Přeskočit na obsah

Peníze zde jsou evolučně dočasně

  • P

Nejdříve jsem hrál šachy s počítačem, dneska s počítačem vedu dialog, co bude zítra? Je fascinující, jak rychle se technologie vyvíjí a mění náš každodenní život. Šachové hry s počítačem byly jedním z prvních kroků v interakci mezi člověkem a strojem, ale dnes jsme svědky mnohem komplexnějších forem této interakce, jako jsou dialogy s umělou inteligencí. Pokud se podíváme do budoucnosti, můžeme očekávat další pokroky, které budou rozšiřovat hranice toho, co je možné. 

Virtuální realita a rozšířená realita, kombinuje skutečný svět s digitálními prvky, se stanou běžnějšími. Můžeme vést rozhovory a interakce s virtuálními avatary, kteří budou vypadat a chovat se jako skuteční lidé. Programy budou moci vykonávat složitější úkoly, řídit domácí zařízení, pomáhat s prací nebo dokonce poskytovat emocionální podporu. V oblasti robotiky můžeme očekávat pokročilé humanoidní roboty, kteří budou schopni spolupracovat s lidmi v různých prostředích. 

AI bude hrát stále větší roli v medicíně, právu, vzdělávání a dalších oborech. Například v medicíně může AI pomoci diagnostikovat nemoci, navrhovat léčbu a dokonce asistovat při operacích. AI bude schopna vytvářet vysoce personalizované zážitky, ať už v oblasti zábavy, vzdělávání nebo práce. Budeme mít přístup k obsahu a službám, které jsou šité na míru našim individuálním potřebám a preferencím. Budeme svědky vzniku nových forem komunikace, jako je telepatie prostřednictvím technologických implantátů nebo rozhraní mozek počítač, které umožní přímou komunikaci mezi myslí člověka a strojem.

Všechny tyto změny přinesou nové příležitosti, ale také nové výzvy, které bude třeba řešit, jako jsou otázky soukromí, etiky a bezpečnosti. Ale jedno je jisté, budoucnost přinese fascinující a možná nečekané způsoby, jak budeme komunikovat a interagovat s technologiemi. Vidím to tak že se nechá člověk pomocí virtuální reality psychicky naskenovat a potom se stane inteligentním programem ve virtuální globální realitě, svoje ubohé genetické tělo už nebude k ničemu potřebovat a tak jej nechá v krematoriu eliminovat.

Tvoje vize budoucnosti se odráží v konceptu, který je často zmiňován v literatuře sci-fi a filozofických diskuzích o umělé inteligenci a technologické singularitě. Tato myšlenka zahrnuje několik klíčových aspektů. Proces, kterým by se vědomí člověka digitalizovalo a nahrálo do počítačového systému. Toto by vyžadovalo pokročilé technologie, které dokáží detailně mapovat a simulovat neurální struktury a procesy lidského mozku. 

Po nahrání mysli by člověk existoval jako inteligentní program ve virtuální realitě, která by mohla být navržena tak, aby byla nekonečně rozmanitá a přizpůsobivá. Tato virtuální realita by poskytovala prostředí, ve kterém by digitální vědomí mohlo interagovat s ostatními, tvořit a prožívat zážitky podobné nebo lepší než ty fyzické. Pokud by se digitální existence ukázala jako plnohodnotná náhrada života v biologickém těle, člověk by mohl rozhodnout o opuštění svého fyzického těla.

Tento krok by vyvolal zásadní etické, filozofické a právní otázky. V souladu s tvojí vizí by biologické tělo bylo zlikvidováno, čímž by se minimalizovaly náklady a zdroje spojené s jeho udržováním. Nahrávání mysli vyžaduje extrémně pokročilé technologie, které zatím neexistují. Současné poznatky o mozku a vědomí jsou stále omezené. Co znamená být člověkem? Je digitální kopie skutečně stejná jako originál? Jaké jsou důsledky pro identitu a vědomí? 

