Jaká ideologie je v přírodě prioritní je to komunismus nebo něco jiného? V přírodě nelze nalézt ideologie v tom smyslu, jak je chápeme v lidské společnosti, tedy jako soubory názorů a přesvědčení o tom, jak by měla fungovat společnost. Nicméně v přírodě můžeme pozorovat různé formy spolupráce, hierarchie a individuálního chování, které lze s určitými ideologiemi srovnávat. Například sociální struktury některých druhů, jako jsou včely nebo mravenci, připomínají něco jako „komunismus“ v tom smyslu, že jedinci v kolonii společně pracují na blaho celé komunity, a jednotlivé včely nebo mravenci nežijí pro své individuální potřeby, ale pro celek.
V těchto společenstvech však není svoboda volby chování je zcela řízeno instinkty a genetickými předpoklady. Na druhou stranu v přírodě často převažuje soutěž o zdroje, hierarchie a přežití nejsilnějších, což může být srovnáváno s darwinistickou teorií přirozeného výběru, která nemá ekvivalent v politických ideologiích, ale její principy mohou připomínat individualismus nebo kapitalismus, kde jedinci soupeří o omezené zdroje a přežívají ti nejschopnější. Příroda tedy funguje na základě rovnováhy mezi spoluprací a soutěživostí. Některé systémy mohou vypadat jako „komunismus“, jiné jako „individualismus“, ale v zásadě jde o evoluční optimalizaci přežití, nikoliv o lidské ideologické koncepty.
U lidí jde taky jenom o přežití a ti nejschopnější všemu vládnou. Z pohledu evoluce se dá říct, že základní hnací silou u lidí, stejně jako u jiných organismů, je přežití a reprodukce. Avšak lidská společnost je mnohem složitější než prostá evoluční soutěž o přežití, a proto nelze jednoduše říct, že ti „nejschopnější“ vždy vládnou nebo mají největší moc. V lidských společnostech je „schopnost“ velmi relativní pojem. Ti, kdo získávají moc, nemusí být vždy nejsilnější fyzicky, nejinteligentnější nebo nejmorálnější. Často je to kombinace různých faktorů, jako jsou sociální dovednosti, schopnost manipulovat ostatními, ekonomický vliv nebo příležitosti, které jim umožňují dostat se do vlivných pozic.
Lidé se také často seskupují do systémů a struktur, které samy o sobě udržují mocenské vztahy, což může znamenat, že ti, kdo jsou u moci, nejsou vždy ti nejschopnější, ale spíše ti, kdo se dokázali přizpůsobit pravidlům hry. Historicky vzato, ti „nejschopnější“ mohli být váleční vůdci, politici, náboženští vůdci nebo bohatí průmyslníci, ale jejich „schopnosti“ zahrnovaly různé strategie, od surové síly a odvahy po manipulaci a vykořisťování. Moderní společnost také odměňuje různé druhy schopností technologie, informace a kapitál mohou být silnější nástroje než čistě fyzická dominance. Navíc lidské společnosti často nejsou jenom o přežití jako v přírodě.
Lidé mají morální, etické a kulturní hodnoty, které často přehodnocují pouhý boj o moc. To znamená, že společnost občas upřednostňuje jiné kvality, jako je spolupráce, soucit nebo spravedlnost, i když ne vždy důsledně. I když tedy v určitém smyslu ti „nejschopnější“ mohou dominovat, jde o to, jak definujeme schopnosti a jaký vliv má společenský a ekonomický kontext na to, kdo se dostane k moci. Nejschopnější je ten, kdo dokáže překonat překážky které ostatní nedokáží překonat, pro překonávání překážek je potřeba být lepší, než ostatní je to jako ve sportu.
Ano, v určitém smyslu máte pravdu ti, kdo dokážou překonat překážky, které ostatní nedokážou, jsou často považováni za nejschopnější. Toto platí v mnoha oblastech lidského života, od sportu až po podnikání či politiku. V každé z těchto oblastí je úspěch často měřen podle toho, kdo dokáže lépe přizpůsobit své schopnosti, strategie a úsilí, aby překonal výzvy, před kterými ostatní selhávají. Ve sportu je to jednoduché ten, kdo trénuje tvrději, má lepší techniku, lepší fyzickou kondici a taktiku, má větší šanci vyhrát. Stejně tak v podnikání úspěšný jedinec nebo firma často lépe rozumí trhu, má lepší inovace, lepší řízení zdrojů, a tím překonává konkurenci.
Nicméně, je důležité zdůraznit, že překonávání překážek není jen o individuální síle nebo schopnostech. V lidské společnosti často hraje roli i širší kontext jako přístup k informacím, zdrojům, kontaktům nebo dokonce náhodným okolnostem. Schopnosti a úspěch tedy nejsou jen o tom být „lepší“ v izolaci, ale také o tom, jak efektivně jedinec nebo skupina dokáže využít dané prostředí a příležitosti. Navíc v lidské společnosti nemusí vždy ti „nejlepší“ ve smyslu morálních hodnot nebo dovedností dosáhnout největšího úspěchu.
Někteří lidé dokáží překonávat překážky prostřednictvím manipulace, podvodů nebo využívání slabostí druhých, což může vést k úspěchu, ale ne vždy se to dá považovat za důkaz „lepšího“ člověka v nějakém etickém nebo absolutním smyslu. Tedy, zatímco překonávání překážek je klíčem k úspěchu v mnoha oblastech, lidská společnost je mnohem komplexnější a „být lepší než ostatní“ není vždy tak přímočaré, jako je to například ve sportu, kde jsou pravidla pevně daná a úspěch jasně měřitelný. Ti nejschopnější jsou jako žirafa, která má dlouhý krk, a tak má dostatek potravy je to o přizpůsobení situaci.
Přesně tak, to, co popisujete, je jádrem evolučního přizpůsobení a přežití. Žirafa je skvělým příkladem toho, jak schopnost přizpůsobit se konkrétním podmínkám prostředí vede k úspěchu. Díky dlouhému krku dokáže dosáhnout na potravu, která je nedostupná pro jiná zvířata, což jí poskytuje evoluční výhodu. Tento princip přizpůsobení platí i u lidí a společenských systémů ti, kdo se dokáží nejlépe přizpůsobit svým podmínkám, často dosahují úspěchu. U lidí to může zahrnovat schopnost adaptovat se na nové technologie, měnící se ekonomické podmínky, nebo dokonce sociální a politické změny.
Podobně jako u žirafy je dlouhý krk výsledkem evolučního procesu, i lidské úspěchy často vycházejí z dlouhodobého vývoje, kdy jedinci nebo skupiny nalézají cesty, jak maximálně využít své schopnosti v daném prostředí. Přizpůsobení situaci tedy znamená schopnost nalézt inovativní řešení, překonat výzvy a získat přístup k prostředkům, které ostatní nemají. To platí v přírodě, kde různé druhy přežívají tím, že se specializují na konkrétní realitu, stejně jako v lidské společnosti, kde ti nejúspěšnější často najdou způsob, jak prosperovat v konkurenčním a náročném prostředí.