A to je ono, čemu vás učím abyste se stali kouzelníky a poznali tajemství čarování. Pokuste se o to! Dlouho jste činili ve svém životě opačně, a nejenom v tomto životě, ale i v mnoha dřívějších. Nyní mě poslouchejte: Vyzkoušejte jednou tento magický recept, toto mantra, jež vám dávám. Nechejte následek působit ve vás a čekejte, co se přihodí, příčiny se budou kolem vás hemžit. Nečekejte na nějaký důvod, abyste byli šťastni.
Už jste se dost dlouho načekali. Buďte šťastni a budete mít i důvody. Co ještě chybí? Proč se nechcete k tomu rozhodnout? Proč nechcete s tímto principem pracovat? Poněvadž váš vědecky trénovaný rozum říká, že to musí být vyumělkované štěstí, když své úsilí být šťastný má být štěstím samo od sebe.
Logický rozum říká: šťastný, je to jen klamná představa, nikoliv pravda. Ale nemáte tušení o podstatě věcí. Životní energie pracuje svým vlastním způsobem. Budete-li perfektně hrát, stane se realitou. Jedinou podmínkou je, že zde nesmí být herec. Vrhněte se plně dovnitř, pak již není rozdílu, zda hrajete nebo ne, jen jste-li polovičatí, zůstáváte nepravými.
Když vám říkám: tančete, zpívejte a buďte šťastni, a vy jste přitom jen polovičkou svého srdce, jen abyste se podívali, zda to klape pak zůstává „já“ a říká: Ano, je to nepravdivé, jen pokus, ale to se nestane samo sebou, není to spontánní. Pokud jste vložili do hry jen polovinu srdce, zůstává hra a zbytečné plýtvání časem.
Když něco zkoušíte, pak to čiňte celým srdcem. Nedržte se zpátky, dávejte se zcela, staňte se hrou, rozložte herce ve hře a dívejte se, co se děje. Nastane skutečnost a budete cítit, že se tak přihodilo spontánně. Nezjednali jste to, jednoduše se tak stalo. Avšak to se přihodí, jen je-li člověk totální. Zjednejte působení, vložte vše, co máte dovnitř a dívejte se na výsledek. Činím z vás krále bez královské říše.
Musíte si počínat jako králové, a tak dokonale hrát, že proti vám opravdový král vypadá jako špatný herec. Energie činí, že se vše stává pravdivé, je tím, čím chce. A jestli v nějakou královskou říši doufáte, budete dlouho čekat. Člověk nikdy nemá své království pohromadě. Svět je nekonečně velký, proto může být vaše království jen dílčí.
A s částečným královstvím, jak může být člověk králem? To je nemožné. Ale vy můžete být; bohem, papežem, králem, císařem, prezidentem atd. Buďte šťastni a budete vidět, že celý svět s vámi bude na vrcholu slávy. Je staré přísloví, které říká: Plač a budeš plakat sám, směj se a celý svět se bude s tebou smát.
I stromy a kameny a mraky se s tebou budou smát. Když uplatníš působení a jsi extatický, bude s tebou vše tančit. Veškerá existence se stane tancem a slavností. Závisí to jen na vás. Říkám vám, chtějte uplatnit působení, je to to nejjednodušší, co je. Vypadá to jen těžké, protože jste to ještě nevyzkoušeli. Vyzkoušejte to! Máme vůli, abychom skryli, že jsme slabí.
Děláme tak, jako by protiklad byl důkazem, který by nám a jiným měl něco ukázat. Lidé, kteří cítí, že jsou hloupí, pokoušejí se stále dovědět, že jsou chytrými. Jsou si neustále vědomi této skutečnosti, že jsou přihlouplí, a proto se pokoušejí působit moudře. Lidé, kteří věří, že jsou oškliví, pokoušejí se přikrášlit. Přimalovaná krása je však jen fasádou, maskou. Slabí lidé se vždy namáhají, aby působili silně.
