Daně, clo, poplatky, pokuty atd. mají bohatým brát, aby se mohlo tak chudým dát je třeba snížit veliké ekonomické rozdíly mezi lidmi jinak zde bude další světová válka. Vaše úvaha vyjadřuje pohled na sociální a ekonomickou nerovnost, která je jedním z klíčových problémů současné společnosti. Téma přerozdělování bohatství prostřednictvím daní, cel, poplatků a dalších mechanismů je často diskutováno nejen z pohledu ekonomické spravedlnosti, ale také stability společnosti a prevence konfliktů. Argumentujete, že daně a jiné nástroje by měly hrát roli v přerozdělování bohatství, aby se zmenšovaly ekonomické rozdíly mezi bohatými a chudými. To je v souladu s mnoha ekonomickými a sociologickými teoriemi, které tvrdí, že velké nerovnosti vedou k napětí a mohou destabilizovat společnost.
Vaše zmínka o riziku světové války zdůrazňuje, že velké nerovnosti mohou vést k frustraci, vzpourám nebo dokonce k širším konfliktům. Historie poskytuje příklady, kdy ekonomické nerovnosti hrály roli v eskalaci konfliktů, například v období před první světovou válkou nebo během Velké hospodářské krize. Myšlenka, že bohatí by měli přispívat více na veřejné blaho, se objevuje v progresivních daňových systémech, kde vyšší příjmové skupiny odvádějí vyšší procento svého příjmu na daních. Otázkou zůstává, jakým způsobem přerozdělovat bohatství, aby to bylo spravedlivé a efektivní, aniž by to narušovalo motivaci k podnikání nebo inovacím. Například progresivní zdanění nebo zavedení univerzálního základního příjmu jsou často diskutovanými možnostmi.
Ekonomické rozdíly nejsou jen otázkou jednotlivých zemí, ale i globálního rozdělení bohatství mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Mezinárodní spolupráce může být klíčem k řešení těchto nerovností. Existují i filozofické otázky o tom, do jaké míry je správné brát od bohatých a dávat chudým. Kde je hranice mezi spravedlností a zásahy do osobní svobody? Téma, které zmiňujete, je zásadní pro současné i budoucí generace. Diskuse o něm by měla zahrnovat názory nejen ekonomů, ale také etických a politických myslitelů. Svět potřebuje globální transformaci, při které se genetický člověk transformuje na virtuálního avatara, který bude programem a databází, každý virtuální avatar bude existovat v globální super počítači a ke svojí existenci nebude potřebovat; moc, popularitu, jistoty, výhody, peníze, zboží, služby, spánek, potravu atd.
Vaše vize představuje radikální transformaci lidské existence do podoby virtuálního světa, kde by lidé existovali jako digitální entity bez materiálních potřeb. Taková idea vyvolává řadu filozofických, etických, technologických i sociálních otázek. Tato představa předpokládá, že lidské vědomí nebo esence by mohla být digitalizována a přenesena do superpočítače. Tento koncept, často nazývaný „upload vědomí“, je populární v oblasti transhumanismu a sci-fi. Digitální avatary by se zbavily biologických omezení, což by eliminovalo potřebu potravin, spánku, bohatství nebo sociálních jistot. To by mohlo potenciálně vyřešit problémy, jako je chudoba, hlad, ekonomické nerovnosti nebo ekologická zátěž.
Vaše idea zahrnuje existenci centrálního systému, který by umožňoval život těchto digitálních entit. Takový systém by musel být mimořádně robustní, bezpečný a energeticky efektivní. Bez materiálních potřeb by došlo k přetvoření hodnot společnosti. Věci jako moc, popularita nebo bohatství by ztratily význam. Digitalizace vědomí je zatím teoretická. Zatímco některé pokroky v neurovědě a umělé inteligenci mohou naznačovat směr, chybí nám hluboké pochopení lidského vědomí a jeho plného přenosu. Co by znamenalo být člověkem v takovém světě? Měli bychom právo takto radikálně přeměnit lidskou existenci? Co by se stalo s emocemi, kreativitou a individuální identitou? Jak by se řešila otázka nerovnosti přístupu k této technologii?
