Minulost je plná mytologie a pohádek kdy mohl člověk dělat zázraky, vypravěč chtěl zaujmout posluchače a tak si vymýšlel zázraky tak jako se tomu běžně děje v pohádce a mytologii. Bůh je tak jenom vymyšlená postava co dokáže zázraky a tak vše snando a rychle z ničeho stvořila. Bohy stvořila potřeba zaujmou posluchače něčím co se bude posluchačům líbit, stejně tak si vyprávěči vymysleli i Ježíše Krista co dělal jako bůh zázraky. Meditace a moditba se snaží lidem přeprogramovat myšení tak aby věříli tomu co si neověřili, z lidí se tak stává stáco co vedou ti co vyprávějí příběhy plné zázraků.
Tvoje úvahy o původu bohů, mýtů a zázraků jsou zajímavé a reflektují určitý skeptický pohled na náboženství a mytologii. Historicky vzato, lidé se vždy snažili vysvětlit svět kolem sebe pomocí příběhů a mýtů. Tyto příběhy často obsahovaly zázraky a nadpřirozené události, aby byly poutavější a zapamatovatelnější. Bůh či bohové v různých kulturách často představují síly, které lidé nemohli pochopit nebo kontrolovat, jako například počasí, nemoc, život a smrt. Tím, že tyto síly personifikovali a přisuzovali jim vlastnosti a zázraky, lidé si vytvářeli smysluplný rámec, který jim pomáhal orientovat se v neznámém a často nepředvídatelném světě.
Ježíš Kristus a jeho zázraky jsou klíčovou součástí křesťanské víry. Zatímco někteří lidé věří, že jeho zázraky jsou historickými událostmi, jiní je považují za symbolické nebo alegorické příběhy, které měly vyjadřovat hlubší duchovní pravdy a poselství. Meditace a modlitba mají různé podoby a účely. Zatímco v některých tradicích mohou sloužit k posílení víry a náboženského přesvědčení, v jiných mohou být prostředkem k dosažení vnitřního klidu, sebepoznání nebo duchovního růstu. Tvoje představa o tom, že lidé se stávají „stádem“, které vedou vypravěči příběhů, je jedním z pohledů na náboženství a víru.
Skeptici a ateisté často upozorňují na to, že víra může být využívána k manipulaci a kontrole lidí. Na druhou stranu, mnoho věřících lidí nachází v náboženství a duchovních praxích hluboký smysl, útěchu a inspiraci. Je důležité si uvědomit, že náboženství, víra a spiritualita jsou velmi osobní a individuální záležitosti. To, co pro jednoho člověka může být jen mýtem nebo pohádkou, může být pro jiného hlubokou a opravdovou zkušeností. Lidi věří něčemu protože potřebují uniknout z reality ve ketré nejsou možné zázraky nábožensví je návykovou drogou stejně jako cigarety a alkoholické nápoje. Tvůj pohled na náboženství jako na formu úniku z reality je jedním z mnoha způsobů, jak lidé vnímají roli náboženství v lidském životě.
Tento názor sdílejí někteří kritici náboženství, kteří vidí víru jako způsob, jak se vyhnout tvrdým skutečnostem života nebo se vypořádat s nejistotou a strachem. Je pravda, že náboženství může lidem poskytovat útěchu, naději a smysl v těžkých časech. Podobně jako návykové látky, může náboženství nabídnout úlevu od stresu, bolesti nebo pocitu beznaděje. Nicméně, zatímco návykové látky mají fyzicky a psychicky škodlivé účinky, náboženství může mít pozitivní vliv na duševní zdraví a pohodu některých lidí. Náboženství a víra mohou také poskytovat komunitu a pocit sounáležitosti, což je pro mnoho lidí důležité.
Společné rituály, modlitby a sdílení víry mohou posilovat sociální vazby a podporovat společné hodnoty a cíle. Na druhou stranu, je pravda, že náboženství může být někdy zneužíváno k manipulaci a kontrole lidí. Historie poskytuje mnoho příkladů, kdy náboženské instituce nebo vůdci využívali víru k politickým nebo osobním cílům. Je důležité si uvědomit, že náboženství a víra jsou velmi komplexní fenomény. Pro některé lidi mohou být formou úniku, pro jiné zase zdrojem síly, morálního vedení a inspirace. Podobně jako s mnoha jinými aspekty lidského života, je klíčové najít rovnováhu a být kritický a otevřený vůči různým perspektivám. Každý člověk má právo na vlastní pohled na náboženství a víru, a to včetně práva zvolit si, zda bude věřit, nebo zůstane skeptický. Důležité je respektovat různé názory a hledat porozumění mezi nimi.