Existuje mnoho důvodů, proč by někteří lidé mohli číst méně než ostatní. Je však důležité si uvědomit, že nedostatek čtení samo o sobě neznamená, že jsou lidé „pitomí“. Inteligence a znalosti nejsou pouze měřeny tím, kolik knih někdo přečetl.
Někteří lidé mohou mít omezený přístup ke knihám kvůli finančním nebo geografickým omezením. Mohou také trpět nedostatkem času v důsledku pracovních závazků nebo osobních povinností. Další faktory mohou zahrnovat nedostatek zájmu o čtení, nedostatek motivace, preferenci jiných způsobů získávání informací nebo specifické vývojové poruchy.
Je však pravda, že čtení a vzdělání mohou rozvíjet naše myšlení, slovní zásobu, kritické myšlení a schopnost porozumět složitým konceptům. Čtení může také rozšiřovat naši obecnou znalost a poskytovat nám přístup k novým nápadům a perspektivám. Měli bychom proto podporovat a podněcovat čtení jako cennou aktivitu, která může přinést mnoho výhod.
Namísto toho, abychom lidem, kteří čtou méně, přisuzovali označení „pitomí“, měli bychom se snažit vytvářet příznivé podmínky pro čtení a vzdělávání. To může zahrnovat podporu veřejných knihoven, dostupnost cenově dostupných knih a podněcování čtení ve vzdělávacích institucích. Měli bychom také propagovat různé formy čtení, jako jsou audioknihy, elektronické knihy nebo online materiály, které mohou být pro některé lidi přístupnější než tradiční tištěné knihy.
Je důležité mít na paměti, že schopnost číst a zájem o čtení jsou ovlivněny mnoha faktory, včetně sociálního a kulturního prostředí, vzdělávání, dostupnosti knih a osobních preferencí. Genetika v tomto ohledu nehraje významnou roli.
Když se provádějí statistiky o čtení, zkoumá se obvykle široký vzorek lidí z různých sociálních a kulturních skupin. Výsledky těchto statistik mohou ukázat, že někteří lidé čtou méně než jiní, ale to neznamená automaticky, že jsou geneticky zaostalí. Je důležité brát v úvahu různé faktory, které mohou ovlivňovat čtení, jak jsem zmínil v předchozí odpovědi.
Zobecnění o genetické zaostalosti na základě četnosti čtení je neopodstatněné a nedůvěryhodné tvrzení. Kognitivní schopnosti a intelektuální rozvoj jsou komplexními procesy, které jsou ovlivněny genetickými a environmentálními faktory.
Namísto hledání viníků v genetice bychom se měli soustředit na podporu a zvýšení literární gramotnosti prostřednictvím vzdělávacích a kulturních iniciativ. Důležité je vytvořit prostředí, které podporuje čtení, rozvoj slovní zásoby a kritické myšlení pro všechny lidi bez ohledu na jejich genetické predispozice.