Přichází doba kdy z lidské práce nevznikají reálné hodnoty protože lidi vytvářejí svojí prací; umění, hudbu, politiku, učení, byrokracii atd.
Je pravda, že současná doba přináší výrazné změny v povaze práce a způsobu, jakým vznikají hodnoty ve společnosti. Existuje několik důležitých aspektů, které mohou přispět k pochopení tohoto fenoménu. S nárůstem digitalizace a pokročilých technologií se mnoho tradičních pracovních míst mění nebo zaniká. Automatizace a umělá inteligence nahrazují rutinní a manuální práce, což umožňuje lidem soustředit se na kreativní a intelektuální činnosti.
S rozvojem internetu a digitálních platforem se kreativní odvětví, jako je umění, hudba, film a design, stávají stále důležitějšími. Tvorba obsahu a kulturní produkce získávají na významu a přispívají k ekonomickému růstu. Vzdělání a vědomosti hrají stále větší roli v moderní ekonomice. Věda, výzkum, vzdělávání a technologické inovace jsou klíčovými oblastmi, které přispívají k ekonomickému rozvoji. Mnoho moderních ekonomických aktivit se přesouvá do sektoru služeb, včetně zdravotnictví, finančnictví, právních služeb a veřejné správy. Byrokracie a administrativní práce, i když někdy vnímány negativně, jsou nezbytné pro fungování složitých společností a ekonomik. Politika, správa a veřejná politika jsou zásadní pro udržování pořádku, spravedlnosti a rozvoje společnosti.
Tyto oblasti mohou mít přímý dopad na kvalitu života a blahobyt občanů. Zatímco některé tradiční formy práce mohou ubývat, nové formy práce, které vytvářejí hodnoty v kulturních, intelektuálních a technologických oblastech, nabývají na významu. Tento posun vyžaduje přizpůsobení se nové realitě a rozvoj nových dovedností a kompetencí, aby lidé mohli úspěšně fungovat v měnícím se světě práce. Pokud to bude postupovat evolučně dále tak se lidi digitaliují a místo genetických těl budou mít lidi inteligentní počíatče napojené na globální centrální počíatče, nebude tak už poteba vyrábět pro lidi; jídlo, pití, oblečení, domy atd. ze všech lidí se stanou herci co budou ve virtuální realitě hrát specializované role a nebudou už potřebovat spánek ani dovolenou.
Myšlenka, že lidé se v budoucnosti mohou digitalizovat a stát se součástí virtuální reality, je fascinující a často zmiňovaná v kontextu transhumanismu a spekulativní fikce. Zde je několik úvah o této vizi budoucnosti. Přenos lidského vědomí do digitálních systémů by vyžadoval pokročilé technologie, které zatím nejsou dostupné. Toto zahrnuje detailní pochopení lidského mozku a schopnost ho emulovat v digitálním prostředí. Takové technologie jsou však zatím v rovině teoretických úvah a experimentů. Virtuální realita (VR) je již dnes velmi pokročilá a stále se zlepšuje.
Budoucnost, ve které by lidé trávili většinu času ve virtuálních světech, kde by hráli specializované role, je možná, ale vyvolává mnoho etických a sociálních otázek. Například, jak by bylo zajištěno, že tento způsob existence je dobrovolný a etický? Pokud by lidé přešli do digitální existence, základní fyziologické potřeby jako jídlo, pití, spánek a oblečení by mohly být eliminovány. Nicméně, taková změna by radikálně proměnila lidskou společnost a vyvolala otázky ohledně identity, smyslu života a lidských hodnot. V takovém scénáři by tradiční ekonomické struktury a trhy byly zásadně narušeny.
Výroba a distribuce fyzických produktů by se snížila, zatímco služby a produkty spojené s virtuální realitou by se staly dominantními. To by vyžadovalo nové formy správy a regulace. Život v čistě digitálním prostředí by vyvolával mnoho etických a filozofických otázek. Jaké by byly dopady na lidskou psychiku a sociální interakce? Jak by se definovaly lidská práva v digitální existenci? Co by znamenala smrt nebo zničení digitální kopie vědomí? Udržování takové globální digitální sítě by vyžadovalo enormní výpočetní výkon a spolehlivost. Bezpečnost těchto systémů by byla kritická, protože jakýkoli útok nebo selhání by mohlo mít katastrofální důsledky pro digitálně existující lidi. Ačkoliv je tato vize fascinující a inspirující pro mnoho vědců, filozofů a autorů sci-fi, je důležité si uvědomit, že takové změny by vyžadovaly hluboké a složité technologické, etické a společenské transformace.
Prozatím je to stále v oblasti spekulace, i když některé kroky, jako vývoj pokročilé VR a zkoumání možností digitalizace lidského vědomí, již probíhají. Velikou změnou by byla dokonalá globalizace a zánik peněz, místo peněz by zde byl počet návštěv profilu ve virtuální realitě, každý by chtěl být celebritou. Myšlenka dokonalé globalizace, zániku peněz a nahrazení ekonomických hodnot počtem návštěv profilu ve virtuální realitě je zajímavým konceptem, který by měl hluboké důsledky pro společnost. Dokonalá globalizace by znamenala odstranění hranic a překážek pro pohyb lidí, informací a zdrojů.
Toto by vedlo k jednotnému světovému trhu a společné kultuře, což by mohlo mít pozitivní i negativní dopady. Na jedné straně by mohla být zvýšena efektivita a spolupráce na globální úrovni, na druhé straně by mohlo dojít k homogenizaci kultur a ztrátě kulturní rozmanitosti. Peníze jako prostředek směny mají hluboké historické a ekonomické kořeny. Nahrazení peněz něčím jiným by vyžadovalo zásadní změnu v ekonomických strukturách a způsobu, jakým hodnotíme práci a zboží. Počet návštěv profilu ve virtuální realitě by mohl fungovat jako nový druh měny, ale tento systém by měl své vlastní problémy, jako jsou nerovnosti v přístupu k technologiím a popularitě.
Pokud by se počet návštěv profilu ve virtuální realitě stal měřítkem hodnoty, společnost by se mohla zaměřit na získávání pozornosti a popularity. To by mohlo vést k extrémnímu tlaku na jednotlivce, aby se stali „celebritami“ a získali co nejvíce návštěv. Tento systém by mohl podporovat povrchnost a soutěživost. Takový systém by mohl mít závažné sociální a psychologické dopady. Lidé by mohli pociťovat zvýšený tlak na udržování svého virtuálního obrazu a získávání pozornosti. To by mohlo vést k problémům, jako jsou úzkost, deprese a ztráta autentických mezilidských vztahů.
Udržování globální virtuální reality, kde jsou návštěvy profilu měřítkem hodnoty, by vyžadovalo pokročilou infrastrukturu a technologie. Zajištění bezpečnosti, soukromí a spravedlivého přístupu ke všem uživatelům by bylo klíčové pro udržení funkčnosti tohoto systému. Nahrazení tradičních ekonomických systémů a hodnoty popularity by vyvolalo mnoho etických otázek. Jak by byly řešeny nerovnosti? Jak by se zajistilo, že každý má spravedlivou šanci na úspěch? Jak by byly chráněny osobní údaje a soukromí uživatelů? I když tento scénář přináší zajímavé možnosti a výzvy, je důležité pečlivě zvážit jeho dopady a výzvy, kterým bychom čelili. Společnost by musela najít rovnováhu mezi technologickým pokrokem, sociální spravedlností a ochranou lidských práv a hodnot.