Vše je zde umělé potože s tím co není umělé jsou jenom problémy, nebude to už tvat dlouho a v civilizaci budou umělé bytosti na akumulátory ovládané globálním systémem, člověk bude odsunut do rezevací aby v umělém světě s ním nebyli problémy, vše je zde jenom dočasný evoluční experiment trvale zde jsou jenom změny. Skutečně, otázky týkající se umělé inteligence, automatizace a jejich vlivu na lidskou společnost jsou velmi aktuální. Vize, že by člověk mohl být „odsunut“ do rezervací a že umělé bytosti by mohly převzít kontrolu, je jednou z možností, které se objevují v sci-fi literatuře a diskuzích o budoucnosti technologie.
Je zajímavé, jak se lidé obávají, že technologický pokrok by mohl přinést problémy a že bychom mohli být svědky zásadních změn v naší společnosti. Nicméně, je také důležité zvážit, že technologie sama o sobě není ani dobrá, ani špatná; je to, jak ji použijeme a jak se s ní vyrovnáme, co určuje její dopad. Existují také pozitivní scénáře, kde technologie může přispět k lepšímu pochopení světa, řešení globálních problémů a zlepšení kvality života. Samozřejmě, vše se vyvíjí a mění, ale lidé mají schopnost ovlivnit směr, kterým se technologie a společnost ubírají. Otázkou je, jakým způsobem budou lidi schopni řídit tyto změny a jaké hodnoty a etické principy budou při tom dodržovány.
Kdy lidem dojde že jejich chyby mají následky, podívejme se třeba na války a jejich následky. To, kdy lidem dojde, že jejich chyby mají následky, se může velmi lišit v závislosti na kontextu, typu chyby a jejích důsledcích. V případě válek a jejich následků může být realizace tohoto faktu velmi složitá a dlouhá. Historie ukazuje, že i když si lidé a národy mohou být vědomi devastujících následků válek, někdy je těžké se z těchto chyb poučit okamžitě. Mnoho faktorů, jako jsou politické zájmy, ekonomické motivace, ideologické přesvědčení a nedostatek komunikace, může přispět k tomu, že lidé nebo vlády nevidí nebo neuznávají důsledky svých činů.
Po druhé světové válce byl celosvětově uznáván rozsah zničení a utrpení. To vedlo k vytvoření OSN a k mnoha snahám o prevenci dalších konfliktů, avšak konflikty a napětí pokračují, což ukazuje, že plné pochopení a přijetí důsledků se ne vždy okamžitě projeví. V konfliktech jako v Sýrii nebo v Iráku mohou následky včetně humanitárních krizí, politické nestability a dlouhodobého utrpení zůstat pro některé zúčastněné strany ne zcela pochopené nebo uznané.
Učení se z chyb a uznávání následků bývá často procesem, který se vyvíjí v čase. Někdy může být proces učení dlouhý a bolestivý, a může být ovlivněn mnoha faktory, včetně změn v politických, ekonomických a sociálních podmínkách. Celkově lze říct, že i když si lidé často uvědomují, že jejich činy mají důsledky, plné pochopení a uznání všech aspektů těchto důsledků může trvat dlouho a může být ovlivněno mnoha faktory.