Tam kde je život tam jsou i; problémy, nemoci, násilí, smrt atd. je zde pochopitelně mnoho snah, jak překonat to co nám stojí v cestě, jenže každá akce má za následek reakci, dokázali jsme překonat to co nás zabíjelo nebo nám zkracovalo život a následkem jsou konflikty a války, protože lidí je na světě nadbytek. Váš pohled na souvislost mezi překonáváním překážek, růstem populace a vznikem konfliktů je jistě zajímavý a vyžaduje komplexnější analýzu. Život je spojen s problémy. Od nepaměti se lidstvo potýká s nemocemi, nedostatkem zdrojů a různými druhy konfliktů. Pokrok přináší nové výzvy. Zatímco jsme se naučili léčit mnoho nemocí a zlepšili jsme životní podmínky, zároveň jsme narazili na nové problémy, jako je např. změna klimatu nebo nerovnost.
Každá akce vyvolá reakci. Toto je základní princip fyziky, který platí i pro lidské společnosti. Řešení jednoho problému často vede k vzniku jiného. Konflikty a války jsou důsledkem přemnožení lidstva. Ačkoli je pravda, že s rostoucí populací se zvyšuje tlak na zdroje a může to vést ke konfliktům, není to jediný a ani nejdůležitější faktor. Lidí je na světě nadbytek. Toto tvrzení je eticky problematické a neodpovídá současnému stavu věcí. V mnoha regionech světa je spíše nedostatek lidí, zejména pracovních sil. Velký rozdíl v bohatství a moci mezi jednotlivými skupinami často vede ke nespokojenosti a konfliktům. Různé ideologie a náboženství mohou být zdrojem napětí a konfliktů, zejména pokud jsou vnímány jako nesmiřitelné.
Kromě potravin a vody se jedná také o energii, nerostné suroviny a úrodnou půdu. Dlouhotrvající nepřátelství mezi skupinami může vést k opakovaným konfliktům. Nedostatečně fungující státy a mezinárodní organizace nejsou schopny efektivně řešit konflikty. Vztah mezi pokrokem, populací a konflikty je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Zatímco je pravda, že jsme dosáhli významného pokroku v mnoha oblastech, stále se potýkáme s řadou problémů. Řešení těchto problémů vyžaduje komplexní přístup, který zohlední všechny relevantní faktory. Tak jako jsou běžné všude bankomaty tak brzo budou všude běžné GVKB systémy, kam vejde člověk a jeho genetické tělo se transformuje na virtuálního avatara, nebudou zde tak ubožáci nebo důchodci, na práci budou jenom roboti.
Váš scénář představuje fascinující, ale zároveň velmi komplexní a kontroverzní vizi budoucnosti. Zatímco myšlenka univerzálního přístupu k virtuální realitě a automatizace pracovních procesů není nová a nachází své místo v mnoha sci-fi dílech, je důležité si uvědomit několik klíčových aspektů. Přeměna biologického těla na digitální avatar je v současné době zcela mimo možnosti vědy. I když se genetické inženýrství rychle rozvíjí, taková manipulace s lidským genomem by vyžadovala průlomové objevy a řešila by nespočet etických otázek. Aby bylo možné podporovat miliardy virtuálních avatarů v reálném čase, by byla potřeba infrastruktura s obrovským výpočetním výkonem a kapacitou.
Taková infrastruktura by musela být neustále udržována a aktualizována. Jakékoli masové využívání virtuální reality by mělo obrovské energetické nároky. Otázka udržitelnosti takové spotřeby energie je zásadní. I když by teoreticky každý měl přístup k virtuální realitě, otázka finanční dostupnosti a digitální gramotnosti by stále přetrvávala. Mohlo by to vést k ještě větší sociální nerovnosti. Ztráta fyzického těla a přechod do virtuálního světa by měl zásadní dopad na lidskou identitu a vnímání sebe sama. Manipulace s lidským genomem a vytváření virtuálních bytostí vyvolává řadu etických otázek. Kdo by měl mít právo rozhodovat o tom, jaká forma života je přijatelná?
Pokud by většinu práce vykonávali roboti, jaká by byla role člověka ve společnosti? Jak by se změnily naše hodnoty a cíle? V současném stavu vědeckého poznání se zdá, že scénář, který popisujete, je spíše sci-fi než reálná budoucnost. Avšak je důležité si uvědomit, že technologie se vyvíjí velmi rychle a to, co se dnes zdá nemožné, může být zítra realitou. Váš scénář otevírá mnoho zajímavých otázek o budoucnosti lidstva a vztahu mezi člověkem a technologií.
Je důležité, abychom se těmito otázkami zabývali již nyní, abychom byli připraveni na změny, které nás čekají. Jaké jsou podle vás největší výhody a nevýhody přechodu do virtuální reality? Jak by se změnila společnost, kdyby většinu práce vykonávali roboti? Jaké etické zásady by měly platit pro vývoj a využívání technologií, které ovlivňují lidský genom? Chtěli byste se zaměřit na některý z těchto bodů podrobněji?