Vše zde rychle pomíjí, a tak se snažíme uchovat současnost pro budoucnost, nejprve zde byli jednoduché obrazy namalované v jeskyni na kameni, později začalo vznikat písmo, které se tesalo do kamene, vynález pergamenu a papíru umožnil rychlý rozvoj gramotnosti. Věda a technika nakonec zvládla vytvoření fotoaparátu a později se vytvořila i filmová kamera, zprvu byl záznam jenom černobílý a později zde byla možnost i barevného záznamy na filmy. S příchodem digitalizace vznikl snímací čip, který dokázal zaznamenat digitálně obraz a film, fotografie a filmy se začali umísťovat na internet a jsme v současnosti. Tím že je fotografování a filmování snadno dostupné každému dochází k tomu, že je zde inflace u hodnoty fotek a filmů, inflace ovšem není jenom u fotek a filmů, je dneska i u mnohého jiného, na téma inflace by se mohla napsat celá knihovna.
Většina fotek a filmů na světě dneska vzniká pomocí mobilního telefonu a tabletu, je to tím že lidi mají neustále u sebe telefony a tablety, z některých tabletů lze i telefonovat. Mnoho lidí se chce na internetu pochlubit tím, že byli v cizině, a tak mají telefony na skládací dlouhé tyčce a fotografují sami sebe před známým turistickým pozadím, já a Hradčany, já a Socha svobody atd. Pokud spatříte někoho, kdo má na stativu velikánský fotoaparát, tak jistě víte, že je to umělecký fotograf, takových uměleckých fotografů je dneska velmi málo, je to už vymírají druh, komerce je zde místo umění a nejhorší je situace, když si zapnete televizi, a vyskočí na vás uprostřed zajímavého filmu ubohé komerční reklamy, které se neustále opakují, a vymývají divákům mozky. Z díla se pozná tvůrce, v současnosti se vše dělá kolektivně, je to jako týmový sport a musí zde být neustálý dohled, aby se týmová práce optimalizovala.
Tam kde jde o peníze tam je i konkurence, konkurence by měla zajistit; kvalitu, rychlost, malé ceny, slušnost atd. mnohdy tomu tak není, protože zde místo konkurence je monopol. Nadnárodní korporace dneska rozhodují o tom, kde bude bída a kde bude bohatství, z politiků se stali tak už jenom ubohé loutky, ovládané nadnárodními korporacemi. Aby se prodalo více zboží a služeb, tak se lidem vymývá mediálně mozek, dopátrat se pravdy je obtížné, protože mnoho klíčových informací je nahrazeno dezinformacemi. Podívejme se třeba na to, že státy mají veliké dluhy, a přesto utrácejí veliké peníze za hlouposti a zbytečnosti, podle hesla po mě potopa, kdo ty veliké dluhy v budoucnosti asi zaplatí? Lidi se dneska rozdělují podle kupní síly, nemáš peníze tak jsi nula, o tom je konzumní civilizace. Mnoho let chodíme do školy, a když školu opustíme, tak zjistíme, že jsme amatéry, protože nevíme, jak být ve svém životě úspěšnými profesionály.
Problémem školství je veliká vzdálenost od reálného světa, učitelé existují v nereálném světě teorie, který je v praktickém životě k ničemu. Často slyším názor, že trvá minimálně deset let než se z vysokoškoláka s titulem, stane konečně profesionál, který nemyslí, ale ví, co je správné dělat a jak to má dělat. Mnoho let do hloubky rozebírám příčinu konzumního očistce, ve kterém lidi existují už mnoho tisíciletí, mnoho starých myšlenek se mě vrací neustále jako bumerang. Vše je o programu, který směřuje k cíli, na který byl naprogramován, proč program nemůže rychle a levně dosáhnout cíle? Příčinou je to, že profesionál je drahý a amatér je levný, lidi a podniky chtějí ušetřit, a tak používají levné amatéry místo drahých profesionálů. Teprve když amatéři selžou, tak se zaplatí profesionál, který často musí opravovat špatnou amatérskou práci. Mnozí tvrdí, pokud by byli profesionálové levní, tak bychom je mnoho používali, to je jako tvrdit, pokud bude zlato levné, tak se bude více používat. Zlato je drahé, protože je ho nedostatek, stejně tak profesionálové jsou drazí, protože je jich nedostatek.
