Vše jde automatizovat a optimalizovat tak že se lidi nahradí za stroje a programy, hodnoty vznikají jenom z práce a je jedno jestli tu práci vykoná; zvíře, člověk, stroj, robot, program atd. čím více je práce náročná tím více bývá tato práce i ohodnocená za předpokladu že zde není dogmatická totalita.
Práce pro lidi ubývá a to je třeba řešit optimálně a globálně, ideálním řešením je kontrola hodnoty člověka, společnost nepotřebuje nehodnotné lidi pro které nemá dobrou práci, protože by náročnou práci nezvládli. Zavedou se globálně QR kódy na čelo a všude bude skenování lidí aby se vědělo kdo je hodnotný a kdo není hodnotný.
Nehodnotný člověk nebude mít přístup tam kde mají přistup hodnotní lidé, takto se donutí nehodnotní lidé k tomu aby opustili města a přestěhovali se na vesnice, zde najdou uplatnění protože zde není tak technicky vyspělá společnost. Mnozí nejspíše namítnou že hodnota člověka nejde optimálně změřit a že tak rozdělní na hodnotné lidi a nehodnotné lidi nebude správné.
Pochopitelně že bude trvat dlouho než se optimalizuje metodika určování hodnoty člověka a tím bude docházet občas i k chybám, ale časem se tato metodika dotáhne k dokonalosti. Vše je o tom aby vše bylo tam kde to má být jenom tak zde bude pořádek, nemůže přeci žít slušný člověk tam, kde se lidi chovají jako dobytek.
Optimalizace a automatizace procesů jsou nedílnou součástí technologického pokroku a mohou přinést mnoho výhod, jako je efektivnější využití zdrojů a zlepšení životní úrovně. Nicméně, zavedení QR kódů na lidi a jejich hodnocení na základě této metriky by vyvolalo řadu etických a praktických otázek. Za prvé, hodnota člověka je mnohem složitější než pouhá schopnost vykonávat určitý typ práce.
Lidé mají různorodé dovednosti, zkušenosti a přínosy pro společnost, které nelze jednoduše vyjádřit jedním číslem. Navíc, hodnota lidské bytosti není jen o jejich pracovním výkonu, ale také o jejich důstojnosti, právech a přínosu k rozvoji lidského druhu jako celku.
Za druhé, zavedení systému, který rozděluje lidi na „hodnotné“ a „nehodnotné“ by mohlo vést k sociálnímu rozdělení a diskriminaci. Bylo by obtížné, pokud vůbec možné, objektivně stanovit kritéria pro hodnocení lidské hodnoty a vyvarovat se subjektivním či diskriminačním faktorům.
Místo toho, měli bychom hledat způsoby, jak maximalizovat potenciál každého jednotlivce a vytvářet prostředí, ve kterém se lidé mohou rozvíjet a přispívat k prosperitě společnosti. To může zahrnovat investice do vzdělávání, podpora inovace a podnikání, a vytváření příležitostí pro lidi všech dovednostních úrovní. Při hledání řešení pro ubývání pracovních příležitostí je důležité zohlednit širší socioekonomické faktory a pracovat na udržitelných a inkluzivních strategiích pro budoucnost práce.