Autorská práva jsou právní koncept, který reguluje práva a povinnosti spojené s vytvářením, publikováním a využíváním duševního vlastnictví, jako jsou literární, hudební, vědecká a umělecká díla. Tyto práva chrání tvůrce tím, že jim dávají kontrolu nad tím, jak jejich dílo může být používáno ostatními, a tím umožňují tvůrcům získat uznání a případně i finanční odměnu za svou práci. V přírodě není koncept autorských práv uplatňován z několika důvodů.
V přírodě nedochází k úmyslnému vytváření duševního vlastnictví, jak je tomu u lidských tvůrců. Biologické organismy neprodukují svá díla se záměrem je sdílet nebo získat uznání, jak to činí lidé. Přírodní selekce působí na organismy ve snaze zvýšit jejich schopnost přežít a reprodukovat se. Organismy se přizpůsobují svému prostředí přirozeným způsobem bez úmyslu vytvářet „díla“ pro jakoukoli formu duševního vlastnictví.
V biologických systémech existuje společné sdílení genetických informací mezi jednotlivými druhy. Genetická informace se mění a kombinuje v průběhu generací, aniž by jednotlivé organismy měly právo na „duševní vlastnictví“ těchto změn. Biologické organismy nemají schopnost vnímat nebo ovlivňovat, jak je jejich genetická informace využívána jinými organismy.
Chybí jim také schopnost uplatnit právní nároky na někoho, kdo by tuto informaci používal. Autorská práva jsou specifickým lidským právním konceptem, který vznikl v rámci lidské společnosti jako způsob podpory tvůrců a podněcování kulturního a uměleckého rozvoje. Příroda, jako taková, nesleduje tyto záležitosti a nepotřebuje takovou formu regulace.