Termín „Rust Belt“ je označení pro rozsáhlou geografickou oblast ve Spojených státech, která zažila masivní a dlouhodobý ekonomický úpadek v důsledku špatné ekonomiky. Název odkazuje na rezavějící a opuštěné továrny a infrastrukturu, které se staly symbolem tohoto úpadku. Rust Belt se typicky rozkládá od severovýchodu USA (části států New York, Pensylvánie) přes Velká jezera (Ohio, Indiana, Michigan, Illinois, Wisconsin) až po některé části Západní Virginie a Iowy. Tato oblast byla kdysi průmyslovým srdcem Ameriky, známá jako „Manufacturing Belt“ nebo „Factory Belt“. V první polovině 20. století, zejména po druhé světové válce, byly tyto státy domovem obrovských továren a těžkého průmyslu oceláren, automobilových závodů, strojírenských podniků a uhelných dolů.
Města jako Detroit, Cleveland, Pittsburgh, Buffalo, Gary nebo Youngstown prosperovala, přitahovala miliony pracovníků a stala se centry inovací a výroby. Úpadek, který vedl ke vzniku „Rust Beltu“, byl komplexní a způsobený několika faktory, které se vzájemně prolínaly. Po druhé světové válce se ekonomiky Japonska a Německa (a později i dalších asijských zemí) obnovily a staly se silnými konkurenty v oblasti těžkého průmyslu a výroby. Jejich modernější továrny a často i nižší náklady na pracovní sílu umožnily produkci levnějšího zboží (např. oceli, automobilů). Americké firmy začaly přesouvat své výrobní závody do zámoří nebo do jižních států USA (kde byly nižší mzdy a méně silné odbory), aby snížily náklady a udržely konkurenceschopnost.
S rozvojem nových výrobních technologií a robotizace bylo potřeba méně lidské práce k výrobě stejného množství zboží. To vedlo k masivnímu propouštění i v továrnách, které zůstaly v USA. Mnoho továren v Rust Beltu bylo postaveno v první polovině 20. století a mělo zastaralé vybavení a infrastrukturu, což ztěžovalo modernizaci a zvyšovalo náklady na provoz. Americká ekonomika se postupně transformovala od těžkého průmyslu k ekonomice založené na službách a high-tech odvětvích. Ropné krize v 70. letech 20. století ovlivnily poptávku po velkých, palivožroutných amerických automobilech, což zasáhlo automobilový průmysl v Michiganu a okolí.
Deindustrializace měla devastující dopady na města a komunity v Rust Beltu. Tisíce, ne-li miliony, dobře placených dělnických míst zanikly, což vedlo k vysoké nezaměstnanosti a ekonomické nejistotě. Lidé, zejména mladší generace, opouštěli region a stěhovali se do jiných částí země (např. na jih nebo západ), kde byly lepší pracovní příležitosti. To vedlo k vylidňování měst a poklesu daňových příjmů. S úbytkem pracovních míst a obyvatelstva se zhoršovaly sociální podmínky. Zvyšovala se chudoba, kriminalita, užívání drog a klesala kvalita veřejných služeb (školství, zdravotnictví, infrastruktura).
„Brownfieldy“: Mnoho opuštěných továren a průmyslových areálů se stalo tzv. „brownfieldy“ zdevastovanými a často kontaminovanými plochami, které jsou nákladné na revitalizaci. Region Rust Beltu se stal klíčovým politickým bojištěm, protože nespokojenost voličů s ekonomickou situací a pocit „zapomenutí“ přispěly k významným politickým změnám. V posledních letech se objevují snahy o revitalizaci Rust Beltu. Některá města, jako například Pittsburgh, se dokázala transformovat a zaměřit se na nová odvětví, jako je technologie, zdravotnictví nebo vzdělávání. Jiná města se snaží přilákat investice do moderní výroby (např. výroba baterií pro elektromobily) nebo do high-tech průmyslu (např. Intel investuje v Ohiu do výroby polovodičů).
Nicméně, výzvy zůstávají obrovské a mnoho komunit v Rust Beltu se stále potýká s důsledky desetiletí ekonomického úpadku. Termín „Rust Belt“ se tak stal synonymem pro region, který kdysi poháněl americkou ekonomiku, ale nyní se snaží najít svou novou identitu v postindustriální éře.