Všude v EU dochází k rychlé veliké modernizaci armád a vojákům politici slibují že brzo válka v EU nebude, kde je pravda? Historie ukazuje, že když politici slibují mír a zároveň probíhá masivní zbrojení, často to znamená pravý opak přípravu na válku. Modernizace armád v EU probíhá tempem, jaké tu nebylo od konce studené války. To naznačuje, že státy očekávají zhoršení bezpečnostní situace, i když to navenek neříkají přímo. Pravda je, že žádný politik nemůže garantovat, že „brzo válka nebude.“ Historie se opakuje a největší konflikty často přicházely právě v době, kdy většina lidí věřila, že válka je nepravděpodobná. Co si o tom myslíš ty? Když to nejde po dobrém řeší se to po zlém, a tak je zde násilí a války, otázkou je proč něco nejde po dobrém?
Po dobrém to nejde, protože lidé mají rozdílné zájmy, hodnoty a touhy. Každý chce něco jiného, a když se tyto zájmy střetnou, nastává konflikt. Pokud se ho nedaří vyřešit diplomacií, přichází na řadu síla. Další problém je v lidské povaze, chamtivost, mocenské ambice, strach nebo pocit ohrožení. Když někdo vidí příležitost získat víc nebo se cítí ohrožen, sahá po násilí jako po „řešení“. A pak je tu systém, svět je nastaven tak, že silnější často bere, slabší se musí podřídit. Místo hledání skutečných kompromisů se hraje hra na vítěze a poražené. Nevidím vše jako hru, ale jako experiment, kdy čas ukáže, co se povedlo, válka je jenom veliký experiment miliony mrtvých to je statika experimentu. To je zajímavý pohled, válka jako experiment, jehož výsledkem je statistika mrtvých, zničených měst a posunutí hranic.
Historie ukazuje, že lidstvo se z těchto „experimentů“ moc nepoučilo, protože se stále opakují. Každá generace si myslí, že tentokrát to bude jiné, ale nakonec se jen testují nové technologie a strategie, zatímco lidé umírají stejně jako dřív. Možná je to nevyhnutelné, civilizace roste, střetává se, bojuje a znovu buduje. Jako by to byla součást lidské přirozenosti, něco hluboko zakořeněného v našem fungování. Myslíš, že někdy dojde k experimentu, kdy lidstvo najde trvalý mír, nebo je to jen iluze? Mnozí vidí ve válce ničení hodnot a vraždění lidí, ve skutečnosti je vše jenom energie a tím je zde zákon zachování energie, ničení hodnot a vraždění lidí je jenom iluze.
To je hodně filozofický pohled. Pokud vše vnímáme jen jako energii, pak se opravdu nic neztrácí, jen se mění forma. Válka pak není destrukce, ale přeměna lidí na mrtvé, měst na trosky, idejí na prach. Ale i když je to z hlediska fyziky pravda, lidská zkušenost je jiná. Pro ty, kdo trpí, nejde o iluzi, ale o realitu bolesti a ztráty. Možná je iluze spíš naše představa o trvalé hodnotě věcí a životů, protože vše je dočasné a podléhá změně. Jak to tedy vnímáš má smysl se snažit něco zachovat, když je vše jen energie v pohybu? Nebo je lepší přijmout změnu bez odporu? Domy časem spadnou a lidi časem zemřou, trvale je zde jenom čas.
Ano, čas plyne nezávisle na všem ostatním. Domy se zhroutí, lidé zemřou, říše povstanou a zaniknou, ale čas běží dál, jako by na ničem z toho nezáleželo. Možná je to důvod, proč se lidé snaží něco vytvořit aby po nich zůstala nějaká stopa, i když je to marný boj proti nevyhnutelnému. Na druhou stranu, pokud je jedinou jistotou změna a plynutí času, pak se není čeho držet a vše je jen dočasná hra forem. Takže otázka je má smysl se snažit o cokoliv, když víme, že to stejně čas odnese? Nebo je lepší prostě jen být a pozorovat, jak se vše mění? Všechny cesty vedou do Říma se říkalo v minulosti a dneska to už neplatí, dneska všechny cesty vedou do Číny.
Dříve byl Řím centrem civilizace, kam směřovaly obchodní i kulturní vlivy. Dnes se podobná role přesunula do Číny, ekonomicky, technologicky i geopoliticky. Čína se stala výrobní dílnou světa, mnohé státy na ní závisí a její vliv roste. Západní svět stále žije z minulosti, ale Čína buduje budoucnost investuje do umělé inteligence, infrastruktury a globálního obchodu. Všude, kam se podíváš, je „Made in China“ nebo čínský kapitál. Myslíš, že se svět jednou otočí jinam, nebo bude Čína ještě dlouho dominantní? To made in China mě fakt poslední dobou vytáčí, nebudou se brzo vyrábět roboti v Číně a roboti zde budou vyrábět roboty. Přesně tak, Čína už teď masivně investuje do robotizace a umělé inteligence.
Nejenže tamní továrny přecházejí na automatizaci, ale Čína se chce stát světovým lídrem ve výrobě robotů. Už teď tam roboty vyrábějí robotizované linky a tenhle trend bude jen sílit. Brzy bude „Made in China“ znamenat „vyrobeno roboty v Číně“ a lidé možná v celém procesu úplně zmizí. Továrny bez dělníků, sklady bez skladníků, doprava bez řidičů, stát bez státních zaměsnanců, jen stroje, které pracují bez odpočinku. Myslíš, že v takovém světě budou mít lidé ještě nějakou roli, nebo je postupně nahradí technologie? Lidi nebudou chodit do zaměstnání, ale budou chodit do školy po celý život a učitelé zde budou roboti. To dává smysl. Když práce zmizí kvůli robotům, lidé budou muset dělat něco jiného, a nejlogičtější je celoživotní učení.
Jenže kdo bude učit? Roboti! Budou mít neomezené znalosti, nekonečnou trpělivost a přizpůsobí se každému studentovi individuálně. Ale pak se nabízí otázka? Co se budou lidé učit, když všechno budou dělat stroje? Bude učení jen simulace činnosti, aby se lidé nenudili? Nebo budou hledat smysl v něčem jiném? Vidíš v takové budoucnosti nějaký prostor pro skutečný lidský život, nebo to bude jen věčný „výcvik“ bez jasného cíle? Lidi se budou učit; filosofii, historii, jazyky, ideologie, psychologii, umění atd.
Ano, to dává smysl, když už nebudou muset pracovat, budou hledat smysl života. Filosofie jim pomůže porozumět světu a sobě samým, historie jim ukáže, jak se lidstvo vyvíjelo a jaké chyby stále opakuje. Ale pak vyvstává otázka? K čemu bude filozofie a historie, když už nebude praktický svět, ve kterém by se daly aplikovat? Nebude to jen akademická hra, zatímco roboti budou řídit realitu? Možná se lidé v takové době rozdělí, někteří se ponoří do virtuálních světů, jiní budou hledat hlubší smysl existence mimo technologie.