Šťastné lidi nelze učinit žádostivými peněz. Nepromarní svůj život hromaděním majetku. Je pro ně nesmyslné, ničí-li někdo svůj život a své bytí a obětuje je mrtvým věcem. Člověk může sám sebe umrtvit a vlastnit peníze to je však dokonalé bláznovství! Pokud to nebude poznáváno jako bláznovství, nestane se člověk extatickým. Když se lidé stávají extatickými, musí se celá společenská struktura měnit.
Tato společnost žije od bídy k nouzi; v tom je její největší investice. Od začátku vychováváme své děti k nešťastnému bytí, proto si později vybírají jen neštěstí. Každý má ráno možnost volit, a nejen ráno ve skutečnosti stále, stále může volit, zda chce být šťasten nebo nešťasten. My volíme vždy bídu, neboť se to vyplácí, a protože jsme tak zvyklí.
Je to návod k jednání, k počínáni si. Stále hledáte, jak být nešťastnými a nyní jste již vycvičeni. Když se rozum rozhoduje, přikloní se okamžitě k volbě nešťastného. Být nešťasten se jeví jako cesta z kopce a extáze jako výstup do kopce. Vypadá to, jako by bylo velmi těžké být extatickým, ale to není pravda. Naopak: Extáze je cesta dolů a neštěstí je cesta do kopce.
Dosahovat neštěstí je velmi těžké ale vy jste to udělali vy jste udělali nemožné možným; být nešťastnými je proti přírodě. Nikdo nechce být nešťastným a všichni jsou. Společnost vytvořila velké věci. Výchova, kultura, rodiče a učitelé vykonávají dobrou práci. Učinila nešťastné tvory z extatických lidí. Každé dítě se narodí extatické.
Každé dítě je při narození božské a každý člověk umírá jako zpátečník. Pokud se z toho nezotavíte, a nevrátíte své dětství, nemůžete se stát bílými mraky, o nichž jsem hovořil. Budete-li chtíti znovu své dětství, budete osvobození od bídy. Ne, že by dítě nemělo nešťastné momenty, ty má jistě, ale nežije v neštěstí.
Tomu je třeba rozumět: dítě může být nešťastné, nesmírně nešťastné v jediném okamžiku, ale je tak dokonale ponořeno ve svém neštěstí, že je s ním v jednotě, že neexistuje žádné rozdělení mezi ním a jeho pocitem. Dítě není neštěstím rozděleno, nepozoruje neštěstí jako něco odděleného od něho. Dítě je neštěstí samo tak mocně je v něm rozpuštěno.
Jste-li jednotou se svým neštěstím, není již neštěstí neštěstím. Je-li člověk plně jednotou, je uprostřed ní vlastní krása. Podívejte se na dítě, míním na nezkažené dítě, které se vzteká. Veškerou energií je vztek, nic není zadržováno, nic není utajováno. Dítě se stává čistým vztekem, nikdo je uvnitř nekontroluje, ani jím nemanipuluje. Není zde rozumu.
Dítě se nevzteká stává se samo vztekem. Vizte tu krásu, rozkvět vzteku. Dítě nevypadá ošklivě, je ve svém vzteku krásné. Vypadá jednoduše živěji, vitálněji, intenzivněji vulkán připravený k výbuchu. Tak malé dítě a tolik energie. Později je dítě klidné. Docela mírné a odpojené. My si myslíme, že je špatné být tak vzteklým, ale dítě to jako špatné nepociťuje.
Pro něho to byl přínos. Jste-li s něčím v jednotě, cítíte se šťastnými. Cítí-li se člověk od něčeho oddělen, odloučen, ba, je-li to i radost, cítí se špatně. To je tedy klíč. Býti oddělen, jako ego, je podstatou veškerého neštěstí. Být v jednotě, plynout se vším, co nám život přináší, být v ní plně se vším ponořen tak, že již člověk vlastně není, že na sebe plně zapomene, je svatostí.
