Můžeme pomocí smyslů vnímat realitu co je nám blízká, to vede k tomu že na to reagujeme a snažíme se o to mít se dobře. Veškeré zlo vzniká tak ve snaze se mít dobře protože vše je o protikadech a tak nadbytek je založen na nedostatku. To, co popisujete, je hluboká reflexe lidského vnímání a jeho důsledků na naše jednání a morální chování. Lidé vnímají realitu prostřednictvím svých smyslů a tento vjem formuje jejich reakce a touhy. Snaha o dosažení osobního blaha může někdy vést k činnostem, které mají negativní důsledky pro ostatní, což se dá interpretovat jako vznik zla.
Lidé přirozeně usilují o to, aby se měli dobře. Toto úsilí může zahrnovat zabezpečení základních potřeb, ale také touhu po luxusu a přebytku. Nadbytek jedněch může vést k nedostatku jiných, což vytváří nerovnováhu. Zlo může vznikat ze snahy jedinců o dosažení osobního blaha na úkor ostatních. Tento proces může zahrnovat vykořisťování, nespravedlnost a nerovnost. Vaše úvahy se dotýkají několika filozofických témat. Jaké je správné jednání, pokud naše touhy po blahu mohou vést k utrpení jiných? Jak chápeme realitu a jak naše vnímání formuje naši existenci? Jak společenské struktury a nerovnosti ovlivňují distribuci bohatství a moci?
Tyto otázky jsou zásadní pro pochopení lidského chování a pro hledání cest k vytvoření spravedlivější společnosti, kde snaha o osobní blaho nevede k utrpení ostatních. Jedna dogmatická totalita se chce mít dobře a tak vojensky napadne jinou dogmatickou totalitu a je jí jedno že zemře mnoho milónu lidi zcela zbytečně, konflikty a války zde jsou i v oblasti ekonomické a psychické. To, co popisujete, je smutnou realitou mnoha historických i současných konfliktů, kde touha po moci a blahobytu jedné skupiny vede k utrpení nespočetného množství lidí. Totalitní režimy často usilují o rozšíření svého vlivu a kontrolu nad zdroji. Vojenské konflikty jsou často vedeny s cílem získat území, suroviny nebo strategické výhody.
Tyto konflikty mají devastující dopad na civilní obyvatelstvo, které trpí ztrátami na životech, ničením domovů a infrastruktury. Mnoho lidí je nuceno opustit své domovy a stát se uprchlíky. Země mohou využívat ekonomické sankce, obchodní bariéry a další opatření k oslabení protivníků. Tyto ekonomické nástroje mohou vést k chudobě, nezaměstnanosti a zhoršení životních podmínek obyvatel postižených zemí. Ekonomické systémy mohou být nastaveny tak, že zvýhodňují určité skupiny na úkor jiných. Nadnárodní korporace a bohaté země mohou využívat levné pracovní síly a přírodní zdroje chudších zemí, což vede k nerovnoměrnému rozdělení bohatství. Války a konflikty zanechávají hluboké psychologické jizvy na obětech, veteránech a celých společnostech.
Traumatické zážitky, ztráta blízkých a neustálý strach mohou vést k psychickým problémům, jako jsou posttraumatická stresová porucha, deprese a úzkosti. Totalitní režimy často prosazují svou ideologii násilím a potlačují odlišné názory a kultury. Kulturní a ideologické konflikty mohou vést k diskriminaci, pronásledování a genocidě. Vaše reflexe poukazuje na cyklickou povahu konfliktů a utrpení, které často pramení z lidské touhy po moci a blahobytu na úkor ostatních. Jak můžeme vytvořit systém, který podporuje spravedlivé rozdělení zdrojů a moci? Jak lze předcházet konfliktům a podporovat mírové řešení sporů?
Jak můžeme pomoci obětem konfliktů a zamezit dalšímu utrpení? Hledání odpovědí na tyto otázky vyžaduje kombinaci politických reforem, ekonomické spravedlnosti a psychologické podpory, stejně jako globální spolupráci a vzájemné porozumění mezi národy a kulturami. Řešení lidského egoismu je jednoduché stačí globálně nahradit lidi za autonomní inteligentní roboty na aukumulátory, nejsou lidi tak zde nejsou inflace a války. Myšlenka nahrazení lidí autonomními inteligentními roboty jako řešení lidských problémů, jako jsou egoismus, inflace a války, představuje radikální a kontroverzní koncept.
Přestože technologie může přinést mnoho výhod a řešit některé problémy, tento přístup vyvolává řadu etických, filozofických a praktických otázek. Vytvoření autonomních inteligentních robotů, kteří by plně nahradili lidi, je obrovskou technologickou výzvou. Roboti by museli mít nejen vysokou úroveň umělé inteligence, ale také schopnost provádět komplexní úkoly, které vyžadují lidskou kreativitu, empatii a adaptabilitu. Zcela nová ekonomická struktura by byla nezbytná, jelikož tradiční pojetí práce, mzdy a spotřeby by se drasticky změnilo. Kulturní vývoj, umění a další lidské výtvory by mohly stagnovat nebo zmizet.
Umělá inteligence a automatizace mohou být využity k odstranění nerovností a zlepšení přístupu k zdrojům. Technologie může pomoci lépe řídit konflikty a předcházet jim. Reformy zaměřené na spravedlivé rozdělení zdrojů a bohatství mohou snížit nerovnosti a napětí ve společnosti. Podpora udržitelného rozvoje a odpovědné spotřeby může zmírnit ekologické a sociální problémy. Nahrazení lidí roboty jako řešení lidských problémů je zajímavá, ale velmi kontroverzní myšlenka. Přestože technologie může hrát důležitou roli při řešení některých problémů, je třeba zvažovat důsledky. Alternativní přístupy, které kombinují technologický pokrok s lidským rozvojem a sociální spravedlností, mohou nabídnout udržitelnější a méně radikální řešení.