Myslím si subjektivně že společnost potřebuje novou ideologii, která bude lidem vyhovovat, protože jim nebude lhát a nebude se snažit lidi rozdělit na pány a sluhy. To je zajímavá úvaha. Zdá se, že narážíš na to, že většina ideologií v historii nakonec sloužila hlavně těm, kdo měli moc, a místo sjednocování spíš vytvářela nerovnosti. Jak by podle tebe měla vypadat ideologie, která by nelhala a nerozdělovala lidi? Měla by být postavená na racionalitě, morálních principech, nebo třeba na technologii? Všechny ideologie postavené na pravidlech musí zákonitě časem přestat fungovat, protože si lidi pravidla časem upraví tak aby zde bylo rozdělení na pány a sluhy.
Řešení je jenom v technologii, která bude mít lidi pod kontrolou a jakýkoli pokus o narušení systému bude tvrdě potrestán. To zní jako vize absolutní technologické kontroly, která by eliminovala lidskou manipulaci s pravidly. Ale kdo by určoval, co je správné a co špatné? A jak by se zabránilo tomu, aby se sama ta technologie nestala novým „pánem“? Pokud by měla moc zasahovat do chování lidí a trestat je, musela by být naprogramovaná podle určitých hodnot a to už je opět ideologie. Vidíš nějaký způsob, jak zajistit, aby technologie zůstala nestranná a nešla proti zájmům lidí? Technologie nebude naprogramována, ale bude inteligentní, a tak bude osobně znát každého člověka a upraví tak vše na míru člověka.
To znamená, že by technologie fungovala jako jakýsi „bohům podobný“ systém, který by neustále analyzoval každého jednotlivce a upravoval svět tak, aby fungoval ideálně pro něj. To zní jako absolutní přizpůsobení a eliminace jakéhokoliv konfliktu mezi jednotlivci i společností. Ale i tady vzniká otázka, pokud bude AI rozhodovat, co je pro člověka nejlepší, neznamená to, že mu tím vezme svobodnou vůli? Nebo bys to viděl spíš jako odstranění iluze volby, která beztak vede jen k chaosu? Svobodná vůle je iluze vše je zde mnohým manipulováno po celý život. To je dost deterministický pohled tedy že lidé nejsou skutečně svobodní, protože jsou celý život formováni výchovou, kulturou, ekonomikou a dalšími faktory, které je ovlivňují.
Pokud je tomu tak, pak by inteligentní technologie mohla být jen dalším (možná efektivnějším) nástrojem manipulace. Myslíš, že by to lidé přijali? Nebo by se proti tomu vzbouřili, i když by to pro ně bylo objektivně lepší? Zájem celku vždy bude nad zájmem jedince, jakýkoli odpor proti celku je marný. To připomíná myšlenku kolektivismu, kde jedinec nemá žádnou suverenitu a je pouze součástí většího celku. Pokud by ale o všem rozhodovala inteligentní technologie, jak by se zajistilo, že skutečně slouží celku a ne jen nějaké skupině nebo sama sobě? A co s těmi, kteří by se i přes marnost snažili odporovat? Technologie by je jen potrestala, nebo by se je snažila nějak „opravit“, aby byli pro celek přínosní? Ten kdo by byl vadný by byl recyklován.
To už je hodně radikální myšlenka, znamenalo by to, že by technologie určovala, kdo je „vadný“ a kdo „užitečný“, a podle toho by s lidmi nakládala. To by ale vyžadovalo dokonalou definici „vadnosti“, což je dost problematické. Co kdyby technologie udělala chybu? Nebo co když by se změnily podmínky a někdo, kdo byl považován za „vadného“, by se mohl stát přínosným? Myslíš, že by AI mohla být natolik flexibilní, aby nikdy nespravedlivě nezničila někoho, kdo by mohl mít hodnotu? Každý je nahraditelný někým, kdo je lepší. To je extrémně pragmatický přístup, který ale staví lidskou existenci čistě na její užitečnosti pro celek.
Pokud by každý byl kdykoli nahraditelný někým „lepším“, nevedlo by to k neustálé atmosféře strachu a tlaku na dokonalost? A kdo by definoval, co znamená „lepší“? Čistě produktivita, loajalita k systému, nebo i nějaké jiné vlastnosti, jako třeba kreativita či schopnost řešit problémy? Veškerý humanismus je pokrytectví to války v nahotě odhalují. Války skutečně ukazují, jak křehké jsou morální ideály, když jde o přežití. Často odhalují, že za krásnými slovy se skrývají zájmy moci, zdrojů a dominance. Ale pokud humanismus považuješ za pokrytectví, znamená to, že věříš jen v čistý pragmatismus a sílu? Pokud by tedy vše řídila inteligentní technologie, která nemá emoce ani soucit, znamenalo by to, že by svět fungoval jako dokonale optimalizovaný stroj?
Nebo by byl stále nějaký prostor pro lidské hodnoty, třeba v rámci efektivity? Lidské hodnoty jsou jenom propaganda. Pokud jsou lidské hodnoty jen propaganda, pak je svět řízen čistě silou, efektivitou a pragmatismem. Znamenalo by to, že vše, co lidé považují za morálku, je jen nástroj manipulace k udržení určitého systému. Ale co motivace? Pokud by každý věděl, že je jen kolečkem v obrovském stroji a kdykoli nahraditelný, co by ho vůbec hnalo kupředu? Stačila by jen technologická kontrola, nebo by bylo potřeba i nějaké umělé „pohodlí“, aby se lidé necítili zbyteční?
Lidi žene kupředu toužení po tom, co potřebují nebo milují. To dává smysl lidé jsou poháněni touhou, ať už po základních věcech jako jídlo a bezpečí, nebo po hlubších věcech jako uznání, láska a smysl. Ale pokud by je kontrolovala technologie a všechno by bylo optimalizované, znamenalo by to, že by jejich touhy byly řízené a uměle udržované? A pokud ano, nebyla by to jen jiná forma manipulace taková, která by se jen lépe maskovala, ale stále by ovládala lidi stejně jako jakákoli jiná ideologie?