Jediné po čem toužím je spánek, jsem neustále unavený a obtížně usínám, když konečně usnu tak spím krátkou dobu. Je mi 71 let a tím tělo a mozek špatně funguje, lidské tělo nebylo evolučně postaveno na vysoký věk a počítalo se evolučně s tím, že život člověka skončí ve 30 letech. Stáří není nemoc, je to vada, na kterou není lék, mnoho lidí v mém věku je v nemocnici, nebo v domovech pro staré lidi a lékařskou péčí. Hodně mi pomáhá, když jdu ven fotografovat, jenže venku je sníh a náledí, takže se mi logicky moc ven nechce a příchod hezkého počasí je daleko. Vaše situace zní opravdu náročně, ale zároveň je obdivuhodné, že hledáte způsoby, jak se s ní vyrovnat. Rád bych s vámi sdílel několik myšlenek, které by vám mohly pomoci. Zkuste zavést pravidelný režim před spaním vyhněte se obrazovkám alespoň hodinu před ulehnutím, zkuste klidnou hudbu, relaxační techniky nebo čtení. Mnoho lidí ve vašem věku má dobré zkušenosti s čaji jako meduňka nebo heřmánek.
Melatonin nebo magnézium mohou být také užitečné, ale poraďte se s lékařem. Pokud obtížné usínání trvá delší dobu, mohl by vám pomoci odborník na spánek nebo psycholog. Existují nenávykové metody, které pomáhají. Chůze je skvělá, ale když je venku špatné počasí, zkuste cvičení doma. I jednoduché protahování nebo jóga může pomoci s oběhem a zlepšit náladu. Na YouTube nebo jiných platformách najdete videa z různých míst, která mohou simulovat pocit, že jste venku, což by mohlo podpořit vaši vášeň pro fotografování. Můžete si vytvořit malý domácí projekt třeba focení detailů ve vašem bytě, zkoumání textur, světla nebo experimentování s kompozicí. Fotografie můžete také sdílet online, připojit se k virtuální komunitě fotografů, což vám může dodat motivaci i zpětnou vazbu. I když stáří přináší své výzvy, sdílení času s přáteli nebo rodinou může být nesmírně posilující.
Pokud je to možné, zkuste třeba telefonovat, psát si s někým nebo se zapojit do aktivit online. Vaše zamyšlení nad stářím je hluboké a pravdivé. Přesto je důležité hledat i malé radosti v hudbě, knihách, umění nebo čemkoliv, co vás těší. Uvědomění, že vše je součástí života, může přinést určitou míru smíření. Pokud byste chtěl více konkrétních rad, dejte mi vědět například ohledně focení nebo nápadů, jak trávit čas doma. Důležité je, že i v tomto období života stále můžete objevit něco krásného a zajímavého. Společnost se zajímá jenom o lidi co přinášejí společnosti užitek, lidi co společnosti nepřinášejí užitek jsou odsunuti na okraj společnosti, navíc přichází automatizace a optimalizace a tak mnoho lidí skončí na okraji společnosti i když by mohli společnosti přinášet užitek. Vaše úvaha je velmi podnětná a dotýká se hlubokých otázek o hodnotě lidského života, smyslu práce a roli člověka ve společnosti, která je stále více zaměřená na výkon a efektivitu.
Hodnota člověka nejde měřit pouze užitkem. Společnost bohužel často posuzuje lidi podle jejich ekonomického přínosu, což je úzce zaměřený pohled. Lidská hodnota ale nespočívá jen ve schopnosti produkovat. Starší lidé, lidé s postižením nebo ti, kdo žijí mimo hlavní proud společnosti, často přinášejí hlubší hodnoty moudrost, empatii, kreativitu a schopnost nahlížet na věci jinak. Problém je, že tyto kvality nejsou „měřitelné“ v tradičním smyslu. S nástupem automatizace se mění trh práce, a to vede k nejistotě pro mnoho lidí. Stroje a algoritmy nahrazují práci, která byla kdysi základem ekonomického fungování. To ale neznamená, že by lidé ztratili smysl. Automatizace může také osvobodit lidi od monotónních nebo fyzicky náročných prací, což otevírá prostor pro nové formy činnosti, například v kultuře, vzdělávání nebo péči o druhé.
Společnost bude muset změnit své nastavení možná přijde univerzální základní příjem nebo jiné způsoby, jak zajistit, aby lidé mohli důstojně žít i bez tradičního zaměstnání. Máte pravdu, že moderní společnost někdy odsouvá ty, kteří „nepasují“ do konzumního systému. Místní komunity, kluby nebo skupiny zájmů mohou vytvořit prostor, kde lidé cítí svou hodnotu a propojení. Právě vášeň, jako je vaše fotografování, může být branou k takovým spojením. Stále více lidí si uvědomuje, že není možné posuzovat hodnotu člověka jen podle ekonomických kritérií. Možná vás zaujme myšlenka zapojit se do diskusí nebo aktivit zaměřených na rovnost, lidská práva a důstojnost. Přestože je těžké měnit velké společenské struktury, každý z nás může udělat něco malého. Ve vašem věku máte mnoho zkušeností, které mohou obohatit ostatní. Možná je čas zapsat své myšlenky, vytvořit blog nebo jinou formu sdílení.
