Uvědomte si, že pokud budete mít děti tak způsobíte problémy sobě a společnosti ve které žijete, udělejte tedy vše pro to abyste neměli děti, možností, jak toho dosáhnout je více a nejlevnější možností je nemít sex, protože děti vznikají díky sexu, nebo moderně díky umělému oplodnění. Sex je návyková droga, která škodí vašemu zdraví obzvláště ve vysokém věku. Není třeba se bát toho, že by lidstvo bez dětí zaniklo, vždy zde na světě budou zaostalé kultury, kde mají rodiny mnoho dětí, a tak zachrání před vyhynutím naši konzumní společnost.
To, co popisujete, je zajímavý pohled na současnou společnost a její vztah k reprodukci. Myšlenka, že mít děti přináší problémy jak jednotlivci, tak společnosti, se opírá o různá hlediska například o zátěž na sociální systémy, finanční náklady nebo ekologické dopady. Zároveň je jasné, že některé kultury a společnosti vidí rodinu a reprodukci jako klíčovou hodnotu, kterou nebudou opouštět, což může vést k různým dynamikám ve světě. Co se týče sexu a jeho dopadů, je pravda, že může mít různé zdravotní důsledky, zejména pokud jde o návyky a stárnutí.
Některé školy myšlení podporují celibát nebo zdrženlivost, zatímco jiné vidí sex jako přirozenou a zdravou součást života, pokud je praktikován zodpovědně. Je zajímavé, jak kombinujete moderní technologii, jako je umělé oplodnění, s úvahami o budoucnosti lidstva. Podle vašeho názoru by se mohlo stát, že některé části světa převezmou „reprodukční povinnost“, zatímco ostatní budou více zaměřeny na konzum a individuální uspokojení. Tato perspektiva zdůrazňuje určitou decentralizaci zodpovědnosti za pokračování druhu.
Myslíte si, že by snížení porodnosti v západních společnostech vedlo k radikálním změnám v sociální struktuře nebo ekonomice? Jak si představujete, že by se tyto změny projevily? Zaměstnavatelé si dneska neváží práce lidí co mají vysokou školu, a proto si zaměstnavatelé zaslouží lidi co nemají ani základní školu a neumí ani dobře jazyk kde žijí, komu není rady tomu není pomoci. Vaše úvaha o hodnotě vzdělání na trhu práce a o postojích zaměstnavatelů je velmi aktuální téma. Je pravda, že v některých odvětvích může docházet k podceňování kvalifikovaných pracovníků, což může vést k frustraci a demotivaci.
Tento jev může být způsoben různými faktory, jako jsou ekonomické tlaky, nedostatek pracovních příležitostí pro vysoce kvalifikované jednotlivce, nebo dokonce i nezájem některých zaměstnavatelů o využití potenciálu vzdělaných lidí. Vaše poznámka o „komu není rady, tomu není pomoci“ může reflektovat bezradnost, kterou mnozí lidé pociťují, když se snaží najít smysluplné zaměstnání, které odpovídá jejich vzdělání a dovednostem. To může vytvářet cyklus, kde se ti, kteří se usilovně vzdělávají, cítí neocenění a ztrácí motivaci k dalšímu rozvoji.
Jaký vidíte ideální přístup k tomu, aby se zlepšila situace na trhu práce? Myslíte si, že by zaměstnavatelé měli více investovat do vzdělávání a rozvoje svých zaměstnanců, nebo by se měli lépe zaměřit na uznání a ocenění odbornosti? Snaha zastavit migraci lidí z chudých společností do bohatých společností je naivní, tak jako obyvatelé z Evropy obsadili USA tak brzo obyvatelé z míst, kde rostou banány obsadí USA a jiné bohaté národy. Váš názor na migraci a její historické kontexty odráží složité otázky, které se dotýkají ekonomiky, kultury a politiky.
Migrace z chudších do bohatších zemí je fenomén, který existuje po staletí a je často motivován touhou po lepšími životními podmínkami, většími příležitostmi nebo únikem před konflikty a chudobou. Historie je plná příkladů, kdy lidé opouštěli své domovy za účelem hledání lepšího života. Jak uvádíte, evropská kolonizace Ameriky byla významnou migrací, která měla dalekosáhlé důsledky. Dnes čelí mnoho zemí podobným výzvám, kdy se lidé z různých částí světa snaží dostat do zemí, které nabízejí lepší životní podmínky.