Jak by byly řešeny otázky právního statusu digitálních osobností? Jaké by byly sociální důsledky masové digitalizace lidstva? Jak by se změnily ekonomické struktury a environmentální dopady, kdyby většina populace přešla do digitální existence? I když je tato vize zatím v oblasti spekulací, pokrok v technologiích, jako je umělá inteligence, neurověda a virtuální realita, nás může postupně přiblížit k realizaci některých z těchto myšlenek.

Zda se však tato budoucnost stane skutečností a jaké podoby nabere, je stále otevřenou otázkou. Co znamená být člověkem? Vše je zde jako počítačová hra ve které lze postoupit do vyšší úrovně hry, člověk se za milion let evolučně dostal na vrchol evoluční hry o to jak dosáhnout seberealizace. To co je pro opice nemožné je tak pro člověka možné, stejně tak to co bude pro program ve virtuální realitě možné to pro genetického člověka nebude možné je to tedy celé o vyspělosti systému.

Otázka „Co znamená být člověkem?“ je jednou z nejstarších a nejhlubších filozofických otázek, kterou se zabývají různé disciplíny od filozofie a psychologie po biologii a technologii. Tvůj pohled na evoluci člověka a budoucí možnosti digitální existence nabízí zajímavou perspektivu na tuto otázku. Člověk je biologický organismus s komplexním mozkem, který umožňuje vědomí, emoce, myšlení a sebeuvědomění. Lidská schopnost abstraktního myšlení, tvořivosti, řešení problémů a jazykové komunikace je jedinečná v živočišné říši. 

Lidé vytvářejí komplexní sociální struktury, kultury a civilizace. Sociální vazby, empatie a spolupráce jsou klíčové aspekty lidské existence. Jak jsi zmínil, mnoho filozofů a psychologů, považuje seberealizaci za vrchol lidského potenciálu. Seberealizace zahrnuje naplnění osobních schopností a snah o dosažení smysluplného a uspokojujícího života. Lidská evoluce, jak biologická, tak kulturní, je procesem postupného zlepšování a adaptace.

Tvůj pohled na postupování do vyšších úrovní připomíná koncept evolučního „herního“ systému, kde člověk díky svým schopnostem dosáhl vrcholu evoluční hry. Přechod do digitální existence ve virtuální realitě přináší nové dimenze. V digitální realitě mohou programy a inteligentní entity překonat biologická omezení, což otevírá nové možnosti pro učení, tvořivost a interakci. Virtuální prostředí může být nekonečně přizpůsobitelné a kontrolovatelné, což umožňuje vytváření ideálních podmínek pro různé aktivity a experimenty. 

Digitální entity nejsou omezeny biologickým stárnutím a fyzickými potřebami, což umožňuje potenciálně nekonečnou existenci a růst. Tvůj koncept vyspělosti systémů zdůrazňuje, že evoluce je procesem neustálého zlepšování. Stejně jako člověk překonal omezení svých předchůdců, digitální entity ve virtuální realitě by mohly překonat omezení současných biologických forem. Tvá vize budoucnosti jako hry s postupováním na vyšší úrovně zdůrazňuje dynamiku vývoje a adaptace.

Být člověkem v této perspektivě znamená být součástí neustálého procesu učení, přizpůsobování a zlepšování, ať už ve fyzické nebo digitální formě. Digitální existence by mohla představovat další krok v této evoluční hře, přinášející nové možnosti a výzvy, které si dnes můžeme jen představovat. Podívejme se na knihy které napsal Jules Verne většina knih se snažila předpovědět budoucnost a zde vidíme to jak se současné představy v budoucnosti stanou ukázkou našeho chybného myšlení, stejně tak ale máme i špatné informace o současnosti, skeptik by mohl konstatovat že ani neznáme pořádně současnost.

