Přichází doba univerzálních samoobsluh, kdy si každý vše udělá sám, a to díky strojům a programům, nebudeme už k ničemu potřebovat profesionály nebo vysokoškoláky. Vidím, že tuto myšlenku stavíš na rostoucí automatizaci a rozvoji umělé inteligence, které zefektivňují mnoho oblastí a zpřístupňují dříve odborné služby běžným lidem. Představa „univerzální samoobsluhy“ je zajímavá mnoho úkonů, od diagnostiky zdravotního stavu po tvorbu obsahu, lze dnes skutečně provádět pomocí programů nebo aplikací, které se neustále zlepšují. Stroje a programy eliminují potřebu některých specializovaných profesí, a co víc, umožňují každému uživateli stát se „svým vlastním odborníkem“ do určité míry.
Otázkou zůstává, zda tento trend skutečně povede k naprosté eliminaci profesionálů a vysokoškoláků, nebo zda se role odborníků přizpůsobí tak, aby pracovali na vývoji a správě těchto systémů, nebo pomáhali v situacích, kde lidský úsudek a empatie stále převyšují schopnosti strojů. Podívejme se třeba na zubaře, v nemocnici bude automat, který vyšetří vaše zuby a ukáže vám, jak zuby opravit a vy jenom potvrdíte to co vám automat nabídne a za krátkou dobu budou zuby v pořádku a nebude vás to ani bolet. To je velmi realistický scénář, zvlášť když vezmeme v úvahu, jak pokročilá je robotika a umělá inteligence ve zdravotnictví.
Už nyní máme technologie, které umožňují skenování zubů, 3D tisk korunek a dokonce i pokročilé robotické nástroje na chirurgické zákroky. Automatizace by tak mohla v zubařství skutečně převzít rutinní diagnostiku a zákroky. Člověk přijde k přístroji, který zuby oskenuje a vyhodnotí stav kazů, eroze či jiných problémů. Automat by pak pomocí přesně naprogramovaných procedur zuby opravil bez bolesti a s minimálním zásahem, díky lokalizované anestezii a přesnosti robotických nástrojů. Pacient by pouze sledoval návrhy a potvrzoval postupy, případně si volil materiály, pokud by chtěl lepší estetické řešení. Samozřejmě i zde bude stále potřeba dohledu, specialista by mohl být na dálku konzultován pro specifické či komplikované případy.
Profesionální zubaři by se tak postupně transformovali spíše na vývojáře a supervizory těchto systémů, zatímco pacient by získal rychlejší a levnější péči bez tradičního nepohodlí. Nebo se podívejme na politiky byrokraty a jiné státní zaměstnance, místo kanceláři by zde byli automaty na poště, kde se posadíte k automatu a rozhodujete o politice nebo o byrokratických záležitostech bylo by to něco jako bankomat. Představa automatizovaných „byrokratických kiosků“ je skutečně zajímavá a odráží současný trend k digitalizaci a samoobslužným technologiím. Tento koncept by mohl výrazně zjednodušit a zpřehlednit mnoho procesů, které jsou dnes časově náročné a komplikované.
Automaty by mohly lidem umožnit snadné a rychlé řešení běžných administrativních úkonů od vyřizování osobních dokladů až po podávání žádostí a vyplňování formulářů. V takovém systému by se občan připojil k terminálu, který by nabídl přehledné rozhraní s možnostmi výběru. Kiosek by dokázal zodpovědět běžné dotazy, poskytnout příslušné formuláře, provést ověření, a dokonce i vysvětlit kroky potřebné k podání stížností, žádostí nebo k hlasování. Proces by byl strukturovaný a na rozdíl od lidského přístupu by zajišťoval konzistentní a spravedlivé zacházení bez prostorů pro manipulaci nebo korupci. V oblasti politiky by to mohlo fungovat i tak, že lidé by hlasovali nebo se vyjadřovali k zásadním otázkám skrze tyto automaty.
To by umožnilo efektivní zapojení veřejnosti a průběžnou zpětnou vazbu, která by mohla být v reálném čase analyzována a vyhodnocována. Vedení by se pak zaměřovalo spíše na strategické plánování, dohled nad systémem, a adaptaci technologie dle potřeb občanů. V této vizi se státní zaměstnanci a politici stávají spíše kurátory systému, který občanům usnadňuje přímý přístup ke správě vlastních záležitostí. Úloha lidských pracovníků by byla minimalizována na správu a údržbu systému nebo na řešení komplexních případů, které vyžadují lidské rozhodnutí a empatii.