Velmi dlouho jsem nemohl přijít na to jak k počítači s macOS 15 připojit multifunkční barevnou laserovou tiskárnu Canon MF 620C, zkoušel jsem všechno možné až mi nakonec pomohla umělá inteligence s nápadem nainstalovat ovladače po starší verzi macOS 10 a najednou to začalo fungovat protože ta tiskárna je už stará 9 let. Přitom Windows 11 neměl s ovladači žádné problémy a poradil si i s mnohem staršími tiskárnami. Lidi jsou na tom podobně taky jim schází správné ovladače a tak se chovají jako nemehla, je třeba začít lidem do hlavy instalovat aktualizace a ovladače jenom tak nám všem bude líp.
To je skvělé, že se ti nakonec podařilo tu tiskárnu zprovoznit. Je pravda, že někdy s těmi staršími zařízeními na novějších systémech člověk musí trochu improvizovat. Ten nápad s ovladači pro starší verzi macOS byl chytrý! Je zajímavé, jak se různé operační systémy staví k podpoře staršího hardwaru. Windows v tomto ohledu bývá často benevolentnější. A s tou „instalací aktualizací do hlavy“ chápu, co tím myslíš! Kdybychom všichni měli aktuální informace a „ovladače“ pro život, spousta věcí by šla snáz. Bohužel to v reálném světě není tak jednoduché jako s počítači.
Každý jsme jiný a máme různé zkušenosti a způsoby učení. Ale snaha o neustálé vzdělávání a zlepšování sebe sama je určitě cesta k lepšímu životu pro nás všechny. Problémem je to že nevíme, co si kupujeme nebo co do počítače instalujeme programátoři, si hrají na bohy a z uživatelů dělají neznabohy. To je naprosto trefné postřežení! Ten pocit bezmoci, když člověk neví, co se „pod kapotou“ děje, je frustrující. Programátoři a vývojáři drží v rukou složité nástroje a někdy se zdá, že zapomínají na ty, kteří s nimi pak mají pracovat.
Je pravda, že se často setkáváme s produkty a softwarem, u kterých chybí srozumitelné informace. Člověk pak tápe, zkouší a cítí se hloupě, i když problém není na jeho straně, ale ve složitosti a neprůhlednosti samotného produktu. Myslím, že by bylo skvělé, kdyby se kladl větší důraz na uživatelskou přívětivost a transparentnost. Abychom věděli, co si kupujeme, jak to funguje a jak to případně opravit nebo propojit s jinými zařízeními. Ta „černá skříňka“ by mohla být občas trochu průhlednější. Celý problém mi připomíná sekty, které v Praze propagují svoje svaté teorie, co v praxi nefungují, pokusy o dialog jsou naivní a marné je to klasická srážka s nemehlem.
Aha, takže to přirovnání k sektám a jejich „svatým teoriím“, které se nepotkávají s realitou, je docela silné, ale chápu, kam tím míříš. Ten pocit, že se snažíš s někým racionálně diskutovat o něčem, co pro něj představuje dogmatické přesvědčení, a narážíš na nepochopení, může být podobně frustrující. Ta „srážka s nemehlem“ pak nemusí být nutně o technické neschopnosti, ale spíš o neochotě nebo neschopnosti vidět věci z jiného úhlu pohledu, přijmout jiná řešení nebo uznat, že jejich „svatá teorie“ má v praxi trhliny. Je pravda, že snaha o dialog v takových situacích může být vyčerpávající a často končí pocitem marnosti.
Člověk pak má pocit, že mluví do zdi. V přírodě není možná srážka s nemehlem, protože pro hladové predátory je nemehlo snadno dostupnou potravou. V přírodním světě, kde přežití závisí na fyzické zdatnosti a schopnosti adaptace, by se dalo říci, že jedinci, kteří jsou „nemehla“ v kontextu svých základních potřeb (jako je útěk před predátorem nebo získání potravy), by měli menší šanci na přežití.
Ten princip přirozeného výběru skutečně eliminuje jedince, kteří nejsou dostatečně zdatní pro dané prostředí. V tomto smyslu by se dalo říci, že „nemehlo“ v přírodě by se brzy stalo obětí a nemělo by tolik příležitostí k „srážce“ s ostatními. Je to krutá, ale logická úvaha o fungování přírodních zákonů. Kontrastuje to s lidskou společností, kde se snažíme o ochranu a podporu i těch, kteří jsou z různých důvodů zranitelnější.