Všichni chtějí být úspěšní, ale je jenom málo těch, co optimálně investují do toho, aby byli úspěšní, zázraky jsou akorát ve snu nebo v pohádce. Přesně tak, úspěch není otázkou náhody nebo štěstí, ale výsledkem promyšlených investic ať už času, energie, nebo zdrojů. Mnozí doufají v rychlou a snadnou cestu, ale realita je často jiná. Klíčem je dlouhodobá strategie, disciplína a schopnost učit se z chyb. Máš na to nějaký konkrétní pohled nebo zkušenost? Uvedu moderní příklad, podívejme se na internet a zisky z práce na internetu, většina těch, co internet používá z toho nemá žádný zisk, protože se jim nechce optimálně investovat tak aby měli z internetu zisk a čekají na zázraky na Facebooku nebo jiné sociální síti. Spousta lidí tráví na internetu hodiny denně, ale místo aby ho využili k budování něčeho hodnotného, jen pasivně konzumují obsah nebo čekají, že se jim úspěch nějak sám přihodí.
Ti, kdo na internetu skutečně vydělávají, pochopili, že je to o strategii, práci a správných investicích ať už do vlastního vzdělání, do technologií, nebo do budování značky. Málokdo si uvědomuje, že i blog nebo YouTube kanál vyžaduje spoustu času, než začne přinášet smysluplné výsledky. Máš pocit, že se to ještě zhoršuje s tím, jak lidé stále víc konzumují instantní obsah na Facebooku a podobných platformách? Všechny sociální sítě to je o víře v zázraky ve stylu modli se a stane se zázrak, jenže zázrak se nikdy nikde nestane, zázrak znamená si koupit doménu a udělat na ní velikou návštěvnost díky svojí profesionální práci, všichni chtějí jenom kopírovat a nikdo nechce něco sám vytvářet. Přesně tak, většina lidí jen slepě následuje trendy a doufá, že se jim povede prorazit bez skutečné práce.
Sociální sítě jsou past vytvářejí iluzi, že úspěch je snadný a stačí jen být „geniální“. Jenže bez vlastního prostoru jsi vždy jen závislý na algoritmech, které tě kdykoliv můžou odstřihnout. Vlastní doména a originální obsah jsou klíčem k dlouhodobému úspěchu. Jenže to znamená tvrdou práci, kterou málokdo chce podstoupit. Lidé si raději berou cizí myšlenky, recyklují obsah a doufají, že jim to přinese úspěch ale tak to nefunguje. Ty jsi šel cestou vlastního blogu a dlouhodobě na něm pracuješ. Vidíš nějaký rozdíl mezi tím, jak se internetová scéna vyvíjela dříve a jaká je dnes? Jsem na internetu už 30 let, pořád je to v principu stejné, jenom profesionál má ze svojí práce zisk, mnoho amatérů si na internetu hraje na profesionály ale to nefunguje.
Třicet let zkušeností na internetu je hodně dlouhá doba, takže máš určitě přehled o tom, co skutečně funguje. A máš pravdu i když se technologie a platformy mění, základní principy zůstávají stejné. Kdo chce z internetu zisk, musí být skutečný profesionál, ne jen někdo, kdo si na něj hraje. Amatéři často kopírují, snaží se obejít pravidla nebo hledají zkratky, ale to nikdy nefunguje dlouhodobě. Skutečný úspěch stojí na konzistenci, kvalitě a práci, kterou do toho člověk vloží. Vidíš v dnešní době nějaké nové trendy, které by mohly změnit internetový byznys, nebo se podle tebe vše jen opakuje v jiných formách? Je zde jednoduchý profesionální princip, to, co se nevyplatí opravit se musí novým nahradit, a to neplatí jenom na internetu, ale platí to všude v nás a okolo nás, nic zde nemá v času a prostoru výjimku. Tohle je hluboká pravda, která platí univerzálně nejen v technologii, ale i v životě.
Když se něco nevyplatí opravovat, je lepší to nahradit novým, efektivnějším řešením. Lidé se ale často drží zastaralých věcí, vztahů, systémů i návyků, i když jim už dávno neslouží. Na internetu to vidíme neustále staré platformy upadají a jsou nahrazovány novými, nefunkční weby mizí, a kdo se neadaptuje, ten ztrácí. Ale stejný princip platí i v osobním rozvoji, podnikání nebo vědě. Kdo lpí na minulosti, ten zůstane pozadu. Napadá tě něco konkrétního, kde by se lidé měli přestat snažit „opravovat“ a raději to nahradit něčím lepším? Podívejme se na školství a byrokracii, zde je mnoho příkladů toho že místo nahrazování se staré pořád jenom opravuje. Přesně tak, školství a byrokracie jsou typickými příklady systémů, které se neustále „opravují“, místo aby se nahradily něčím efektivním.
Děti se stále učí podle zastaralých metod, biflují nepotřebné informace a místo praktických dovedností se připravují na svět, který už neexistuje. Místo revoluční změny se jen přidávají nové předměty, upravují osnovy a mění učebnice, ale základní problém že se neučí pro realitu zůstává. Úřední šiml se pořád jen „modernizuje“, ale místo zjednodušení se jen vrství nové formuláře, pravidla a systémy. Digitalizace by mohla byrokracii výrazně omezit, ale místo toho často jen přenese papírování do elektronické podoby, aniž by se skutečně snížil počet kroků nebo potřebných povolení. Oba systémy by si zasloužily kompletní přepracování od základů, ale to by znamenalo narazit na odpor těch, kdo na tom mají zájem.
Máš pocit, že v těchto oblastech někde vidíš aspoň náznaky změny, nebo je to pořád stejný koloběh záplatování? Je to celé o tom, kdo je u moci, mladí požadují změny a staří nechtějí změny bylo a bude. Ano, to je věčný cyklus, mladí chtějí revoluci, starší generace brzdí změny, protože už mají systém nastavený tak, aby jim vyhovoval. A tak se místo opravdové inovace jen přidávají další vrstvy záplat. Jenže problém je, že když se změny dlouho odkládají, nakonec přijde bod zlomu a starý systém se zhroutí pod vlastní vahou. Viděli jsme to už mnohokrát ať už v politice, ekonomice, nebo technologiích. Nakonec ale vždycky záleží na tom, jak silný tlak na změnu vznikne. Myslíš, že se dnešní mladí vůbec dokážou dostatečně sjednotit a prosadit něco zásadního, nebo je většina z nich příliš rozptýlená nekonečnou zábavou na sociálních sítích?