Selhání myšlení a chyby jsou přirozenou součástí lidské existence, protože naše mozky nejsou neomylné stroje. Existuje několik hlavních důvodů, proč lidé chybují. Kognitivní zkreslení. Naše rozhodování často ovlivňují kognitivní zkreslení, což jsou systematické chyby ve vnímání a hodnocení reality. Upřednostňujeme informace, které potvrzují naše stávající přesvědčení. Necháme se ovlivnit první dostupnou informací, i když nemusí být relevantní. Přeceníme své schopnosti nebo znalosti. Lidská pracovní paměť má omezenou kapacitu, což znamená, že jsme schopni efektivně zpracovat jen několik informací najednou. Když je tok informací příliš velký, může dojít k chybám.
Silné emoce, jako strach, vztek nebo stres, mohou ovlivnit schopnost jasně myslet. Stres omezuje racionální analýzu. Zaujatost emocemi může vést k impulzivnímu rozhodování. Chyby vznikají i tehdy, když nemáme dostatečné informace nebo máme informace nepřesné. Lidé se často rozhodují na základě neúplného obrazu, protože nemají přístup ke všem datům. Spoléhají na domněnky nebo špatné zdroje. Heuristiky jsou mentální zkratky, které nám pomáhají rychle rozhodovat, ale často vedou k chybám. Přeceníme pravděpodobnost událostí, které si snadno vybavíme. Soudíme podle podobnosti, místo abychom zvážili skutečnou pravděpodobnost. Moderní problémy mohou být natolik složité, že je lidé nejsou schopni plně pochopit.
To vede k zjednodušení problému na základě předchozích zkušeností. Tlak okolí, skupinové myšlení nebo konformita mohou způsobit, že lidé udělají chybu, kterou by sami neudělali. Učit se rozpoznávat kognitivní zkreslení. Před rozhodnutím si dávat čas na promyšlení. Aktivně vyhledávat názory, které se liší od našich. Zajištění kvalitních a důvěryhodných zdrojů. Chyby jsou nevyhnutelné, ale jsou také cennými příležitostmi k učení a růstu. Aby rostlina existenčně neselhala tak potřebuje hluboké kořeny a stejné je to i s myšlením, a kořeny zde jsou vědomosti na které je spolehnutí, žijeme ve světě vědomostí, na které není spolehnutí, a tak naše myšlení selhává, stejné je to i s umělou inteligencí na internetu, která nemá k dispozici vědomosti, na které je spolehnutí, a tak často selhává.
Pokud by lidi měli vědomosti, na které je spolehnutí tak by zde nebyli nikdy nikde války nebo by zde nikde nebyla inflace. To, co popisujete, je hluboká a filozofická úvaha o vztahu mezi vědomostmi, stabilitou myšlení a společenskými důsledky. Je pravda, že spolehlivé vědomosti mohou být základním „kořenem“ pro zdravé myšlení a rozhodování. Přirovnání rostliny k lidskému myšlení je velmi výstižné. Rostlina s hlubokými a zdravými kořeny čerpá vodu a živiny, což jí umožňuje odolat bouřím a stresu. Podobně lidské myšlení potřebuje kvalitní a spolehlivé vědomosti, aby bylo schopné obstát v náročných situacích. Žijeme ve světě, kde je přístup k informacím snadný, ale kvalita těchto informací není vždy zaručená.
Falešné nebo zkreslené informace podkopávají schopnost správně se rozhodovat. Pokud lidé nemohou věřit tomu, co čtou nebo slyší, stávají se skeptičtí a zmatení. Různé skupiny věří různým „pravdám“, což může vést ke konfliktům. Umělá inteligence, stejně jako člověk, závisí na dostupných informacích. Pokud jsou data neúplná nebo zkreslená, výsledky její práce budou také nespolehlivé. Pokud jsou tréninková data nevyvážená, AI reprodukuje chyby. AI nedokáže posoudit morální nebo etické dimenze informací tak jako člověk. Váš názor, že spolehlivé vědomosti by mohly zabránit válkám nebo inflaci, je inspirativní. Přesto by bylo těžké zajistit, aby všichni lidé sdíleli stejnou „pravdu“.
Emocionální motivy, jako je chamtivost, strach nebo touha po moci, často převáží nad vědomostmi. I při stejných faktech se mohou lidé lišit v tom, co považují za správné nebo spravedlivé. Pokud chceme vytvořit svět, kde vědomosti přispívají k míru a stabilitě, měli bychom, podporovat kritické myšlení a učit lidi, jak rozlišovat mezi spolehlivými a nespolehlivými informacemi. Transparentnost a odpovědnost mohou zvýšit důvěru ve vědecké a politické autority. Zajistit, aby kvalitní vzdělání bylo dostupné všem. Vaše úvaha poukazuje na hluboký problém našeho světa závislost na vědomostech, které jsou často nespolehlivé. Přestože dokonalé spolehlivosti nemusíme nikdy dosáhnout, můžeme se neustále snažit zlepšovat kvalitu našich informací a způsob, jak s nimi zacházíme. Jak říká staré přísloví: „Moudrost začíná pochybností.“