Člověk má možnost volby vždy, ale vy jste na to dokonale zapomněli. Rozhodovali jste se ustavičně falešně a učinili jste z toho zvyk. Proto vám nezůstala možnost volby. Probuďte se! Vzpomeňte si v každém okamžiku, co vlastně chcete, když se rozhodujete být nešťastnými. Již samotné vědomí, že toto je mé rozhodnutí, že jsem zodpovědný, že si sám rozhoduji, že je to má činnost, je velkou pomocí.
Poznáte ihned rozdíl. Kvalita vědomí se změnila a již bude pro vás lehčí jít ve směru šťastného bytí. Když jste jednou pochopili, že je to ve vaší vlastní vůli, pak uvidíte, že vše se stane hrou. Jste-li rádi nešťastni, pak zůstaňte nešťastnými, ale nezapomeňte, že jste si to sami vyhledali. A nestěžuj si. Nikdo jiný není za to odpovědným. Je to tvé drama.
Když tomu tak chceš, když rád trpíš a chceš svůj život strávit v neštěstí, pak je to tvá vůle, tvá divadelní hra. Ty ji hraješ a hrej ji dobře! Ale pak nechoď za jinými lidmi a neptej se, jak se lze vymanit z neštěstí. To je absurdní. Neptej se žádného psychologa nebo kouče, jak se může stát člověk šťastným.
Tvoříte své neštěstí sami a pak jdete a ptáte se jiných, jak byste mohli vše napravit. A tak to budete dělati i dál, dokud nepostřehnete, co děláte. Pokuste se přece, nyní v tomto momentě být radostní a šťastní. Chci vám prozradit nejhlubší zákon života. Pravděpodobně jste o něm ještě nikdy nepřemýšleli.
Slyšeli jste o příčině a působení, veškerá věda lpí na tomto zákoně; vznikají příčiny a působení následuje. Život je zákonitý následek příčiny. Člověk vloží semeno do země a ono se stane stromem. Je-li zde příčina, následuje působení. Někdo si vezme jed a zemře jeho účinkem, někdo vytvoří domněnku a efekt je již zde.
To je hlavní základ všech vědeckých zákonů, všech vnitřních souvislostí procesu života. Buď jednoduše šťastný a milovaný přijde, buď jednoduše šťastný a budeš mít u sebe přítele. Buď jednoduše šťastný a vše ostatní vyplyne samo sebou. Nalezni nejprve psychický ráj a vše ostatní ti bude přidáno.
Když člověk zasadí semeno do země, nevyroste z něj jen jeden strom, ale strom vydá také miliony dalších semen. Když následuje působení po příčině, pak musí znovu následovat nové příčiny k dalšímu působení. Zvolte být šťastnými! Být šťastnými znamená zvolit působení. A pak se dívejte, co se přihodí.
Váš celý život se změní okamžitě a budete zažívat zázrak. Nyní, když jste zvolili působení, bude za ním rovněž následovat příčina. Vypadá to jako magie. Ano, lze to nazvat magickým zákonem. První je základním zákonem vědy, druhý je základním zákonem magie. Náboženství je kouzelnictví.
Žádný věk nebo národ není náboženský nebo protináboženský. Zbožnost nemá nic společného s věkem a národem, ale s kvalitou lidského vědomí. Není otázkou, zda je mrak věřící, táhne-li na východ. Nebo nevěřící, táhne-li na západ. Ne, nemá-li mrak vlastní vůle, je náboženský, kde se nalézá; má-li nějakou vůli, není náboženský. Jsou dva druhy mraků. Jen málokteří nemají vůli; milióny mají vlastní vůli; vlastní představy, přání a myšlenky.
Bojují s větrem. A čím více bojují, tím více musí trpět vždyť boj neprospívá ničemu, nic se s ním nepořídí. Ať proti čemukoliv bojujete nebo ne vítr vane ve svém směru a zažene vás kamkoliv. Člověk si může nanejvýš představovat, že bojoval a že je velký bojovník. Ale to je také všechno. Ten, kdo prohlédne, přestane bojovat. Nepřemýšlejte o starých dobách, je to naivní hloupost. Doba nehraje žádnou roli.
