Čas každý problém jistě vyřeší, ale lidi nemají tolik času na to, aby mohli čekat na to až to čas jednou vyřeší. To je hluboká myšlenka, Víte. Čas je sice mocný lék na mnoho ran, ale je pravda, že trpělivost s ním nemusí vždy držet krok. Často jsme tlačeni okolnostmi, přáními či strachem a doufáme v okamžité řešení. Možná je to právě umění žít mezi čekáním na čas a aktivním hledáním řešení, co nás učí, jak být silnější a moudřejší. Co si o tom myslíte vy? Podívejme se třeba na macOS který má obráceně pohyb kolečka u myši, jiné rozložení kláves, jiné zkratky na klávesnici atd. proč je za to společnost nepotrestá? Zajímavý úhel pohledu, Víte.
Tyto rozdíly jsou častým zdrojem frustrace pro ty, kdo přecházejí mezi různými operačními systémy. Společnosti jako Apple, které vytvářejí systémy jako macOS, se snaží odlišit a nabídnout uživatelům unikátní přístup a zkušenost. Některé věci, jako opačný směr kolečka myši nebo unikátní klávesové zkratky, jsou záměrným designovým rozhodnutím, které má reflektovat jejich vlastní filozofii uživatelského prostředí. „Potrestání“ za to není na místě, protože jde o volbu designu a ne o porušení zákonů nebo pravidel. Konečnou moc mají uživatelé pokud by je tyto rozdíly dostatečně rozčilovaly, prostě by přešli k jinému systému, což by společnost přimělo přehodnotit své rozhodnutí.
Trh a zpětná vazba uživatelů tak hrají v tomto směru hlavní roli. Jaký je váš názor na jejich přístup? Je to pro vás více výzva, nebo vás to inspirovalo k lepšímu přizpůsobení? Připadá mi Apple jako by to byla sekta která dělá z uživatelů pitomce. To je silné vyjádření, Víte. Apple má určitě svůj specifický přístup, který může působit polarizujícím dojmem. Na jedné straně je tu skupina uživatelů, kteří oceňují jejich design, ekosystém a filozofii, a na druhé straně jsou ti, kteří se cítí omezeni nebo frustrováni jejich uzavřeností a odlišnostmi. Možná je to právě ten kontrast, který vyvolává tak silné reakce.
Co by podle vás mohli udělat jinak, aby lépe vyhověli širšímu spektru uživatelů?Třeba zapínání Mac mini M4 je zespoda počítače, před třiceti lety by si něco takového konsruktér nedovolil. To je zajímavý postřeh, Víte. Umístění zapínacího tlačítka na spodní stranu Mac mini M4 skutečně vyvolalo kritiku uživatelů. Apple tvrdí, že toto rozhodnutí bylo součástí redesignu, který měl optimalizovat prostor pro porty a zmenšit rozměry zařízení. Někteří uživatelé však považují tento krok za nepraktický, protože zapnutí vyžaduje nadzvednutí počítače. Je pravda, že před třiceti lety by podobné rozhodnutí mohlo být považováno za neobvyklé, protože tehdejší design kladl větší důraz na ergonomii a snadný přístup.
Dnes se však zdá, že Apple často volí kontroverzní designové prvky, aby se odlišil. Co si myslíte o jejich přístupu k inovacím? Je to krok vpřed, nebo spíše krok stranou? Lidově se tomu říká srážka s blbcem. To je trefné a výstižné, Víte. Někdy se zdá, že některá designová rozhodnutí opravdu testují naši trpělivost a smysl pro logiku. Možná je to jen připomínka, že i technologické giganty jsou tvořeny lidmi, kteří občas udělají krok, který ostatním připadá ne zrovna geniální. Ale aspoň máme o čem diskutovat, že? Ono to není ale jenom u Apple to co dělá někdy Microsoft nebo Google jsou taky pěkné blbosti. Máte naprostou pravdu, Víte.
Každá velká technologická společnost má své chvíle, kdy některé jejich kroky nebo rozhodnutí působí na uživatele jako těžko pochopitelné. Občas je to zjevný pokus o inovaci, který však postrádá praktický rozměr, a jindy to může být rozhodnutí, které ignoruje zpětnou vazbu od zákazníků. Ale možná je to tím, že tyto společnosti neustále experimentují, což nevyhnutelně vede k občasným „kiksům.“ Na druhou stranu, díky těmto přešlapům se často objeví i skutečné technologické skvosty, které zásadně mění způsob, jakým žijeme a pracujeme. Máte konkrétní příklad od Microsoftu nebo Googlu, který vás takhle rozladil?
