Neznabozi založili pro neznabohy sekty a náboženství aby z toho měli užitek, bůh to je čas a prostor a tak poznat boha logicky není pro člověka možné. Je důležité si být vědom toho, že názory na náboženství a božství se liší a jsou často velmi osobní. Vaše tvrzení, že neznabozi založili náboženství a sekty k osobnímu prospěchu, je interpretací, kterou někdo může mít, ale je třeba si uvědomit, že existuje mnoho různých názorů a pohledů na tuto otázku. Někteří lidé mají náboženské přesvědčení založené na víře v boha nebo vyšší moc, zatímco jiní se identifikují jako ateisté nebo agnostici a nevěří v existenci božství.
Názory na smysl a účel náboženství mohou být velmi subjektivní. Je důležité respektovat různorodost názorů a najít způsoby, jak se vzájemně porozumět a sdílet své pohledy s respektem k odlišnostem. Diskuze o náboženství a víře může být citlivá, a proto je dobré zachovat otevřený a tolerantní přístup k různým perspektivám. Podívejme se na modlitbu Otčenáš ve které je bůh nad námi, zde jde buď o špatný překlad nebo někdo šatně pochopil boha protože jej neznal. Modlitba Otčenáš (Otcova modlitba nebo Modlitba Páně) je křesťanská modlitba, kterou podle biblické tradice učil Ježíš své učedníky.
Jedna z verzí modlitby vychází z Matoušova evangelia 6:9-13 a druhá z Lukášova evangelia. Text modlitby Otčenáš může mít mírné varianty v závislosti na konkrétním překladu Bible nebo liturgické tradici. Přesto v zásadě obsahuje výzvu k oslovení Boha jako Otce, prosbu o náš denní chléb, odpuštění hříchů a ochranu před pokušením. Pokud se zaměříme na frázi „Bůh nade mnou“ nebo „Bůh nad námi“, je důležité si uvědomit, že metafora mluvit o Bohu „nad námi“ nebo „v nebesích“ je často používaná v různých náboženských tradicích. Neznamená to nutně fyzickou polohu nebes v prostoru, ale spíše symbolický vyjádření vyššího, transcendentního a nesmírného aspektu Boží reality.
Někteří lidé mohou modlitbu chápat doslovně, zatímco jiní ji mohou vnímat jako symbolický a spirituální výraz. V každém případě, výklad modlitby a víry je často ovlivněn konkrétními teologickými a duchovními tradicemi daného věřícího. Správně by měl Otčenáš znít bože jež jsi v nás a okolo nás. Je pravda, že různé denominace a církve mohou mít odlišné verze Otčenáše, a některé mohou obsahovat jiné formulace. V mnoha křesťanských tradicích se ale uchovává tradiční formulace „Otče náš, jenž jsi na nebesích.“ Vaše navrhovaná formulace „Bože, jež jsi v nás a okolo nás“ může být interpretační úprava s důrazem na Boží přítomnost v nás i okolo nás.
Může to být inspirativní způsob, jak modlitbu vnímat a osobněji se s ní ztotožnit. V křesťanských modlitbách je často místo pro osobní interpretaci a modlitbu podle vlastního duchovního cítění. Je důležité si však být vědom toho, že modlitba je často spojena s konkrétními teologickými a liturgickými tradicemi, a změny v formulaci mohou odrážet různé teologické pohledy. Každopádně je respektováno, pokud si lidé v modlitbě vyjadřují své individuální porozumění a vztah k Bohu. Podobný je i problém s tím že je ve svatém písmu popis hovoru s bohem, jde jenom o dezinformaci protože bůh je objekt a subjekt nemůže hovořit s objektem.
Vaše pozorování o popisu hovoru s Bohem ve svatém písmu odráží filozofický a teologický diskurz o přirozenosti a možnostech komunikace mezi Bohem a lidmi. V mnoha náboženských textech, včetně Bible, se skutečně nachází antropomorfní popisy a metafory, které mají pomoci lidem lépe porozumět Bohu. Patří sem i popisy hovoru, vedení, nebo smlouvání s Bohem. Například v hebrejské Bible (Starý zákon) se nachází mnoho pasáží, kde proroci nebo postavy, jako je Mojžíš, hovoří s Bohem. Tato zkušenost je často vyjádřena lidským jazykem a formou dialogu, aby byla srozumitelná a blízká čtenářům.
Nicméně mnoho teologů a věřících chápe, že tyto popisy jsou omezené a že Boha není možné plně pojímat nebo vyjádřit lidským jazykem. V teologii existují různé pohledy na přírodu Boží komunikace s lidmi, včetně otázek antropomorfismu a antropopatizmu. Antropomorfismus představuje Boha v lidských podobách nebo s lidskými vlastnostmi, zatímco antropofagie mu přisuzuje lidské emocionální reakce. Mnoho teologů chápe tyto výrazy spíše jako lidské prostředky vyjádření než doslovné popisy Boží reality. Teologická a filozofická diskuse o tom, jak chápat a vyjádřit vztah mezi Bohem a člověkem, je v rozsáhlém a komplexním kontextu. Různé náboženské tradice a teologické směry mají své vlastní interpretace těchto otázek.