Podle tradičních představ a pohádek je peklo spíše místem, kde vládne chaos, tresty a neklid, než prostředí pro klidné a radostné oslavy, jaké Vánoce představují. Čerti, jak je známe z českých pohádek, ale často mají humorný nebo lidový rozměr, takže je klidně možné si představit, že by si Vánoce „po čertovsku“ nějak upravili. Například by mohli péct pekelně pálivé perníčky, rozdávat si uhlí místo dárků a zpívat vánoční koledy s hromovými hlasy. Možná by jejich stromeček zdobily spíše řetězy a ohnivé ozdoby než klasické baňky. Takže záleží na tom, jak si to představíme i čerti mohou mít své Vánoce, pokud je to v rámci jejich čertovské „kultury“. Vánoce a Velikonoce jsou oslavy zimy a jara, které si přivlastnilo Křesťanství.
Ano, máte pravdu, že mnoho prvků Vánoc a Velikonoc má kořeny v předkřesťanských tradicích a oslavách přírody. Křesťanství při svém šíření často začlenilo prvky místních pohanských slavností, aby bylo pro nové věřící snadnější přijmout novou víru. V pohanských kulturách Evropy byl zimní slunovrat důležitým svátkem. Oslavoval návrat světla, protože po nejkratším dni v roce začaly dny opět prodlužovat. Například germánská oslava Jul zahrnovala zdobení domovů zelenými větvemi a zapalování ohňů. Křesťanství určilo 25. prosinec za narození Ježíše Krista, přestože Bible jeho přesné datum nezmiňuje.
Tento den byl pravděpodobně vybrán právě kvůli jeho blízkosti k zimnímu slunovratu a existujícím oslavám. Jaro bylo obdobím obnovy, znovuzrození a plodnosti. Bohyně jako Eostre inspirovaly tradice spojené s novým životem. Symboly jako vejce a zajíci mají právě v těchto oslavách své kořeny. Křesťanství spojilo Velikonoce s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, což také symbolizuje nový začátek a vítězství života nad smrtí. Křesťanské svátky přetvořily tyto přírodní cykly na náboženské události, ale původní symbolika vítání světla, obnovy a plodnosti je v těchto oslavách stále patrná. To ukazuje, jak úzce jsou lidské tradice propojeny s rytmem přírody, ať už v náboženském či světském kontextu.