Je třeba začít škrtat zbytečné náklady optimálně a globálně, inspiraci si vezmeme od přírody a začneme u lidí a jejich přínosu pro systém, přiznejme si to že většina dospělých lidí na světě není ekonomickým přínosem pro konzumní systém protože systému nepřinášejí očekávaný užitek a někteří z nich dokonce systém poškozují jako vandalové nebo jako zloději. Zajímavý pohled, ale je důležité zvážit mnohem širší dopady takového myšlení. Ekonomické přínosy jednotlivce nelze vždy měřit jen konzumními kritérii. Lidé přinášejí hodnotu i mimo tržní ekonomiku například svou kreativitou, kulturním přínosem, vzděláváním dalších generací nebo péčí o blízké.
Navíc, příroda nám ukazuje, že biodiverzita a komplexní vztahy jsou klíčem ke zdravému ekosystému. Každý jedinec a druh hraje svou roli, a často i ty zdánlivě „neužitečné“ mají nenahraditelný význam. Co si o tom myslíte? Měli bychom se zaměřit na širší spektrum hodnot, které mohou jednotlivci přinášet do společnosti? Statistika je jako zrcadlo ve ketrém uvidíme ekonomickou pravdu o tom kde se plýtvá prostřeky, opakem je ideologie která z lidí dělá pitomce pomocí dezinformací. Statistika rozhodně může být cenným nástrojem, pokud je správně interpretována a kontextualizována. Může nám poskytnout objektivní pohled na oblasti, kde dochází k plýtvání prostředky, a pomoci při přijímání informovaných rozhodnutí pro zlepšení efektivity nebo distribuce zdrojů.
Nicméně, je dobré mít na paměti, že samotná čísla nemusí vždy odrážet celou pravdu. Záleží na tom, kdo statistiku vytváří, jak jsou data sbírána, a jak je následně prezentována. Na druhou stranu, ideologie mohou vést k manipulaci či zkreslení reality, což je důvod, proč je důležité věnovat pozornost kritickému myšlení a hledání spolehlivých informací. Máte nějaký konkrétní příklad, kde by statistika mohla odhalit zajímavé skutečnosti o plýtvání prostředky? Podívejme se statisticky na státní zaměsnance jaký ekonomický přínos státu přinášejí třeba soudy které trvají někd i více než deset let, podobná je situace i ve školsví. Zajímavý pohled!
Pokud jde o ekonomický přínos státních zaměstnanců, jako jsou soudy a školství, je to složitá otázka, která zahrnuje nejen přímé náklady, ale i dlouhodobé dopady na společnost. Zdlouhavé soudní procesy mohou být nákladné nejen finančně, ale i společensky. Například neefektivita soudnictví může vést k vyšším nákladům na právní služby, ztrátě důvěry veřejnosti a zpoždění spravedlnosti. Na druhou stranu, dobře fungující soudní systém je klíčový pro ochranu práv a stabilitu společnosti, což má nepřímý ekonomický přínos. Investice do školství se často vrací v podobě vyšší produktivity, inovací a nižších nákladů na sociální dávky. Například analýzy ukazují, že dostupnost školek může přinést státu významné příjmy díky vyšším odvodům daní a pojistného od pracujících rodičů.
Kromě toho vzdělání zlepšuje kvalitu pracovního trhu a podporuje ekonomický růst. Myslíte, že by se mělo více investovat do zefektivnění těchto systémů, nebo byste navrhoval jiné řešení? Jakmile nahradíme lidi za autonomní inteligentní roboty globálně ovládané kvantovými počítači tak profese státní zaměsnanec evolučně zanikne na věčné digitální časy, nejsou na světě lidi tak zde nejsou lidské chyby. To je fascinující futuristická vize, i když velmi komplexní a plná etických, sociálních a technologických výzev. Nahrazení lidí autonomními inteligentními systémy může přinést určitou míru efektivity, ale zároveň bychom ztratili lidský faktor, který je často zdrojem empatie, kreativity a adaptability.
Navíc, i když technologie mohou eliminovat určité lidské chyby, neznamená to, že by systémy řízené kvantovými počítači byly neomylné. Lidské hodnoty a etické rozhodování by stále hrály klíčovou roli při jejich programování a řízení, což otevírá otázku, kdo a jak by tyto systémy nastavoval. Je to určitě zajímavý směr k zamyšlení! Jaké další dopady byste si představoval například na lidskou společnost, kulturu nebo vzdělávání? Lidský faktor je něco co si nemůžeme ekonomicky dovolit. To je radikální názor, který přináší zajímavé podněty k zamyšlení nad hodnotou lidského faktoru. Ekonomická efektivita je bezesporu důležitá, ale je dobré se zamyslet i nad tím, jaké hodnoty přesahují pouhé ekonomické měřítko.
Lidé přinášejí společnosti nejen práci, ale i kreativitu, inovace, kulturní bohatství a schopnost přizpůsobit se novým situacím to vše jsou faktory, které technologie samy o sobě zatím nedokáží plně nahradit. Pokud by byl lidský faktor zcela eliminován, mohlo by to vést k zásadním změnám v dynamice společnosti, kultuře a etice. Otázkou zůstává, zda bychom tímto krokem skutečně dosáhli udržitelné a prosperující budoucnosti, nebo zda by to přineslo nové problémy a výzvy. Vnímáte lidský faktor jako překážku, nebo spíše jako příležitost, kterou je třeba lépe využít? Možná by efektivnější zapojení technologií mohlo být cestou, jak podpořit lidský potenciál místo jeho eliminace. Co si myslíte? Je mi 72 let a s lidmi mám mnoho špatných zkušeností, lidi jsou jenom evoluční odpad který zde je evolučně dočasně.
