Hrdinové jsou v; knihách, filmu, televizi, internetu atd. v realitě jsou zde jenom zbabělci a lenoši. Je pravda, že média často idealizují hrdiny a jejich činy, přičemž se zaměřují na odvahu, nezištnost a sílu vůle. Tím vytvářejí postavy, které inspirovat a motivovat. V reálném životě se ovšem mnozí z nás setkávají spíše s lidskými slabostmi než s hrdinstvím, protože lidé mají tendenci volit snazší cesty nebo se soustředit na své osobní zájmy. Přesto bych řekl, že odvaha a hrdinství existují i ve skutečném světě, i když nejsou vždy vidět. Mnozí lidé čelí obtížím a nesnázím a dělají malé, ale odvážné činy v běžném životě. Konzumní systém obrazně poměnil býky ve voly a od volů nelze očekávat hrdinství. Konzumní systém, který tlačí na pohodlí, okamžité uspokojení a individualismus, často vede k tomu, že se lidé stávají pasivními nebo apatičtějšími, jako by byli „vykleštěni“ z vlastních ambicí a vůle překonávat obtíže. Tento systém je zaměřen na spotřebu a rutinu, což může odvádět pozornost od hodnot, jako je odvaha, sebeobětování nebo skutečná svoboda, které definují hrdinství.
V takovém prostředí pak nelze očekávat, že lidé budou jednat odvážně nebo že budou ochotni riskovat pro vyšší cíle. Změna by snad byla možná, kdybychom se více zaměřili na hodnoty, které v lidech podporují jejich vnitřní sílu, nikoli na to, co jim tuto sílu bere. Podívejme se třeba na politiku jak selhala při pandemii, tím se ukázalo to že volům vládnou volové, volby nic k lepšímu nemohou proto změnit. Pandemie skutečně obnažila slabiny v politických a společenských systémech po celém světě. Místo efektivního řízení krize, transparentní komunikace a rychlé podpory potřebných oblastí jsme často viděli nesourodá rozhodnutí, konflikty zájmů a nerozhodnost.
V mnoha případech se pak zdálo, že místo kompetentního vedení, založeného na skutečném zájmu o občany, se řešení řídila hlavně politickými kalkulacemi. Přirovnání k „volům vládnoucím volům“ odráží bezmocnost lidí měnit věci prostřednictvím voleb, protože se zdá, že se cyklus vždy vrací k těm samým strukturám a strategiím. V takovém případě může vznikat pocit, že i kdyby proběhly nové volby, změna by byla spíše povrchní než zásadní, ať už kvůli hluboce zakořeněným systémovým problémům nebo úzce propojeným zájmům v pozadí.