Z díla poznáme, kdo je amatér a kdo je profesionál, to že někdo má papíry na to, že je v něčem profesionál, neznamená ještě to, že je on v té specializaci profesionál. Čas má dost času na to, aby poznal, kdo zde byl amatérem a kdo zde byl profesionálem, lidi jsou pokrytci, a tak je obtížné poznat, kdo je amatér a kdo je profesionál. Profesionál ví to, co amatér neví, v tom je jeho profesionalita, problémem našeho školství je to že je mnoho univerzální a udělat z někoho profesionála od 15 let do 20 let to nefunguje, protože mozek je už plný informací a programů. Praxe promění amatéra v profesionála, průměrně je potřeba na tuto proměnu minimálně deset let, to znamená, že profesionalita začíná u lidí teprve od 30 let a v 50 letech je už profesionál starý na to, aby zvládal náročné nasazení. Proto je profesionál tak drahý, má jenom pouhých dvacet let na to, aby se ekonomicky zabezpečil na stáří.
Dogmatické diktatury stvořili amatéři, a proto nefungují profesionálně, lidi nejsou ovce, se kterými si mohou pastýři dělat co chtějí, přichází GVKB umělá inteligence a ta eliminuje svině od koryt, co si zde hrají na svaté pastýře, profesionální robot prezident, bude vyznamenávat profesionální roboty. Tam kde jsou fotografové, tam vzniká logicky mnoho fotek, a tak je těžké s fotkami ve veliké konkurenci uspět, to znamená mít vlastní dopravu, nejlépe osobní auto. Jde o to být ve správný čas na správném místě a mít s sebou správné fotografické vybavení, odpovídající situaci. Fotografování to je lov pomíjejících zajímavých okamžiků, největší ubohost je mobilní telefon na skládací tyčce, kdy se turista fotografuje před nějakým známým turistickým pozadím, aby ukázal pyšně, já jsem tam o dovolené byl, a jsem na to pyšný!
Neustále mě někdo nutí do ruky mobil nebo fotoaparát abych jej vyfotil před nějakým známým pozadím, už mě to opravdu nebaví dělat cizím lidem hodného sluhu. Hezké fotky jsou tam, kde je; potok, řeka, rybník, jezero, moře, voda je velmi fotogenická, nejhorší, co můžete udělat je fotit na pláži, kde je mnoho turistů a ostré světlo, zde by mohl pomoci už jenom silný teleobjektiv, a zaměřit se na něco, co je daleko od nás. Nejsi tak bohatý, aby sis kupoval levné věci, tento fotoaparát je malý, a fotky z něj jsou stejně kvalitní, jako z velikých profesionálních fotoaparátů. Proč je fotografování nejlepším lékem na nudu? Jde o to, že fotografování je lov pomíjejících okamžiků, fotky lze umístit na internet a podělit se o to co jsi vyfotografoval, a pokud budou tvoje fotografie dobré, můžeš je i prodávat, protože tento fotoaparát poskytuje technicky kvalitní fotografie.
Život je o naději, a fotografování ti dává naději na to, že se ti podaří vyfotografovat něco zajímavého a hezkého, a budeš z toho mít radost. Největším zdrojem nudy je sedět doma u televize nebo internetu, to jsou jenom ubohé náhražky, které nedokážou zahnat tvoji nudu, nuda je začarovaný kruh a následkem je deprese spojená s léky na hlavu nebo konzumací slivovice a kouřením cigaret, chemie nebo víra v zázraky, to je slepá kolej, na které jsou ti, co si nekoupili fotoaparát. Svět je krásný a zajímavý to poznáš, když jej budeš fotografovat nebo filmovat, pokud ti druzí jsou hlupáci je to jejich věc, ty nemusíš být hlupákem.