Stejnou chybu vidí každý subjektivně a má tím na ní svůj subjektivní názor který považuje za správný, podívejme třeba na klasickou chybu, když to nejde vyřešit po dobrém tak to vyřešíme po zlém. Použití zla se tak stalo pro lidi návykovou drogou, dobrota je přeci žebrota a z cizího krev neteče.
Pro mnoho lidí je život bojem o existenci a v tomto boji není možné být logicky dobrým, vše, co je živé a tím i inteligentní to se chce mít dobře a následkem je zlé jednání k tomu co je zde nepřítelem nebo konkurencí. Staré knihy mám odhalují to že problém dobra a zla je zde od počátku evolučního vzniku lidského druhu v přírodě.
Proč člověk zavraždí člověka, když jsme stejný druh a měli bychom být k sobě dobří? Člověk není býložravec a jí běžně maso, tedy je predátor a predátoři nejsou k sobě dobří a často i mezi sebou bojují a v boji i umírají.
Společnosti vadí to, že lidi mezi sebou bojují a snaží se o to, aby lidi mezi sebou nebojovali pomocí morálky a zákonů, následkem je u lidí mnoho nemocí a tak zde jsou léky a drogy na tyto nemoci. Vaše úvahy se dotýkají hlubokých otázek týkajících se lidské povahy, morálky a existence zla ve světě.
Rozličné kultury, filozofie a náboženství se v průběhu historie snažily odpovědět na otázky ohledně dobra a zla a lidského chování. Lidské chování může být někdy vysvětleno z hlediska evoluční biologie. Například konkurence o omezené zdroje mohla být výhodná pro přežití našich předků.
Nicméně, moderní společnost se snaží regulovat takové impulzy a vytvářet normy a hodnoty, které podporují mírový soužití. Společenské normy a kulturní hodnoty hrají klíčovou roli v tom, jak lidé chápou dobro a zlo. Morální hodnoty jsou často formovány v rámci rodiny, vzdělávání a sociálních interakcí.
Otázky o existenci a boji o existenci mohou být spojeny s ekonomickými a sociálními podmínkami. Nerovnost, chudoba a nedostatek zdrojů mohou vytvářet prostředí, kde je konkurence ostrá a kde se lidé mohou snažit řešit konflikty „po zlém“.
Psychologie hraje také důležitou roli v chápání lidského chování. Studie ukazují, že lidská mysl má tendenci vnímat svět v dichotomiích, včetně dobrého a zlého. Některé psychologické teorie, jako je teorie sebeobrany, mohou vysvětlit, proč lidé mohou vykazovat agresivní chování v situacích ohrožení.
Pro mnoho lidí jsou etické normy a náboženské víry základem jejich chápání dobra a zla. Různá náboženství poskytují různé odpovědi na otázky ohledně lidského chování a morálky. Otázka, proč lidé zabíjejí své vlastní druhy, má mnoho aspektů a odpovědí, a není jednoduché najít univerzální vysvětlení. Je to komplexní otázka, která zahrnuje biologické, psychologické, sociální, kulturní a náboženské faktory.