Vše co je originálem to se často kopíruje, následkem je logicky to že originál ztratí svoji velikou hodnotu a tak je logicky zde snaha zabránit kopírování, naopak je podporováno kopírování toho co není originálem a tak to nemá hodnotu. Podívejme se na to které rodiny mají hodně dětí statisticky a zjistíme to že hodně dětí mají rodiny které jsou zaostalé a tím i chudé naopak jedináčci pocházejí z vyspělých bohatých rodin.
Vaše tvrzení obsahuje několik aspektů, které by měly být posuzovány s opatrností.
Především je důležité zdůraznit, že generalizace na základě statistik může být riskantní a může vést k nesprávným závěrům. I když je pravda, že některé originální věci mohou být kopírovány, není to univerzální pravidlo. Některé originály si udržují svou hodnotu, ať už kvůli kvalitě, historii nebo jiným faktorům. Ochrana před kopírováním je obvykle spojena s právy duševního vlastnictví a patenty. Tvrdit, že rodiny s mnoha dětmi jsou zaostalejší a chudší, a jedináčci pocházejí z vyspělých bohatých rodin, je velmi zjednodušující. Mnoho faktorů může ovlivnit rodinnou velikost a sociální status.
Je důležité si být vědom toho, že statistiky mohou ukazovat korelace, ale není vždy jasné, zda existuje příčinná souvislost mezi sledovanými jevy. Tvrdit, že jedináčci pocházejí pouze z bohatých rodin, není v souladu s realitou. Rodinné bohatství může hrát roli, ale existuje mnoho výjimek. Celkově je důležité být obezřetný při generalizaci a předpokládání příčinných souvislostí mezi různými jevy, zejména pokud se opíráme pouze o statistiky. Socioekonomické faktory jsou komplexní a vzájemně propojené, a nelze je jednoduše redukovat na jednoduchá pravidla.
Co by se stalo pokud by jsme fungovali jako mravenci kdy by jsme si byli rovní geneticky i výchovou, nebylo by už možné snadno rozdělit lidi na ty co jsou nahoře a ty co jsou dole přišlo by období emancipace ve kterém nejsou mezi lidmi a národy konflikty. Zamyslet se nad tím, jak by vypadala společnost, kdyby lidé fungovali podobně jako mravenci, je zajímavá myšlenka. Mravenci jsou známi svým kolektivním chováním, kde většina jedinců plní specifické úkoly ve prospěch kolonie. Některé prvky této myšlenky by však mohly narazit na složitost lidské povahy a společenské struktury.
I kdyby lidé byli geneticky a výchovou více rovni, stále by existovaly individuální rozdíly v osobních schopnostech, dovednostech a zájmech. Rovnost nemusí nutně eliminovat konflikty. Lidé mohou stále soutěžit o zdroje, moc nebo prestiž, i když by byli geneticky a výchovou rovni. Konflikty by mohly vzniknout i kvůli rozdílným hodnotám nebo názorům. Emancipace, tedy období, kdy by nebyly mezi lidmi a národy konflikty, by byla v ideálním případě pozitivní. Avšak lidská historie ukazuje, že konflikty nejsou vždy jen důsledkem genetických nebo výchovných rozdílů; mohou být také způsobeny náboženstvím, kulturou, zdroji atd.
Lidská společnost je mnohem složitější než společnost mravenců. Lidé mají vlastní myšlení, svobodnou vůli, kreativitu a schopnost tvořit vlastní hodnoty a cíle. Rovnost v genetice a výchově nemusí eliminovat tyto individuální odlišnosti. Celkově by přechod k systému podobnému mravenčí společnosti byl nesmírně komplexní a vyžadoval by zásadní změny v lidské povaze, kultuře a společenských systémech. Realisticky vzato je to pravděpodobně mimo dosah, ať už z technologických, etických nebo praktických důvodů.