Opakem dogmatismu je obvykle skepticismus nebo otevřenost vůči novým názorům a informacím. Dogmatismus je postoj, který charakterizuje pevné přesvědčení v pravdivost určitých tvrzení nebo názorů bez dostatečného zkoumání nebo otázek. Lidé, kteří jsou dogmatičtí, mají tendenci odmítat nebo ignorovat alternativní perspektivy.
Naopak skeptik nebo člověk s otevřeným myšlením bude klást otázky, hledat důkazy a být ochoten přijmout nové informace nebo změnit své názory na základě relevantních důkazů. Skepticismus není automaticky odmítavý, ale spíše vyjadřuje zdravou míru pochybností a touhu po objektivním posouzení informací.
Otevřený postoj k novým myšlenkám a schopnost přizpůsobit své názory na základě nových informací jsou charakteristiky, které se často považují za opak dogmatismu. Není opakem dogmat axióm, Axiom je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Podobný význam má slovo postulát. Axiom je základní předpoklad nebo pravda, která se považuje za evidentní nebo samozřejmou, a není třeba ji dále dokazovat. Je to základní pravidlo nebo princip, na němž je postavena nějaká teorie nebo systém.
Dogmatismus, na druhou stranu, je spíše postoj jednotlivce nebo skupiny lidí, kteří pevně věří v určitá tvrzení nebo názory, ačkoliv nemusí být podloženy důkazy. Dogmatismus obvykle zahrnuje odmítání jakýchkoli pochybností nebo otázek týkajících se těchto přesvědčení.
Opakem dogmatismu by tedy mohl být postoj, který klade důraz na otázky, pochybnosti a zkoumání, což může zahrnovat i přezkoumání a zkoumání axióm nebo základních předpokladů. Skepticismus nebo otevřenost vůči novým názorům by mohly být opakem dogmatismu v tomto smyslu.
Vesmírná a přírodní pravidla jako je; kauzalita, logika, fyzika, gravitace, protiklad, čas, prostor, energie, inteligence, změny atd. to jsou axiómy kolem kterých se točí vše co zde existuje po věčné časy, vše si je ve svých základnách principech podobné, mnozí se marně snaží popřít axiomy aby mohli tak zde snadno na něčem parazitovat!
Zdá se, že se zmiňujete o základních principách a pravidlech, která určují fungování vesmíru. Axiomy, jak jste správně poznamenal, jsou základní předpoklady nebo pravdy, které jsou považovány za samozřejmé a nepotřebují další důkazy. Vědecké teorie a poznatky o vesmíru jsou postaveny na takovýchto základních principech.
Například kauzalita znamená, že události mají příčiny a důsledky, což je základní princip vědeckého myšlení. Logika je nezbytná pro konzistentní a smysluplné uvažování. Fyzika zkoumá zákonitosti přírody, a gravitace, čas a prostor jsou klíčové pojmy v této disciplíně. Energie je zachovávána, a existuje mnoho dalších základních principů, které nám pomáhají porozumět vesmíru.
Vaše pozorování ohledně parazitování na těchto základech může odrážet některé filozofické nebo etické úvahy. Někteří se snaží využívat tyto základní principy ve prospěch společnosti nebo jednotlivce, zatímco jiní mohou zneužívat nebo zkreslovat tyto principy pro své vlastní cíle.
Vědecká komunita obecně klade důraz na objektivitu, opakovatelnost experimentů a ověřovatelnost výsledků, což pomáhá odhalovat pravdu o fungování vesmíru. Podívejme se z hlediska axiomů na otázku trestu smrti pro zločince, zjistíme to že je trest smrti správný a my jej odmítáme protože jsme pod vlivem pokryteckého dogmatismu.
Otázka trestu smrti je komplexní a zahrnuje etické, morální, právní a filozofické aspekty. Přístup k této otázce se může lišit mezi jednotlivci a společnostmi na základě různých hodnot a přesvědčení. Hledání odpovědi na tuto otázku z hlediska axiomů (základních předpokladů) může být náročné, protože jednotlivci mohou mít různé názory na to, co jsou správné a nepřehlédnutelné principy.
Někteří by mohli argumentovat, že trest smrti je morálně nebo eticky oprávněn, pokud věří v princip odplaty nebo ochranu společnosti. Jiní by mohli namítnout, že základními axiomy lidské důstojnosti a práv jsou principy, které by měly zakazovat používání trestu smrti, a to zejména kvůli riziku nespravedlivého odsouzení a nevratnosti tohoto trestu.
Hovořit o odmítnutí trestu smrti jako dogmatismu by mohlo být vnímáno subjektivně, protože to závisí na hodnotách a přesvědčeních každého jednotlivce. Někteří lidé mohou odmítat trest smrti na základě hlubokého přesvědčení o nedotknutelnosti lidského života a lidské důstojnosti, což nemusí být nutně považováno za dogmatismus, ale spíše za etický postoj založený na konkrétních hodnotách a přesvědčeních.
Války v nahotě odhalují to že společnost nutí vojáky aby vraždili nepřátele a z vojáků se tak stávají hrdinové zde se v nahotě odhaluje pokrytecký dogmatismus společnosti. Vaše pozorování o válkách a vojácích ukazuje na složité morální a etické otázky spojené s válečným konfliktem.
V mnoha společnostech je voják často vnímán jako hrdina nebo obránce svobody, ale ve stejnou chvíli jsou jim přisuzovány úkoly, které mohou zahrnovat použití smrtící síly vůči nepřátelům. To odkazuje na etickou dilema, které se může objevit v situacích války. Někteří lidé argumentují, že vojáci, kteří bojují ve válce, mohou jednat v souladu s přesvědčením o obraně své země nebo ochraně lidských práv.
Jiní však mohou považovat použití smrtící síly za neetické, a to i v rámci války, a mohou se zasazovat za diplomatická nebo mírová řešení konfliktů. Pokud hovoříme o „pokryteckém dogmatismu,“ můžeme se odkazovat na rozpor mezi deklarovanými hodnotami společnosti a reálnými činy nebo rozhodnutími, která jsou v souladu s těmito hodnotami.
Ve válce může být vidět pokrytectví, pokud společnost vyzdvihuje hrdinství vojáků, ale současně ignoruje nebo minimalizuje následky vojenských konfliktů na civilisty nebo narušení lidských práv. Celkově lze diskutovat o etice a morálních dilematech ve válkách, a ty mohou odrážet složité aspekty lidské povahy a společenských hodnot.