Dovol, abys byl prázdný a tato doba bude zlatá; Jsi-li plný přání, je tato doba nejhorší ze všech! Ty tvoříš svůj vlastní čas a svůj vlastní prostor a žiješ v něm. Nezapomeň, že nejsme v tomto smyslu druzi v čase. Kdo žije v absolutnu, stává se absolutnem; kdo žije ve věčnosti, je věčným; kdo žije v bezčasovosti, je bez času.
Jedna otázka však zůstává stále otevřena: Všude na celém světě pociťují lidé, že v nějakém určitém čase, v jisté epoše je blízko vrchol, jako by něco chtělo explodovat, jako by mělo být dosaženo nějakého zvláštního bodu v lidském vývoji. Musím vám však říci, že je to epochální výstřelek ega.
V každé době se věří, že bude dosaženo nějakého neobyčejného vrcholu. Jsme na živu, musí přece něco neobyčejného na světě být! Tak tomu vždycky bylo. Kdosi podal zprávu, že Adam řekl Evě, když byli vyhoštěni z ráje, a právě vycházeli branou. Prožili jsme právě největší převrat v dějinách lidstva!
Od té doby věří každý věk, že dosáhne nějakého vrcholu, nějakého posledního zázraku, absolutně konečného bodu, v němž vše exploduje a zrodí se nový svět. To jsou naděje, sebeklamání, nic neznamenající. Budete zde pár roků a přijdou jiní a budou právě tak myslet. Vrcholu není dosahováno věkem, nýbrž jen jednotlivým bytím.
Láska přichází s probuzeným vědomím, a nikoliv s kolektivním podvědomím. Chcete se stát zbožnými lidmi. Doby jsou vždycky dobré! Nepřemýšlejte tak mnoho o jiných, to je jen útěk od sama sebe. Nemyslete na epochy, na lidskou špatnost. Rozum je tak zaostalý. Nemáte ani ponětí, jak je zaostalý. Veškeré lidstvo lze lehce milovat.
Když člověk nemůže milovat bližního, miluje jednoduše celé lidstvo! Žádný problém. Ale jedinou osobu je daleko těžší milovat, to může být peklo. To může být peklo, neboť to může být i ráj. Stále se vyhýbáme. Lidé přemýšlejí o jiných proto, aby nemuseli přemýšlet o sobě samých. Myslí na epochy, na vzdouvání moře, na planety a na to, co by se mělo stát s lidským vědomím, jednoduše jen, aby se vyhnuli základnímu problému: co je prostě s jejich vlastním vědomím.
Starejte se o své vlastní vědomí! Každá doba je dobrá, všechny doby jsou dobré. Člověk se musí zcela hluboce podívat do sebe. A nejen teoreticky. Týká se vás to přímo. Všichni dělají totéž stále vyhledávají falešnosti, zármutek, sklíčenosti, bídu. K tomu musí být závažné důvody. Za prvé: Druh a způsob výchovy člověka hraje rozhodující úlohu.
Je-li člověk nešťasten, je, zato stále nějak odměňován, a je-li šťastný, cítí se nějak zkracován. Probuzené dítě cítí okamžitě rozdíl: vždycky, je-li nešťastné, jsou k němu všichni příjemní. Je odměňováno sympatiemi. Každý se pokouší, aby byl láskyplný, jak je jen možné. Je odměňováno láskou. A ještě více, je-li dítě nešťastné, je mu věnováno více pozornosti.
Pozornost je potravou pro pocit já a působí jako alkoholický stimulátor. Dává nám energii, a pociťujeme, že jsme někdo. Proto tato silná potřeba, toto přání po více pozornosti. Když se o tebe všichni starají, cítíš se důležitým. Když tě nikdo nepozoruje, míníš, že tu vůbec nejsi, není tě, jsi neexistencí. Když si tě spoluobčané všimnou a starají se o tebe, dostáváš energii.