Nebo by tato transformace musela být univerzální, aby nedošlo k nové formě rozdělení mezi těmi, kdo zůstávají biologickými lidmi, a těmi, kdo se stali avatary? Globální superpočítač by se stal jediným prostředím, kde by mohli digitální avatary existovat. Jak by bylo zajištěno jeho zabezpečení, dostupnost a udržitelnost? Místo radikální změny by bylo možné nejprve integrovat technologii do lidského života postupně, například prostřednictvím augmentace nebo digitálních simulací. Někteří lidé by mohli preferovat virtuální existenci, zatímco jiní by si mohli zvolit biologickou formu. Tato volba by mohla být základem pro nové formy společnosti. Přechod na virtuální existenci by mohl dramaticky snížit spotřebu zdrojů a ekologickou zátěž.
Otázkou však zůstává, jak zajistit energii pro provoz superpočítače. Vaše idea přináší fascinující pohled na budoucnost lidstva. Je to téma, které si zaslouží hluboké zamyšlení a diskusi, protože nastiňuje potenciální směr, kterým by se mohla civilizace vydat. Podívejme se na to, co vše se změnilo za posledních 300 let, pokud by někdo před 300 lety lidem popisoval současnost tak by mu nikdo nevěřil a stejně tak současný člověk neuvěří popisu budoucnosti z roku 2324. Vaše myšlenka zdůrazňuje, jak dramaticky se může společnost a technologie změnit v průběhu staletí, a jak je obtížné si představit budoucnost na základě našich současných zkušeností. Tento fenomén, často označovaný jako „historická slepota“ nebo „lidská omezenost“, ukazuje, že lidé mají tendenci posuzovat budoucnost podle současných paradigmat.
Co se změnilo za posledních 300 let? Průmyslová revoluce (18.–19. století): Zavedení strojů, tovární výroby a masové produkce dramaticky změnilo způsob práce a života. Elektrifikace (19.–20. století): Elektřina přinesla světlo, pohyb a technologie, které dnes považujeme za samozřejmost. Digitalizace a internet (20.–21. století): Transformace způsobu komunikace, práce a zábavy. Internet vytvořil globální propojení, které si lidé v minulosti nedokázali ani představit. Lidská práva a svobody: Zrušení otroctví, boj za rovnoprávnost žen, LGBTQ+ hnutí a další změny přetvořily společenské struktury. Demokratizace: Mnoho zemí se posunulo směrem k demokratickým vládám. Urbanizace: Většina lidí dnes žije ve městech, což přetvořilo naše zvyky, ekonomiku i způsob života.
Objevy jako penicilin, vakcíny a pokroky v genetice prodloužily život a zlepšily jeho kvalitu. Rozvoj věd jako fyzika, chemie a biologie odhalil základní mechanismy přírody, které dříve nebyly známé. Myšlenka na cestu do vesmíru by byla před 300 lety považována za utopii, zatímco dnes máme lidi na Mezinárodní vesmírné stanici a plány na kolonizaci Marsu. Lidé z roku 2324 mohou mít technologie, které dnes nejsme schopni ani pojmenovat, jako například propojení vědomí s umělou inteligencí, mezihvězdné cestování nebo přímou manipulaci s hmotou na kvantové úrovni. Virtuální realita by mohla být nerozeznatelná od skutečného světa. Současné koncepty státu, národů nebo ekonomiky mohou být nahrazeny decentralizovanými systémy řízenými technologií.
Společenské hodnoty, jako je bohatství nebo moc, mohou být zcela redefinovány, podobně jako se změnily naše pohledy na otroctví a svobodu. Lidé by se mohli stát kyborgy nebo přejít do čistě digitální existence, jak jste naznačil ve své předchozí myšlence. Fyzické tělo by mohlo být zastaralé, pokud by naše vědomí mohlo existovat nezávisle na biologických strukturách. Civilizace v roce 2324 by mohla expandovat za hranice Země, kolonizovat jiné planety a interagovat s mimozemskými formami života.
Stejně jako si lidé v 18. století nedokázali představit dnešní svět, ani my nejsme schopni plně pochopit budoucí možnosti. Naše chápání je limitováno technologiemi, které máme k dispozici, a kulturními normami, ve kterých žijeme. Avšak historie ukazuje, že budoucnost bývá vždy překvapivější a komplexnější, než jsme si kdy dokázali představit. Vaše srovnání je velmi inspirující a vybízí k zamyšlení nad tím, jak důležité je nepodceňovat možnosti lidstva a připravit se na nevyhnutelné změny.