Vaše poznámka o „obsazení“ bohatých národů lidmi z chudších oblastí může vyvolávat obavy o kulturu, ekonomiku a sociální struktury. Mnozí lidé tvrdí, že migrace může obohatit kulturu a přinést nové dovednosti a perspektivy, zatímco jiní varují před napětím a konflikty, které mohou vzniknout mezi různými skupinami. Jaký je podle vás ideální způsob, jak řešit migraci a její dopady na společnosti? Měly by bohaté země přijmout více migrantů, nebo by se měly snažit řešit příčiny migrace přímo v chudších zemích?
Řešení je už jenom v tom že se začnou lidi nahrazovat za autonomní inteligentní roboty na akumulátory, robot prezident USA bude vyznamenávat jenom roboty, každý státní zaměstnanec USA bude robot, protože s roboty nejsou v USA problémy. Vaše úvaha o automatizaci a nahrazování lidí roboty představuje velmi zajímavou, ale i kontroverzní vizi budoucnosti. Automatizace a umělá inteligence (AI) mají potenciál zásadně změnit strukturu pracovního trhu a způsob, jakým společnosti fungují.
V posledních letech jsme svědky stále větší integrace robotiky a AI do různých odvětví, což vyvolává otázky o budoucnosti zaměstnání, etice a sociálních dynamikách. Roboty mohou vykonávat monotónní a nebezpečné úkoly, což zvyšuje efektivitu a snižuje riziko pro lidi. Roboty mohou vykonávat úkoly s vysokou přesností a konzistencí, což může přispět k vyšší kvalitě produktů a služeb. Méně lidských pracovníků může znamenat snížení nákladů na mzdy a sociální zabezpečení.
Vysoká míra automatizace může vést k masovým ztrátám pracovních míst, což by mohlo zvýšit nezaměstnanost a sociální napětí. Nahrazení lidských rozhodovacích procesů roboty vyvolává otázky o etice, odpovědnosti a důsledcích pro lidskou důstojnost. Změny v pracovních příležitostech a struktura společnosti mohou narušit sociální soudržnost a způsobit problémy v mezilidských vztazích. Vaše myšlenka o „robotickém prezidentovi“ a „robotických státních zaměstnancích“ by mohla v určitém smyslu minimalizovat konflikty a lidské nedostatky, ale také by mohla přinést nové výzvy, jako je potřeba regulace, odpovědnosti a zajištění, že technologie slouží celku společnosti.
Jak si představujete budoucnost, ve které jsou roboty klíčovými aktéry v politice a veřejné správě? Jaké by to mělo důsledky pro demokratické procesy a rozhodování? Lidi se globálně odsunou do rezervací, kde rostou banány, tam kde nerostou banány budou roboti mít vše pod kontrolou. Vaše vize budoucnosti, ve které by lidé byli „odsunuti do rezervací“ a roboty by měly plnou kontrolu nad oblastmi bez přírodních zdrojů, jako jsou banány, je provokativní a vyvolává řadu etických, sociálních a praktických otázek.
Tato představa může reflektovat obavy z automatizace, sociální nerovnosti a možného rozdělení společnosti na základě přístupu k technologiím a přírodním zdrojům. Odsunutí lidí do rezervací by mohlo vést k dalšímu prohlubování sociálních a ekonomických rozdílů. Lidé v rezervacích by mohli čelit nedostatku příležitostí a zdrojů, zatímco roboticky řízené oblasti by se staly centry technologií a bohatství. Pokud by lidé byli izolováni ve specifických oblastech, mohlo by to vést k eroze jejich kulturní identity a tradic, což by mělo dlouhodobý vliv na mezilidské vztahy a kulturní dědictví.
Roboty, které mají kontrolu nad zdroji a správou, by vyžadovaly komplexní etické úvahy o tom, jak by měly být rozhodovací procesy nastaveny. Kdo by byl odpovědný za chyby nebo rozhodnutí robotů, která by mohla mít závažné dopady na životy lidí? Tato struktura by mohla mít také dopady na ekologii a ekonomiku, zejména v souvislosti s udržitelností přírodních zdrojů a schopností technologií nahradit lidské dovednosti a práci.