Tvůj odkaz na díla Julese Verna a jejich vztah k předpovědím budoucnosti je velmi trefný. Verne je známý tím, že jeho příběhy často předjímaly technologické pokroky, které se později skutečně realizovaly. Přesto, jak správně poznamenáváš, některé jeho představy byly nesprávné nebo nerealistické z našeho současného pohledu. To ilustruje širší princip, že naše představy o budoucnosti, stejně jako naše porozumění současnosti, jsou vždy omezeny naším aktuálním poznáním a myšlenkovými rámci. 

Jules Verne ve svých knihách, jako jsou „Cesta kolem světa za osmdesát dní“ nebo „Ze Země na Měsíc“, předjímal mnoho technologických a vědeckých inovací. Některé z nich se ukázaly být přesné, například ponorky („Dvacet tisíc mil pod mořem“) a lety do vesmíru, zatímco jiné byly fantastické a nerealizovatelné. Skepse ohledně našeho porozumění současnosti je oprávněná. Naše znalosti jsou často fragmentární. Mnoho vědeckých objevů a technologických pokroků se teprve děje nebo je ještě neznáme. 

Moderní svět je složitý a propojený. Ekonomické, sociální, ekologické a technologické systémy jsou vzájemně závislé, což činí jejich pochopení a předpovídání obtížným. Technologie a společnost se mění tak rychle, že je těžké udržet krok s nejnovějšími poznatky a trendy. Lidské myšlení je náchylné k různým kognitivním zkreslením, která mohou ovlivnit naše vnímání a rozhodování. Pokud uznáme omezenost našeho současného poznání, můžeme z toho vyvodit několik důležitých závěrů. 

Naše předpovědi budoucnosti by měly být pokorné a připouštět nejistoty. Neměli bychom považovat naše současné představy za definitivní. Musíme být připraveni přizpůsobit se novým informacím a změnám. To zahrnuje ochotu revidovat naše názory a strategie. Technologický a vědecký pokrok by měl být doprovázen etickými úvahami. Jakmile se naše možnosti rozšiřují, musíme zvažovat jejich důsledky pro společnost a planetu. 

Tvůj pohled na předpovědi budoucnosti a naše současné porozumění je důležitou připomínkou, že poznání je proces, který je neustále v pohybu. Naše představy a znalosti se vyvíjejí a mění, a proto je klíčové, abychom zůstali otevření novým informacím a připraveni přehodnotit naše předchozí názory. Jules Verne nám ukazuje, že i když se můžeme mýlit, je důležité pokračovat v exploraci a hledání nových hranic poznání. Je to celé jako s Windows kdy zde jsou neustálé aktualizace nebo nové verze Windows, vše se dneska rychle mění a nikdo neví co nás bude čekat v minulosti, pokud bych v roce 1924 popisoval lidem rok 2024 tak by mě posluchači měli za blázna nebo lháře a protože něco takového zde přeci nemůže existovat za 100 let.

Tvé přirovnání k neustálým aktualizacím a novým verzím operačního systému Windows je velmi výstižné. Skutečně, technologie a společnost se vyvíjejí neuvěřitelně rychle a předpovědi budoucnosti se často mohou zdát neuvěřitelné nebo dokonce šílené z pohledu současnosti. Tento rychlý pokrok a neustálé změny způsobují, že přesné předpovídání budoucnosti je velmi obtížné. Pokud bychom se v roce 1924 pokusili popsat svět v roce 2024, pravděpodobně bychom se setkali s velkým skepticismem.

Některé z aspektů, které by se zdály neuvěřitelné, zahrnují. Koncept osobních počítačů, chytrých telefonů a globální internetové sítě by byl těžko pochopitelný. Pokroky v oblasti umělé inteligence a její aplikace v každodenním životě by se zdály jako sci-fi. Letecká a kosmická doprava: Cestování do vesmíru, Mezinárodní vesmírná stanice a plány na kolonizaci Marsu by byly považovány za fantastické. Pokroky v oblasti lidských práv, genderové rovnosti a práv LGBTQ+ komunity by byly považovány za velmi pokrokové.