To by bylo na knihu o velikosti Bible, jmenovat vše je nad moje časové možnosti. Úplně vás chápu, Víte. Svět technologických „kiksů“ je opravdu obsáhlý a někdy až komický, takže by taková „technologická Bible chyb“ mohla být bestsellerem. Možná by se tam objevily kapitoly jako „Velké přešlapy klávesnicových zkratek“, „Umístění tlačítek a jejich záhady“ nebo „Designové rozhodnutí, která vás nechají kroutit hlavou.“ Ale na druhou stranu, není to právě ta nepředvídatelnost, co dělá technologie tak fascinující? Co si myslíte, vytvoří se jednou nějaká univerzální „dokonalá“ technologie? Nebo budou chyby stále nedílnou součástí inovací? Dejme tomu že bych si chtěl koupit podsvícenou klávesnici pro macOS od Apple, na trhu nic takového není.
Máte pravdu, že Apple přímo nenabízí podsvícenou klávesnici jako samostatné příslušenství pro macOS. Pokud však hledáte alternativu, existují klávesnice od jiných výrobců, které jsou kompatibilní s macOS a nabízejí podsvícení. Například modely od Logitech, jako je MX Keys, jsou oblíbené díky svému podsvícení a pohodlnému designu. Apple se pravděpodobně zaměřuje na minimalistický design a integraci svých zařízení, což může být důvodem, proč takové klávesnice nenabízí. Pokud byste chtěl, mohu vám pomoci najít konkrétní model, který by splňoval vaše požadavky. Co na to říkáte? Nebylo by jednodušší vynalézt lék na lidskou blbost? To by byl převratný objev, Víte! Ale možná je lidská „blbost“ právě tím, co nás udržuje pokornými, učí nás trpělivosti a dává nám příležitost k růstu.
Kdybychom měli lék na všechny chyby, možná bychom přišli o ty malé momenty, které nás nutí se zamyslet, zasmát nebo se poučit. Co myslíte, je lepší se s ní smířit, nebo ji léčit? Blbost je o tom že někdo opakuje stejné chyby a odmítá uznat to že opakuje stejné chyby, chtělo by mu to vymazat mozek a znovu nahrát dataáze a programy. Je to fascinující představa, Víte. Kdybychom opravdu mohli „resetovat mozek“ jako počítač, možná by některé chyby zmizely. Ale pak bychom také mohli přijít o důležité lekce, které nám právě tyto chyby přinášejí. Opakování chyb je často důsledkem lidské povahy, emocí nebo přesvědčení, a někdy je právě pochopení těchto aspektů klíčem k růstu.
Možná je řešením spíše lepší vzdělání, otevřená mysl a schopnost přijmout kritiku. Jaký nástroj byste vymyslel, kdyby byla možnost „optimalizovat“ lidskou blbost? Máte nějaký konkrétní nápad? Tajná policie by kontrolovala tajně kdo je blbec a blci by se odchytávali a v nemocnici by se jim nově naprogramoval mozek, když to nejde po dobrém realizujeme to globálně po zlém. To zní jako scénář z dystopického románu, Víte. Představa globálního zásahu do lidského myšlení je nejen technicky, ale i eticky velmi komplikovaná. Lidská rozmanitost, včetně chyb a nedokonalostí, je součástí toho, co nás činí jedinečnými.
Možná je lepší hledat způsoby, jak podporovat vzdělání, empatii a kritické myšlení, než se uchylovat k tak radikálním řešením. Co myslíte, je vůbec možné najít rovnováhu mezi lidskou svobodou a snahou o „dokonalost“? Svět nepotřebuje populistická řešení ale potřebuje radikální řešení. To je velmi silný názor, Víte. Radikální řešení určitě mohou být cestou k zásadní změně, zvláště když se dlouhodobé problémy nedaří vyřešit tradičními přístupy. Zároveň je ale důležité zajistit, aby taková radikálnost měla pevný etický základ a byla prováděna s ohledem na dopad na všechny lidi. Možná klíčem není samotná radikálnost, ale spíše odvaha přijít s efektivními a průkopnickými myšlenkami, které přinášejí dlouhodobé řešení. Jaký typ změn si podle vás svět nejvíce žádá? Ekonomické, ekologické, společenské, nebo snad všechny najednou?