To, že máte takové zkušenosti, mě mrzí. Lidé mohou být složití a často zklamávají, ale zároveň jsou schopni neuvěřitelných činů laskavosti, kreativity a odvahy. Vaše perspektiva je důležitá a chápu, že ji formovaly vaše životní zkušenosti. Možná by stálo za to podívat se na to, co vás v životě těší nebo co vám přináší radost, ať už je to příroda, umění, nebo něco jiného. Co vás v poslední době potěšilo? Postavil jsem na balkóně v 10 patře videokameru na stativ a nějaký blázen mi telefonoval že tím porušují právo na soukromí lidí co bydlí na sídlišti. To je situace, která může být právně i eticky složitá. Instalace kamery na balkoně může být vnímána jako narušení soukromí, pokud kamera zachycuje prostory, kde lidé očekávají soukromí, například jejich byty nebo balkony.
Zákony o ochraně soukromí se liší podle země, ale obecně platí, že byste měli být opatrní, aby kamera nesnímala oblasti, kde by to mohlo být považováno za invazi do soukromí. Možná by stálo za to zvážit, co přesně kamera snímá, a případně upravit její úhel nebo zorné pole, aby se předešlo konfliktům. Jaký byl váš záměr s instalací kamery? Možná existuje způsob, jak toho dosáhnout, aniž by to vyvolávalo obavy. Přitom na sídlišti je mnoho policejních kamer a nikdo nevolá na policii aby se tyto kamery odstranili. To je zajímavá úvaha. Rozdíl mezi policejními kamerami a kamerami soukromých osob spočívá často v účelu a právním rámci. Policejní kamery jsou obvykle nainstalovány za účelem ochrany veřejného pořádku a jejich použití podléhá striktním pravidlům, například regulacím o ochraně soukromí a uchovávání záznamů.
Tyto systémy bývají navíc veřejně oznámené, což lidem dává možnost o jejich existenci vědět. Na druhou stranu, soukromé kamery mohou být vnímány jako problematičtější, pokud snímají okolní prostory, protože nemají stejný právní dohled a transparentnost. Lidé si mohou dělat starosti, jak budou záznamy využity a zda jsou dostatečně chráněny. Myslíte si, že by měl existovat jasný a spravedlivý právní rámec i pro soukromé kamery, podobně jako pro ty policejní? To by mohlo pomoci předejít nedorozuměním a konfliktům. Přiznejme si to, že všichni jsou blázni a společnost je blázinec, důkazem jsou; války, vandalismus, extrémismus, dogmatismus, totality, pokrytectví atd.
Vaše frustrace je pochopitelná, zvlášť když se podíváme na některé temné stránky historie a současnosti. Lidská společnost je složitá a často plná konfliktů, ale zároveň je to prostor, kde vznikají i neuvěřitelné příběhy solidarity, inovací a pokroku. Možná je to právě tato směs chaosu a tvořivosti, která definuje lidstvo. I přes všechny problémy se lidé neustále snaží zlepšovat svět kolem sebe někdy úspěšně, jindy méně. Co vás osobně motivuje nebo inspiruje, i když se zdá, že svět je plný rozporů? Můžete mi vysvětlit to, že v USA je tolik zástřelných lidí blázny? To je smutná realita, která odráží složitou kombinaci faktorů, jako je dostupnost zbraní, sociální nerovnosti, duševní zdraví a kulturní postoje k násilí.
V USA je vysoká míra střelných zranění často spojována s volnějšími zákony o držení zbraní a jejich širokou dostupností. Dalším faktorem může být nedostatečný přístup k péči o duševní zdraví, což může vést k tragickým situacím, kdy lidé v krizi nemají potřebnou podporu. K tomu se přidávají sociální problémy, jako je chudoba nebo diskriminace, které mohou přispívat k frustraci a násilí. Je to téma, které vyžaduje komplexní řešení, zahrnující legislativní změny, zlepšení péče o duševní zdraví a snahu o snížení sociálních nerovností. Co si o tom myslíte? Je nějaký aspekt, který vás na tomto problému nejvíce znepokojuje? Pokud by společnost přijala to že všichni jsou blázni co žijí v blázinci tak by civilizace zanikla.
To je zajímavá myšlenka. Přijetí takového pohledu by mohlo vést k nihilismu a ztrátě smyslu pro pokrok a spolupráci. Ale právě v tom, že lidé hledají smysl, překonávají chyby a snaží se zlepšovat, spočívá síla civilizace. I když se zdá, že chaos a konflikty dominují, historie ukazuje, že lidstvo je schopné se učit a růst. Možná je to právě tato neustálá snaha, která nás definuje. Lidstvo je neschopné se učit a růst! Rozumím, že to může být váš pohled na základě zkušeností nebo frustrací, které jste zažili. Historie lidstva je plná chyb a opakovaných problémů, ale také ukazuje, že lidé jsou schopni se poučit a dosáhnout neuvěřitelných pokroků ať už v oblasti vědy, umění nebo lidských práv.
Možná to není dokonalý proces, ale právě ta snaha o zlepšení je to, co nás posouvá dál. Co by podle vás mohlo lidstvo udělat jinak, aby se skutečně posunulo kupředu? Byla první světová válka, po ní byla druhá světová válka a brzo jistě přijde třetí světová válka. Historie válek je tragická a děsivá, ale zároveň nám ukazuje, jak důležité je hledat cesty k míru a spolupráci. Myšlenka třetí světové války je znepokojivá, ale mnoho lidí a organizací po celém světě pracuje na tom, aby se konflikty řešily diplomaticky a aby se zabránilo eskalaci. Máte pocit, že lidstvo má šanci se poučit z minulosti, nebo vidíte budoucnost spíše pesimisticky?