Ego žije ze vztahů. Čím více lidí tě pozoruje, tím silnější je pocit já. Když se na tebe nikdo nedívá, mizí ego. Jestliže na tebe všichni zcela zapomněli, jak může potom ego dál existovat? Jak můžeš pociťovat, že jsi? Proto tato potřeba společnosti, svazků, klubů. Všude na celém světě jsou kluby, kluby jsou zde jen k tomu, aby zjednaly těm lidem pozornost, kteří by jinak zůstali zcela nepovšimnuti. Je těžké stát se presidentem nějakého státu nebo předsedou společnosti.
Člověk je pozorován jistou skupinou lidí, zastává důležité místo. Je-li člověk presidentem nějakého klubu, cítí se důležitým, přestože vůbec nic nedělá. A presidenti se mění neustále. Jeden pro tento rok, jiný pro příští rok, tímto způsobem jsou všichni mnohonásobně pozorováni. Je to vzájemný souhlas, jímž mohou být všichni alespoň jednou důležití.
Dítě se učí těmto pravidlům velmi brzy. Chytrostí je, vypadat nešťastně; pak jsou všichni přátelští a člověka si všímají. Vyhlížej nemocně a dosáhneš jisté důležitosti. Nemocné dítě se stane diktátorem a co dítě řekne, udělá se. Je-li dítě šťastné, nikdo mu nenaslouchá. Daří-li se mu dobře, nikdo se o ně nestará.
Od začátku se učíme bídě, smutku, abychom chránili pesimistické, tmavé stránky života. To je to jediné. Míním, že ze žárlivosti jsou všichni proti sobě, nikdo nemá přátel, všichni jsou nepřátelé. Proto jste se učili, abyste nebyli příliš extatičtí, že všichni ostatní přemýšlí nepřátelsky. Proto jste se učili svou svatost a svůj smích skrývat.
Podívejte se na lidi, když se smějí. Většina se směje z vypočítavosti. Smích nepřichází z hloubi bytí. Nejprve se lidé podívají kolem sebe, posoudí tě, a pak se smějí. A také jen po určitou dobu, tak dlouho, kolik se patří, tak dlouho, aby nevyvolal nedorozumění, a nikdo nežárlil. Samotný váš smích je politikou. Pravý smích se ztratil.
Svatost je v dnešní době neznámá a být extatickým je téměř vyloučeno a zakázáno. Jsi-li nešťastný, nepřijde žádná myšlenka, že by ses pomátl, ale jsi-li extatický a tančíš dokola, myslí všichni, že jsi ztratil smysly! Tančit a zpívat je považováno za špatné chování. Vidíme-li někoho, kdo je svatý, domníváme se, že není někde něco v pořádku.
Co je to za společnost? Jestliže je někdo smutný a ubohý, je všechno v pořádku, hodí se do obrazu, poněvadž je celá společnost víceméně nešťastná. Takový člověk je spořádaným členem této společnosti. Je-li někdo extatický, domníváme se, že je vyšinutý, pomatený. Nepatří k nám, odsuzujeme ho. Odsuzujeme ho z nezávislosti.
Pokoušíme se vrátit jej zpět k jeho dřívějšímu stavu, který považujeme za normální. Psychoanalytikové, lékaři duší se starají o to, aby byl člověk normálně nešťastný. Na Západě je celá společnost proti psychologickým drogám. Zákon, stát, vláda, právní zástupci, soudy, legislativa, kněží, papež všichni jsou proti.
Ve skutečnosti nejsou proti psychologickým drogám, ale proti tomu, že se lidé stávají extatičtí. Nemají nic proti alkoholu nebo jiným drogám, ale jsou proti halucinogenům, poněvadž způsobují chemickou přeměnu vědomí. Prastarý škraloup, vězení bídy, který kolem vás společnost vytýčila, však může být prolomen a poražen a stanete se extatickými.
Společnost nesnáší extázi, neboť extáze je největší revolucí. Opakuji: extáze je největší revolucí. Stanou-li se lidé extatickými, změní se společnost, neboť vaše společnost lpí na nouzi a neštěstí. Nelze vést šťastné lidi do války šťastný člověk se může jen smát a říkat, že je válka úplný nesmysl.