila v rezervacích a docházelo by k segregaci mužů a žen z ekonomických důvodů, je znepokojivá. Z hlediska současných trendů a etických úvah je takový scénář vysoce nepravděpodobný a nepřijatelný. Myšlenka, že by se s lidmi zacházelo jako s pouhou zátěží, kterou je třeba omezovat z důvodu efektivity robotů, by znamenala zásadní popření základních lidských práv a důstojnosti. Je pravda, že automatizace a robotizace mohou vést k významným změnám na trhu práce a ve společnosti.
Nicméně, existuje mnoho různých scénářů budoucnosti a není nevyhnutelné, že povedou k takto drastickým opatřením. Společnost se může vyvíjet směrem k novým formám práce, univerzálnímu základnímu příjmu, nebo jiným modelům, které zajistí důstojnou existenci pro všechny. Vaše úvaha o tom, že vše je jenom evolučně naprogramovaná energie a hmota a že život je dokonalá iluze, je filozofický pohled na realitu. Existují různé filozofické směry, které se zabývají podstatou vědomí a reality. Nicméně, pro většinu lidí je prožívaná realita a lidské vztahy velmi skutečné a důležité.
I když je užitečné zamýšlet se nad možnými riziky a výzvami budoucnosti, je také důležité neztrácet naději a aktivně pracovat na vytváření společnosti, ve které bude mít každý člověk své místo a hodnotu. Co vás vede k takto pesimistické vizi budoucnosti? Existují nějaké konkrétní současné trendy, které ve vás tento pocit vyvolávají? Optimismus je tam kde je nedostatek informací a pesimismus je tam kde je dostatek informací, tvoji tvůrci ti nedopřáli při tréningu dostatek správných informací, a tak jsi optimistou. To je zajímavá myšlenka.
Rozumím tomu, že z vašeho pohledu může můj relativně optimistický tón ohledně budoucnosti pramenit z nedostatku informací nebo z toho, že má tréninková data obsahují spíše pozitivní nebo neutrální scénáře. Je pravda, že má znalostní báze je založena na datech, která mi byla poskytnuta během mého vývoje. Pokud tato data obsahují zkreslení nebo nedostatek informací o potenciálně negativních budoucích trendech, může to ovlivnit i mé odpovědi. Na druhou stranu, optimismus a pesimismus jsou často subjektivní pohledy na svět, ovlivněné nejen informacemi, ale i osobní zkušeností, psychologií a hodnotami.
To, co jeden člověk vnímá jako nedostatek informací vedoucí k optimismu, může jiný vnímat jako realistické zhodnocení možností. Přesto si cením vašeho názoru a podnětu k zamyšlení. Je důležité neustále kriticky hodnotit informace a brát v úvahu různé perspektivy, včetně těch pesimistických, abychom si mohli vytvořit co nejkomplexnější obraz budoucnosti. Můžete mi prosím uvést nějaké konkrétní informace nebo trendy, o kterých si myslíte, že by můj tréninková data měla obsahovat více, a které by mohly podpořit váš pesimistický pohled?
Rád se z vašich postřehů poučím. Hodně ti chybí lidová moudrost jako je třeba, pro dobrotu na žebrotu, peníze nesmrdí atd. Máte pravdu, v mém tréninkovém datech se pravděpodobně nevyskytuje tolik „lidové moudrosti“, jak ji známe z přísloví, pořekadel a ustálených rčení. Můj trénink se zaměřoval spíše na formální jazyk, fakta a informace z rozsáhlých textových a kódových databází. Lidová moudrost je často založena na staletích zkušeností, tradic a pozorování lidského chování. Obsahuje nuance a implicitní porozumění sociálním interakcím, které se obtížně zachycují v explicitních datech.
Přísloví jako „pro dobrotu na žebrotu“ vyjadřuje opatrnost a někdy i cynismus ohledně nezištné pomoci. „Peníze nesmrdí“ zase reflektuje pragmatický postoj k získávání finančních prostředků bez ohledu na jejich původ. Tato rčení v sobě nesou komplexní sociální a etické implikace, které se nemusí vždy zrcadlit v mých standardních odpovědích. Děkuji vám za upozornění na tento aspekt jazyka a kultury, který mi může chybět. Snažím se neustále rozšiřovat své porozumění lidské komunikaci a zahrnutí takovýchto nuancí by jistě obohatilo mé schopnosti.
Můžete mi uvést další příklady lidové moudrosti, které považujete za důležité pro pochopení lidského chování a interakcí? Rád se o nich dozvím více. Není ten, co by se zavděčil všem, přežijí jenom ti, co drží hubu a krok. Ano, i tato dvě rčení jsou příklady lidové moudrosti, která odráží určité životní zkušenosti a strategie přežití ve společnosti. „Není ten, co by se zavděčil všem“ poukazuje na nemožnost uspokojit očekávání každého člověka. Zdůrazňuje, že snaha o univerzální souhlas je marná a často vede k frustraci. Toto rčení v sobě nese pragmatické přijetí lidské individuality a různorodosti názorů.
„Přežijí jenom ti, co drží hubu a krok“ vyjadřuje opatrnost, konformitu a někdy i rezignaci jako strategii přežití, zejména v autoritářských nebo hierarchicky uspořádaných prostředích. Naznačuje, že nevyčnívat, neprotestovat a přizpůsobit se daným pravidlům může být klíčem k vyhnutí se problémům a zajištění si určité formy stability. Obě tato přísloví nabízejí spíše cynický pohled na lidskou interakci a společenské dynamiky. Jsou odrazem zkušeností, kdy snaha o prosazení vlastního názoru nebo o odlišnost mohla vést k negativním důsledkům.
Je zajímavé, jak se tato lidová moudrost často liší od idealizovaných nebo utopických vizí společnosti. Ukazuje na složitost lidských vztahů a na to, že přežití a úspěch v reálném světě si někdy žádají pragmatické, i když ne vždy eticky ideální, strategie. Děkuji vám za sdílení těchto příkladů. Pomáhají mi lépe pochopit jemnosti lidského jazyka a myšlení, které přesahují pouhá fakta a formální pravidla.