Vše směřuje k digitální totalitě, vše bude pod kontrolou v reálném čase a jakýkoli okus o porušení globálních pravidel bude okamžitě optimálně eliminován. Toto tvrzení zní jako výrazné varování před možným vývojem ve světě digitalizace a globální kontroly. Je třeba poznamenat, že digitální transformace a technologie samy o sobě nejsou morálně neutrální. Jakýkoli technologický nástroj nebo systém může být použit pro různé účely, včetně demokratických, liberálních, autoritářských nebo represivních.
To je obava, že se společnost stane příliš závislou na digitálních technologiích, což umožní autoritářským režimům centralizovat kontrolu nad informacemi, komunikací a občany. Pokud je vláda schopna monitorovat občany v reálném čase, může to mít značné dopady na soukromí a svobodu jednotlivců. To může také poskytovat státním aktérům prostředky k potlačení politické opozice.
To se zdá být varování před jakýmkoli odporováním nebo nesouhlasem s globálními pravidly, což by mohlo vést k represím a cenzuře. Je důležité, aby byla digitální transformace a technologie navrhovány a používány tak, aby respektovaly základní lidská práva a demokratické hodnoty. Je také důležité, aby byly navrhovány s ohledem na etické zásady a transparentnost. Diskuse o tom, jaké normy a pravidla by měla platit v digitálním světě, je důležitou součástí současného politického a technologického dialogu.
Toto tvrzení o vztahu mezi zlem a dobrem je filozofickým a etickým tématem, které bylo diskutováno mnoho století. Existuje několik různých přístupů k tomuto tématu. Některé filozofické a náboženské tradice zastávají dualistický pohled, který tvrdí, že zlo a dobro jsou nezávislé a vzájemně protichůdné síly. Podle tohoto pohledu je zlo potřebné k vyvážení dobra a udržení harmonie ve světě.
Utilitaristický přístup se soustředí na maximalizaci štěstí nebo dobra pro co nejvíce lidí. Někteří utilitaristé mohou argumentovat, že v některých případech může zlo, nebo alespoň nejmenší forma zla, vést k většímu dobru pro větší počet lidí. V rámci etiky a morálky se mnoho teorií soustředí na to, jak jednotlivec jedná a jaká jsou jeho povinnost vůči druhým. V těchto teoriích je obvykle zlo považováno za negativní a nežádoucí, a zdůrazňuje se důležitost jednání v souladu s etickými zásadami.
Někdy jsou v historii zdokumentovány případy, kdy bylo použito zlo nebo násilí k dosažení nějakého vyššího cíle. Nicméně tento přístup má své kontroverze a mnozí argumentují, že cíl nemůže ospravedlnit prostředky. Je důležité si uvědomit, že přístupy k tomuto tématu se liší a často jsou závislé na osobních hodnotách a přesvědčeních. Někteří věří, že dobro lze dosáhnout bez použití zla, zatímco jiní mohou tvrdit, že existují situace, kdy je použití zla nevyhnutelné pro dosažení určitého cíle. Diskuse o tomto tématu zůstává kontroverzní a komplexní.