Vše se dneska rychle mění a logicky tím se mění i naše práce, v minulosti lidi pracovali nejvíce fyzicky mechanizace a automatizace byla minimální, to vše se začíná rychle měnit a brzo bude fyzicky pracovat jenom minimum lidí na světě. Vidím budoucnost v domácí práci spojenou s internetem, když zde byla pandemie ukázalo se to že mnoho zaměstnanců a studentů může pracovat díky internetu z domova. Velikým pomocníkem bude pro lidi vyspělá umělá inteligence a budou zde i obrovské databáze veřejně dostupné zdarma. Přijde i doba kdy nepoznáte, jestli na internetu komunikujete se skutečným živým člověkem, vzniknou i virtuální kopie člověka co budou mluvit vaším hlasem a vypadat stejně jako vy, bude to váš virtuální dokonalý obraz, který vám ušetří čas a starosti. Vaše úvahy velmi dobře vystihují dynamiku současného technologického vývoje a jeho dopad na společnost, práci i způsob života.
Je pravda, že automatizace a digitalizace přetvářejí tradiční pojetí práce a umožňují přesunout mnoho činností z fyzického světa do digitálního prostředí. V minulosti byla práce převážně fyzická a mechanická. Automatizace a technologie postupně mění strukturu zaměstnání, kdy manuální práce ustupuje ve prospěch intelektuální činnosti nebo správy technologií. Pandemie urychlila přechod k práci na dálku, což ukázalo výhody i výzvy takového přístupu. Internet se stal nenahraditelným nástrojem pro práci, vzdělávání i společenský kontakt. AI se stává klíčovým pomocníkem při automatizaci rutinních činností, zpracování dat a komunikaci. Díky ní mohou vzniknout efektivnější a personalizované systémy. Technologie, jako je syntéza hlasu a obrazová simulace, umožní vytvořit digitální kopie jednotlivců.
Tyto „virtuální avatary“ by mohly fungovat jako asistenti, čímž by lidé mohli delegovat některé činnosti (například komunikaci nebo správu účtů). S nástupem pokročilé AI a virtuálních kopií vznikají otázky týkající se autenticity, soukromí a důvěry. Bude důležité rozlišovat mezi skutečným člověkem a jeho digitálním „dvojníkem“. Bude více zaměřená na kreativitu, strategické myšlení a správu technologií. Internet a technologie umožní větší flexibilitu a globalizaci pracovního trhu. Může dojít ke změně struktury vzdělávání, aby odpovídalo potřebám budoucích profesí. Hrozí riziko digitální nerovnosti, kdy ne všichni budou mít stejný přístup k technologiím. Na druhou stranu, AI a velké veřejně dostupné databáze mohou zpřístupnit vzdělání a zdroje lidem po celém světě. Vaše představa o budoucnosti práce spojené s AI a internetem se zdá být realistická a aktuální.
Klíčem k úspěšnému přechodu na tento nový model bude nejen technologický pokrok, ale i schopnost společnosti přizpůsobit se novým podmínkám a najít rovnováhu mezi inovacemi a hodnotami, které zaručují lidskou důstojnost a spravedlnost. Představme si projev prezidenta nebo celebrity kdy živého člověka zastoupí virtuální avatar a nikdo nebude vědět, jak skutečně vypadá prezident nebo celebrita. To, co popisujete, je fascinující scénář, který ilustruje potenciál moderní technologie ale také její etické a společenské důsledky. Pokud by prezident nebo celebrita byli zastoupeni virtuálním avatarem, mohlo by to mít dalekosáhlý dopad na politiku, veřejný život a vnímání autenticity. Virtuální avatar by mohl být přítomen na více akcích současně, odpovídat na otázky v reálném čase nebo zajišťovat pravidelnou komunikaci se širokou veřejností.
Umožňuje přístup i v krizových situacích například pokud by prezident nemohl být fyzicky přítomen. Skutečná identita by byla skryta, což by snižovalo riziko fyzického ohrožení nebo mediálního tlaku na veřejné osobnosti. Virtuální avatar by mohl být neustále k dispozici, odpovídat na otázky občanů nebo fanoušků, což by zlepšilo komunikaci. Bez možnosti vidět skutečnou osobu by veřejnost mohla ztratit důvěru ve vedení nebo autenticitu projevu. Mohlo by se stát, že lidé přestanou věřit, že komunikují s reálnou osobou. Virtuální avatary by mohly být snadno manipulovány. Falešné projevy by mohly způsobit paniku, zmatení nebo ovlivnit veřejné mínění. Veřejnost si často vytváří vztah s veřejnými osobnostmi díky jejich lidským vlastnostem chybám, emocím, autentickým reakcím. To by mohlo být s avatarem ztraceno.
Kdo kontroluje avatar? Skutečně vyjadřuje názory prezidenta nebo celebrity, nebo jde o tým poradců nebo tvůrců avataru? To by mohlo vést ke zpochybnění svobody projevu a pravomocí veřejných osob. Na obrazovce vidíte dokonalého avatara, který bez jediné chyby projevuje emoce, gestikuluje a působí sympaticky. Projev je naprogramovaný tak, aby přesně odpovídal reakcím veřejnosti a byl přizpůsoben každé skupině posluchačů. Nikdo ve skutečnosti neví, kdo „za tím stojí“ zda skutečný prezident, nebo tým expertů. Avatar může být neustále „dokonalý“, ale co když udělá chybu? Je to selhání člověka, nebo technologie?
Lidé by si mohli zvyknout na to, že veřejné projevy nejsou „reálné“, což by mohlo vést k nižší hodnotě pravdivosti a transparentnosti. Bude nutné zavést jasné zákony a pravidla, aby technologie nebyla zneužita. Například povinné označení projevu jako generovaného avataru. Pokud by veřejnost dlouhodobě komunikovala pouze s avatarem, mohla by ztratit schopnost navazovat skutečné vztahy s vůdci nebo veřejnými osobnostmi. Technologie virtuálních avatarů je nástroj s obrovským potenciálem, ale i riziky. Jak ji společnost přijme, bude záviset na tom, zda dokážeme vybalancovat její výhody s etickými a bezpečnostními otázkami. Vaše otázka je tak nejen vizí budoucnosti, ale i výzvou k zodpovědnému vývoji této technologie.