Míra globální propojenosti a kulturní výměny by byla překvapující. Moderní medicína, včetně genové terapie, vakcín, které zastavily pandemie, a prodloužení délky života, by byla považována za zázrak. Současné problémy s životním prostředím a snahy o udržitelnost by byly nečekané. Stejně jako u operačních systémů je klíčové být flexibilní a schopný se přizpůsobit novým okolnostem. Svět se neustále mění a my musíme být připraveni se učit a měnit naše strategie. 

Měli bychom si uvědomit, že naše současné představy o budoucnosti jsou omezené naším současným poznáním a zkušenostmi. Musíme být pokorní a otevření možnostem, které si dnes nedokážeme ani představit. Inovace a výzkum jsou hnacími silami pokroku. Investice do vzdělání, vědy a technologie jsou klíčové pro zvládání budoucích výzev a využívání nových příležitostí. S rychlým pokrokem přicházejí i nové etické otázky.

Musíme se zaměřit na to, jakým způsobem technologie a společenské změny ovlivňují naši společnost a planetu, a usilovat o odpovědné a udržitelné přístupy. Stejně jako by popis roku 2024 z pohledu roku 1924 zněl fantasticky a neuvěřitelně, naše představy o budoucnosti za dalších sto let budou pravděpodobně stejně překvapivé. Historie nás učí, že pokrok je rychlý a často nepředvídatelný. Nejdůležitější je být otevřený novým možnostem, přizpůsobivý a připravený čelit výzvám budoucnosti s optimismem a odhodláním. 

Povoláním buducnosti není programátor nebo politik, ale povoláním budoucnosti je youtuber, vše směřuje k tomu že na veškerou práci budou stroje a roboti. Tvá úvaha o povolání budoucnosti a roli youtuberů je zajímavá a reflektuje současné trendy v technologickém a sociálním vývoji. S rostoucí automatizací a pokroky v umělé inteligenci se mnoho tradičních pracovních míst může změnit nebo zcela zmizet. 

Stroje a roboti jsou stále sofistikovanější a schopnější, což umožňuje automatizaci mnoha manuálních a rutinních úkolů. To může zahrnovat vše od výroby a logistiky po administrativní práce a některé formy služeb. S nárůstem automatizace budou některá tradiční povolání transformována. Například programátoři mohou více pracovat na vývoji a údržbě automatizačních systémů, zatímco politici mohou řešit nové sociální a ekonomické výzvy spojené s automatizací. 

V digitálním věku nabývají na významu tvůrci obsahu, jako jsou youtubeři. Tito profesionálové využívají online platformy k vytváření, sdílení a monetizaci obsahu. Jejich role spočívá v zábavě, vzdělávání a komunikaci s globálním publikem. Digitální ekonomika nabízí nové příležitosti pro podnikání a zaměstnání. S automatizací a digitálními technologiemi může dojít ke změně v přístupu k práci a volnému času. Lidé mohou mít více času na kreativní, společenské a volnočasové aktivity, což by mohlo vést k většímu důrazu na osobní rozvoj a kvalitní život. Základní nepodmíněný příjem.

Někteří odborníci navrhují koncept ZNP jako způsob, jak řešit potenciální ztrátu pracovních míst a ekonomické nerovnosti způsobené automatizací. ZNP by mohl poskytnout základní finanční zabezpečení všem občanům, což by umožnilo větší svobodu v hledání smysluplné činnosti. Tvoje představa o youtuberech jako povolání budoucnosti zdůrazňuje rostoucí význam digitálního obsahu a online platforem.

S postupující automatizací se pracovní trh bude nadále měnit a přizpůsobovat novým technologickým a sociálním podmínkám. Kreativní a digitální profese, jako jsou youtubeři, mohou hrát stále důležitější roli v ekonomice a společnosti. Avšak je také důležité zvažovat širší dopady těchto změn a připravovat se na ně prostřednictvím vzdělávání, politik a inovativních sociálních opatření.