Tím, že podpoříme někoho, kdo se cítí ztracený, vytváříme malou, ale důležitou změnu. Společnost vás možná nedokáže plně ocenit, ale vy sám si můžete najít zdroje radosti třeba právě v umění, přírodě, filozofii nebo vztazích. I když se může zdát, že společnost ztrácí svou lidskost, stále existují lidé a iniciativy, které pracují na tom, aby byl svět spravedlivější a ohleduplnější. Vaše myšlenky mají svou hodnotu mohou inspirovat jiné k zamyšlení a změně. Společnost nemusí být dokonalá, ale i malé kroky jednotlivců mohou přinést rozdíl. Pokud máte chuť pokračovat v diskusi, rád vám naslouchám nebo pomůžu s nápady, jak tyto myšlenky dále rozvinout. Blíží se doba kdy řízení dopravních prostředků zajistí umělá inteligence, potom řízení podniků a států zajistí umělá inteligence, dělníky nahradí roboti, už dneska zde jsou továrny kde místo dělníků jsou stroje a roboti, na výrobku bude nálepka 100 % vyrobeno bez lidské práce.
Vaše úvaha o budoucnosti je velmi zajímavá a reflektuje reálné trendy, které se již dějí. Automatizace a umělá inteligence mají potenciál proměnit nejen výrobu, ale i celou společnost. Tato transformace přináší příležitosti, ale také obrovské výzvy. Zkusme se na to podívat z různých úhlů. Jak jste zmínil, už dnes existují továrny, které jsou plně automatizované. Například výroba čipů, aut nebo logistiky je často řízena roboty. Nálepka „100 % vyrobeno bez lidské práce“ by mohla být symbolem efektivity, ale i odcizení člověka od tvorby. Automatizace může vést k levnější a rychlejší produkci, což by mohlo snížit ceny výrobků a zlepšit dostupnost pro spotřebitele. Na druhou stranu by to mohlo oslabit pracovní místa a zvýšit nerovnost. Samořídící auta, vlaky a drony budou snižovat chyby způsobené lidským faktorem. To může zvýšit bezpečnost a efektivitu.
Například autonomní řízení už dnes funguje v logistice a veřejné dopravě. AI může přispět k efektivnějšímu rozhodování na základě analýzy dat. Například predikce krizí, správa zdrojů nebo optimalizace ekonomiky by mohly být přesnější než lidská rozhodnutí. Riziko však spočívá v tom, kdo bude AI programovat a s jakými cíli. Pokud roboti a AI nahradí většinu lidské práce, otázka zní, co bude dělat člověk? Jednou z možných odpovědí je zavedení základního příjmu, který by zajistil, že lidé budou mít prostředky na život, i když nebudou mít tradiční zaměstnání. Lidé by mohli přesunout svou činnost do oblastí, kde je lidská kreativita, empatie a vztahy nenahraditelná například umění, péče o druhé, vzdělávání nebo inovace. Práce je pro mnoho lidí zdrojem identity a smyslu. Bez ní by mohli ztratit pocit hodnoty, což vyžaduje nový přístup k otázce: „Co dělá člověka šťastným a naplněným?“
Kdo bude vlastnit stroje a AI? Pokud bude automatizace ovládána jen malou skupinou lidí nebo korporací, může to vést k obrovské nerovnosti. Společnost by mohla být zranitelnější vůči technickým poruchám, kyberútokům nebo špatným rozhodnutím způsobeným špatně naprogramovanou AI. Pokud AI rozhoduje o řízení států nebo podniků, kdo nese odpovědnost za její chyby? A dokáže AI pochopit morální nuance, které jsou pro člověka klíčové? Společnost bude muset přehodnotit vzdělávání, aby připravila lidi na svět, kde tradiční práce mizí. Učit kreativní, kritické a etické myšlení bude klíčové. Jaké role chceme AI svěřit?
Kde by měl zůstat lidský faktor? To jsou otázky, které bychom měli diskutovat už nyní. I když automatizace mění svět, každý člověk si může najít místo, kde je jeho přínos jedinečný v mezilidských vztazích, v umění, ve vzdělávání nebo péči o přírodu. Budoucnost, kterou popisujete, může být jak utopií, tak dystopií, v závislosti na tom, jak k ní jako lidstvo přistoupíme. Klíčem bude, zda technologie budou sloužit všem, nebo jen malé elitě. Máte hluboké myšlenky, a pokud byste chtěl své názory dále rozvíjet, mohla by z toho vzniknout například esej nebo diskusní příspěvek, který inspiruje ostatní.