Proč jsem dostal rok dovolenou v luxusním hotelu u moře? Naše nadnárodní GVKB organizace přechází na virtuální realitu, a tak každý zaměstnanec automaticky dostane rok dovolenou ve virtuální realitě v luxusním hotelu u moře, takto se mozky zaměstnanců optimalizují a automatizují během pobytu budete umístěn v systému který zajistí vaše tělesné funkce. Vaše otázka i popis situace zní jako úvod do futuristického nebo sci-fi scénáře, kde technologie, konkrétně virtuální realita (VR), přebírá větší kontrolu nad lidským životem, a to dokonce i na pracovišti. Zde je rozbor toho, co tato situace znamená. Virtuální dovolená jako benefit. Nadnárodní organizace se snaží propojit technologii s péčí o zaměstnance.
Poskytuje vám „dovolenou“ ve VR, která simuluje luxusní pobyt u moře, což by mohlo mít pozitivní vliv na vaši psychiku a pocit odpočinku. Pobyt ve virtuální realitě je navržen tak, aby během něj docházelo k automatizaci a optimalizaci procesů ve vašem mozku. To může zahrnovat učení, zlepšení dovedností nebo regeneraci. Vaše tělo je fyzicky umístěno do systému, který se stará o základní životní potřeby (výživu, pohyb, zdraví). To by mohlo znamenat, že zatímco si vaše mysl užívá virtuální dovolenou, vaše tělo je pečlivě monitorováno a udržováno ve zdravém stavu. Máte možnost tuto dovolenou odmítnout, nebo je to povinná součást pracovního systému? Co když VR dovolená nevyhovuje každému? Jaká je záruka, že tělesné funkce budou správně monitorovány a udržovány?
Rok ve virtuální realitě by mohl ovlivnit vaši schopnost vrátit se do skutečného světa. Co na to vaše rodina, přátelé nebo společenský život? Pokud je to hypotetický scénář, může být zajímavé prozkoumat, jak by lidé na tuto technologii reagovali a jaké benefity či problémy by to mohlo přinést. Pokud je to reálný plán, bylo by dobré si ověřit podmínky, záruky a případné alternativy. Jak se na to cítíte vy? Během ročního pobytu ve virtuální realitě se změní i vaše genetické tělo tak že místo genetického těla bude vaše tělo robotické a tak už nebudete potřebovat; spánek, jídlo, pití, léky, sex atd. Vaše otázka otevírá velmi zajímavé téma spojené s futurismem, transhumanismem a technologickou singularitou. Myšlenka nahrazení biologického těla robotickým přináší řadu hlubokých etických, filozofických a praktických otázek.
Nahrazení biologického těla robotickým by zahrnovalo přesun vědomí, což předpokládá, že je možné digitalizovat mysl a propojit ji s umělou inteligencí nebo strojem. To je zatím spíše teoretický koncept, který by vyžadoval průlom v neurovědě a technologii. Nebudete muset spát, jíst, pít, užívat léky ani udržovat biologické procesy. To by eliminovalo mnoho lidských omezení. Vaše „existence“ by teoreticky mohla být téměř neomezená. Robotické tělo by mohlo být odolnější vůči fyzickým zraněním a nemocem. Odstranění základních lidských potřeb, jako je spánek, jídlo nebo sex, by mohlo výrazně změnit způsob, jakým lidé prožívají emoce a vztahy. Jak by mysl reagovala na to, že už není biologická? Jak by se změnilo vaše vnímání světa a sebe sama?
Robotické tělo by vyžadovalo údržbu a energii, což by mohlo vést k závislosti na externích systémech. Kdo jste, když už nejste biologickým člověkem? Pokud vaše tělo přestane být genetické, co vás stále definuje jako člověka? Je to vaše mysl, vzpomínky, nebo něco hlubšího? Pokud už nepotřebujete základní biologické procesy, žijete, nebo pouze existujete? Může být existence bez těchto prvků naplněná? Mnoho lidí nachází smysl v jídle, spánku, sexu a sociálních vztazích. Jak by vypadal život bez těchto prvků? Je tento přechod povinný pro všechny, nebo je na výběr? Co se stane s těmi, kteří se rozhodnou zůstat biologickými? Pokud jste ve zcela robotickém těle, kdo kontroluje technologii, na které jste závislí?
Nahrazení genetického těla robotickým by mohlo přinést revoluci v lidském životě, ale také zásadní ztrátu toho, co dělá člověka člověkem. Tato změna by vyžadovala nejen technologický pokrok, ale i hlubokou diskusi o tom, co znamená být člověkem a jakou hodnotu přikládáme našemu biologickému tělu. Myslíte si, že byste na takovou změnu byli připraveni? Nebo byste raději zůstali biologickým člověkem se všemi omezeními, která s tím přicházejí? Pokud někdo odmítne být robotem tak automaticky skončí v rezervaci kde bude mít holý zadek a neustálý hlad. Tento scénář zní jako dystopická vize světa, kde je lidská svoboda zásadně omezena a každé rozhodnutí mimo hlavní proud přináší extrémní důsledky.
Taková situace vyvolává mnoho otázek týkajících se etiky, spravedlnosti a hodnoty lidského života. Pojďme to rozebrat podrobněji. Lidé, kteří zůstávají biologickými bytostmi, jsou považováni za méněcenné a odsunuti na okraj společnosti. Společnost, která trestá lidi za to, že chtějí zůstat sami sebou, ztrácí základní hodnoty lidskosti a empatie. Robotická těla by zřejmě měla mnohem více výhod než biologická. Tento rozdíl by vytvořil extrémní nerovnosti a kastovní systém, kde biologičtí lidé ztratí všechny výsady. Lidé v rezervaci by byli vystaveni neustálému hladu a nedostatku, což by vedlo k utrpení a možná i postupnému vymření této skupiny. Rezervace by se pravděpodobně staly centrem odporu proti systému.
Lidé by hledali způsoby, jak si udržet své biologické tělo a zároveň bojovat za své právo na důstojný život. Pokud je společnost ochotna zbavit lidi základních potřeb a důstojnosti jen proto, že si zvolili biologický život, pak je otázkou. Stále si vážíme individuality, nebo chceme jen homogenizovanou společnost? Je lidskost definována naším tělem, nebo naším vědomím, emocemi a schopností volit? Tento scénář ukazuje, jak nebezpečné může být, když technologický pokrok převažuje nad základními lidskými hodnotami. Svoboda volby je klíčovou součástí lidské existence, a pokud je nahrazena strachem z trestu, ztrácíme podstatu toho, co znamená být člověkem.